Miroslava Němcová

  • ODS
  • Praha 1
  • senátorka
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je -1,73. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

17.03.2022 21:41:00

Silný moment, který vrací Českou republiku na respektované místo

Silný moment, který vrací Českou republiku na respektované místo

Projev na 23. schůzi Senátu ČR dne 17. března 2022 k návrhu usnesení Senátu k informaci o průběhu a závěrech mimořádného zasedání Plenárního shromáždění Rady Evropy k agresi Ruské federace proti Ukrajině.

 Děkuji vám za slovo, vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, já jsem velmi ráda, že jsme zařadili tento krok na naše dnešní jednání, protože vlastně tím můžeme dokončit něco, co jsme zahájili 25. února, tedy den poté, kdy Rusko rozpoutalo válku proti Ukrajině. A dovolte, abych vám připomněla, že toho dne 25. února přijal Senát své usnesení č. 381, v němž v bodě IV. v prvním bodě vyzývá k vyloučení Ruské federace a Běloruska ze mezinárodních organizací, zejména z Rady Evropy. Toto usnesení a tento úkol jsme si my, členové Stálé delegace Parlamentu České republiky do Rady Evropy vzali jako svůj úkol. A protože můžu hlásit tady, že úkol je splněn, tak vás chci jenom informovat o průběhu, co se mezitím všechno stalo. Zaprvé musím říct, že přestože je tady výzva k tomu usnesení, abychom tedy vyřadili i Bělorusko, tak to se týká jiných institucí, jiných organizací, protože Bělorusko není členem Rady Evropy kvůli tomu, že nedodržuje lidská práva a svobodu atd. Takže jsme se zabývali pouze vyřazením Ruské federace z této instituce. První věc, kterou chci zmínit, je jenom tak pro informaci, že Rada Evropy zahrnuje 46 zemí. Teď už bez Ruska. Ještě do včerejška to bylo 47. 46 a Česká republika je jejím členem od roku 1993, tedy jako samostatná země. A Rusko pro zajímavost dodám, že se stalo členem Rady Evropy 28. února roku 1996, tedy před 26 lety. Včera z něj bylo vyloučeno.

Chci říci, že již už zahájení ruské agrese proti Ukrajině se Česká republika snaží využít všech možností, které má, aby donutila Ruskou federaci přejít od té ozbrojené agrese, od té války a vrátit se zpět k jednacímu stolu. Určitě si všímáte, že jsou vedeny diskuse nejenom u nás, ale i v celém mezinárodním společenství na téma sankcí, ale vedle těch sankcí běží paralelně ještě jeden proces, a to je takový tlak na tu diplomatickou izolaci téhle té země. Není to poprvé, kdy k něčemu takovému dochází. Jenom připomenu, že v roce 1939 byl za svou agresi proti Finsku ze Společnosti národů vyloučen tehdejší Sovětský svaz. Druhým aspektem, který chci zmínit, je, že ta výzva padla na úrodnou půdu, protože Rada Evropy má status, podle nějž lze člena, který neplní podmínky, lze z této organizace vyloučit. Což bohužel nejde z jiných správních a bezpečnostních důvodů u jiných organizací. Nejde to například u OSN, nejde to u Organizace pro bezpečnost a spolupráci Evropy, ale Rada Evropy má paragraf 8 nebo článek 8 ve svém statutu, kde přesně podle něj je výslovná možnost vyloučení člena organizace, pokud hrubě porušuje své závazky, což se v případě ruské agrese nepochybně stalo. Proto souběžně s tím, jak přijal Senát 25. února své usnesení, tak stejný den jednal Výbor ministrů Rady Evropy, což je rozhodovací orgán. To parlamentní shromáždění, kam my, jako členové stálé delegace jezdíme, to je hlavní poradní orgán. A ten rozhodovací orgán je Rada ministrů. A tvojí ji ministři zahraničních věcí všech členských zemí nebo jejich diplomatičtí zástupci. Tak tento výbor Rady ministrů Rady Evropy zasedl již toho 25. února také a pozastavil práva zastoupení Ruska v hlavních orgánech Rady Evropy. Ale k tomu samotnému vyloučení nutně musel mít ještě stanovisko právě toho poradního orgánu právě Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které za tímto účelem svolalo své mimořádné zasedání na dny 14. a 15. března roku 2022. To znamená na toto podělí a na toto úterý. A česká delegace se těchto jednání zúčastnila.

