Proč posílat lidi do důchodu později, když můžeme začít pracovat dříve?

Devítiletá povinná školní docházka znamená, že mladí lidé vstupují do práce později než dříve. Pokud k tomu přidáme fakt, že velká část dětí má odklad nástupu do první třídy, začíná první výplata v mnoha případech až okolo 20 let věku. Stát tak ztrácí roky odvodů a daní, které by mladí lidé mohli odvádět už o rok dříve. Zkrácení školní docházky o rok by znamenalo nejen více let produktivní práce, ale také spravedlivější důchodový systém – bez trestu v podobě pozdějšího odchodu do penze.

Dožití ve zdraví: realita, o které se mlčí

Podle statistik je průměrná délka života v ČR sice přes 78 let, ale délka života ve zdraví je podstatně kratší – u mužů zhruba 62 let, u žen kolem 64 let. To znamená, že lidé, které vláda nutí pracovat až do 67 let, stráví poslední roky v zaměstnání často už se zdravotními problémy. Vrácení věku odchodu do důchodu na 65 let by lidem dalo šanci užít si alespoň několik let plného života bez pracovních povinností.

Mladší zaměstnanci – zdravější, rychlejší, učenlivější

Ekonomika potřebuje energii a inovace. Mladší zaměstnanci jsou fyzicky zdatnější, méně nemocní, rychleji se učí a lépe reagují na nové technologie. Začnou-li pracovat dříve, využijeme tyto jejich přednosti naplno – a stát získá více peněz do systému.

Spravedlivá cesta k udržitelnosti

Zkrácení školní docházky o rok a návrat věku odchodu do důchodu na 65 let by znamenaly: - dřívější start pracovní dráhy, - více let odvodů bez prodlužování stáří v zaměstnání, - lepší rovnováhu mezi pracovním životem a zaslouženým odpočinkem. Navíc je třeba si přiznat nepříjemnou pravdu – mnoho lidí se vyššího věku odchodu do důchodu ani nedožije, nebo jej stráví ve špatném zdravotním stavu. Rok navíc ve škole znamená jen odklad produktivního života, zatímco rok navíc v důchodu může být pro mnohé poslední šancí užít si svobody, cestování, rodiny a koníčků. Reforma nemusí znamenat „pracuj déle“. Může znamenat „pracuj dříve, užij si důchod zdravější“.