Předcházelo tomu tedy, než jsme zasedli my, jako delegáti, parlamentáři, tak v tom Výboru ministrů nebyla moc nadějná situace, protože podle těch informací z naší zastupitelské mise, kdy je potřeba k tomu rozhodnutí dvoutřetinové většiny v tom výboru, tak bylo několik zemí, které váhalo s tím, že by mělo Rusko z Rady Evropy vyloučit. A nebylo možno garantovat, že té dvoutřetinové většiny bude dosaženo. A tím jejich hlavním argumentem bylo, že v případě, že bude Rusko vyloučeno z Rady Evropy, tak jeho obyvatelé ztratí přístup k Evropskému soudu pro lidská práva, protože to je organizace, kterou také zřizuje Rada Evropy. A jestliže jste jako člen z Rady Evropy vyloučen, tak zároveň jste vyloučen z té jurisdikce Evropského soudu pro lidská práva. Ale k tomu je třeba dodat, že Rusko je tím, kdo je nejčastěji projednáván jako stát, který se prohřešuje vůči svým občanům. A nejčastěji projednává prohřešky Ruska tedy Evropský soud, ale Rusko na ně vůbec nedbá. Čili i kdyby nebylo vyloučeno, tak se vůbec nezlepší situace v tom, že kdyby padl nějaký rozsudek Evropského soudu ve prospěch ruského občana, proti němuž nezákonně postupuje jeho vlastní stát, tak že tím se ta situace zlepší. Takže tento argument zcela jistě padá. Takže když v tom výboru ministrů to úplně jasné nebylo, tak se spoléhali na to, že to parlamentní shromáždění najde sílu, že bude mít oporu i v tom veřejném mínění, že přijedou se stanovisky svých zemí, což my, jako česká delegace, jsme byla jedna z mála, která skutečně měla to, my, členové Senátu, jako senátní usnesení – sněmovna takto silné usnesení o vystoupení Rady nemá, ale těch zemí nebylo příliš mnoho, kdo to takhle dobře měl připravené. Proto bylo potřeba tedy, když jsme my zasedli v tom podělí a úterý, tak mít to jednotné stanovisko toho parlamentního shromáždění Rady Evropy. A my jsme tomu stanovisku dospěli v úterý večer, asi v devět hodin bylo přijato stanovisko, ve kterém Parlamentní shromáždění, cituji, říká, že:

„Je toho názoru, že Výbor ministrů musí bezodkladně požadovat vystoupení Ruské federace z Rady Evropy.“

A navrhuje Parlamentní shromáždění, aby Výbor ministrů stanovil nejbližší možné datum, ke kterému by Ruská federace přestala být členem Evropy.

To se tedy stalo, to hlasování proběhlo, jak jsem řekla, toto úterý večer kolem deváté, půl deváté večer. 216 hlasů bylo pro tento návrh, nikdo nebyl proti a 3 se zdrželi. Takže to bylo masivní jednoznačné stanovisko pro výbor ministrů. Bylo to jistě i oporou, protože hned den poté, tedy my jsme v úterý večer rozhodli a ve středu již zasedal opět výbor ministrů. A jak jsem byla ještě včera informována naším velvyslancem při Stálé misi Radě Evropy ve Štrasburku, tak to naše stanovisko, stanovisko Parlamentního shromáždění, přispělo ke změně pozice těch států, které zprvu váhaly a nesouhlasily s vyloučením Ruska. Ale protože to byl tak silný mandát, který získalo od Parlamentního shromáždění, tak tyto státy změnily svou pozici. A včera odpoledne výbor ministrů mohl tento krok schválit a Ruskou federaci ke včerejšímu dni z Rady Evropy vyloučit, a to s okamžitou platností.

To se stalo tedy včera, včera odpoledne byla před budovou Rady Evropy, kde jsou vyvěšeny všechny vlajky, těch 47, do doby, když tam bylo Rusko 47 zemí, tak ta ruská vlajka včera odpoledne byla stažena, což je jistě významným symbolem, myslím, že i historickým momentem.

Dovolte mi ještě říci pár postřehů z toho jednání během toho zasedání. Musím říci, že jak jsem politický matador, tak tohle bylo jedno z nejemotivnějších zasedání, kterým jsem byla přítomna. A bylo to dáno proto, protože i přes tu složitost podmínek se část ukrajinské delegace osobně na to jednání ve Štrasburku dostavila. Byly to především paní poslankyně, které se snažily ty váhající státy svými argumenty a svými osobními zkušenostmi, osobními zážitky a osobním příkladem svých vlastních rodin přesvědčit, že mají držet s Ukrajinou opravdovou solidaritou, a ne pouze tou verbální.

Bylo to silné, když sedíte pár židlí od ukrajinské poslankyně, která mluví o tom, jak její děti, zatímco ona se snaží svou zemi na parlamentní úrovni bránit a docílit toho, aby světová veřejnost skutečně byla oporou Ukrajině, tak její děti jsou někde v krytu v Moskvě(?). Manžel je v uniformě a ty zprávě o něm úplně tak časté nemá. Druhá paní poslankyně – vím, že na to neuvidíte, ale jenom to takhle ukážu a popíšu, to je vizitka současných poslanců Ukrajiny v Radě Evropy, kdy každý z nich si vybral nějaké foto z té zdevastované země. Je to, jako kdyby každý – my zastupujeme jeden senátní obvod a teď místo vizitek, na které jsme zvyklí, bychom vytahovali zdevastovanou nemocnici v našem senátním obvodu, školu. Most – tohle je most přes řeku Irpiň, pod kterým se tísní v beznadějné situaci davy lidí. Na opačné straně mám napsanou adresu na paní Lysii(?) Vasilenko, což je jedna z ukrajinských poslankyň.

Musím říci, že to bylo nesmírně emotivní celodenní jednání, během nichž jsme tyhle jednotlivé osoby slyšeli. Jedna paní, ukrajinská poslankyně, tam přijela se svými dvěma malými dětmi, protože je neměla kam v tom Kyjevě dát. Ale zase v noci se s nimi do toho bombardovaného města vracela. Člověk musí být hodně otrlý, aby to s ním nezamávalo. Musím říci, že to zamávalo se všemi.

Do této emotivní debaty nutně vstoupila i informace, která přišla v průběhu toho dne o tom, že tři premiéři, Petr Fiala, Mateusz Morawiecki a Janez Janša, odjíždějí na Ukrajinu a chtějí tímto gestem podpořit prezidenta Zelenského a všechny občany Ukrajiny. Takže v tu chvíli opravdu i Rada Evropy, která je takový orgán, který se tak snadno nenadchne, ale tleskala tomuto gestu. A já sama za sebe jsem to považovala za ohromně silný moment, který vrací Českou republiku na respektované místo, pokud jde o zahraniční a mezinárodní politiku.

Protože zároveň jsem pamětník toho, jak v roce 2017 tam přijel prezident Miloš Zeman, už to bylo po okupaci Krymu, a prezident republiky tam tehdy vyprávěl o tom, že zabrání Krymu Ruskem je hotová věc a ať se s tím Ukrajina smíří, ať si za to řekne buď peníze, nebo ropu, a tím ať to bere za vyřešenou věc. A tehdy kredit České republiky utrpěl úplně zásadní ránu. Na nás, jako na členy té delegace, se tam dívali všichni hodně zvláštně, co jsme to za lidi. Ale myslím, že tím aktem toho našeho předsedy vlády, spolu s polským předsedou vlády a slovinským předsedou vlády se ta reputace významným způsobem zvýšila. A také v souvislosti s těmi informacemi, které dostaly všechny země o tom, jak Česká republika je solidární a jak ve všech ohledech pomáhá tomu množství uprchlíků, které stále sílí.

Ještě bych chtěla říct, že za naši delegaci, která tam přijela v plném složení a všichni hlasovali pro vyloučení Ruska, tak jim chci poděkovat. Byli jsme tam jak zástupci opozice, tak zástupci koalice. Za sněmovnu to byla paní Eva Decroixová (ODS), Jaroslav Bžoch, Aleš Juchelka za ANO, Ondřej Kolář z TOP09, Jan Lacina (STAN), můj pan ctěný kolega Jan Holásek, spolu se mnou jsme reprezentovali Senát.

Musím poděkovat z tohoto místa Stálé misi ČR při Radě Evropy panu velvyslanci doktorovi Petrovi Válkovi a celému jeho týmu, protože byli mimořádně silnou oporou pro nás. A zároveň odpracovali hodně v tom výboru ministrů, aby se dospělo k tomu výsledku, který vám tady teď mohu prezentovat. Vlastně tím, tedy opakuji, byl završen ten náš požadavek z usnesení 25. února, po 19 dnech od doby, kdy jsme to usnesení přijali, tak Rusko přestalo být členem Rady Evropy. Což si myslím, jak znáte tu pomalost institucí, to složité rozhodování, takže je úplně mimořádný výsledek. A já jsem tomu nesmírně ráda, že i díky vám, kteří jste tomu dali všichni takovou podporu, je tenhle ten úkol, který jsme si sami dali tady v Senátu, že je splněn.

Jsem zároveň – už dodám jenom úplně poznámku pod čarou, protože teď jsem se ještě dívala na nějaké zpravodajství, které z té Ukrajiny přichází, protože jistě jsme všichni zaznamenali tu situaci včera v Mariupolu – bombardování toho divadla. Netušili jsme, jak to dopadlo se stovkami lidí, kteří v těch troskách byli, tak snad to vypadá nadějně, že už ti první vycházejí z toho krytu. A zároveň jsem zachytila zprávu – a to už říkám, zaplaťpánbůh, že v uplynulých sněmovních volbách na podzim roku 2021 se KSČM nedostala do sněmovny, protože právě probíhá v ruské Dumě jednání. Zazněl tam návrh jednoho z komunistických poslanců, který navrhuje, aby Rusko zrušilo sankce proti KLDR a zahájilo integraci Ruska se Severní Koreou, neboť je to země skutečného socialismu.

Já nepochybuji, že podobný návrh by zazněl od těch, který se mi ani nechce opakovat, KSČM, kdyby tady byli. Naštěstí tohle to se neděje, takže já už jen mohu vedle všech těch díků, které vám zprostředkovávám, požádat o podporu usnesení, které by znělo: „Návrh usnesení Senátu k informaci o průběhu a závěrech mimořádného zasedání Plenárního shromáždění Rady Evropy k agresi Ruské federace proti Ukrajině“. Senát

I. bere na vědomí informaci o průběhu a závěrech mimořádného zasedání Plenárního shromáždění Rady Evropy konaného ve Štrasburku ve dnech 14. a 15. března 2022, II. souhlasí a podporuje rozhodnutí Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 16. 3. 2022 o vyloučení Ruské federace z Rady Evropy s okamžitou platností.

Děkuji vám za pozornost.

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama