já si taky dovolím stručně zareagovat na obsáhlejší vystoupení paní ministryně k cenám pohonných hmot, tak jak jsem zareagoval vlastně i včera po vystoupení kolegy Skopečka. Tak já zopakuju, že TOP 09 je jednoznačně proti zásahům do trhu, do fungujícího trhu, byť ty výkyvy jsou poměrně dramatické, ale právě proto, protože ten návrh kolegů z ODS nepovažujeme za správný, už vůbec ne za pravicový, natož odpovědný i rozpočtově, a to jsme nakonec vyjádřili hlasováním, kdy jsme jednomyslně jako klub TOP 09 ten návrh kolegů z ODS nepodpořili. Naopak říkáme celou dobu, že je potřeba využít těch mechanismů a těch možností, které vláda má. Prosím o to, aby ty kontrolní mechanismy byly využity v maximální možné míře, protože všichni moc dobře víme, že když takto dramaticky kolísá, tak ty ceny okamžitě reagují směrem nahoru, ale směrem dolů potom to má výrazné zpoždění. Tak prosím o to, aby v tomto vláda aktivně konala, zejména v době, kdy ty ceny naopak poměrně významně padají.
Tak ale dovolte mi, abych se vyjádřil zejména k návrhu státního rozpočtu na tento rok v rámci třetího čtení. Při úvodním projednávání tohoto rozpočtu jsem zde poměrně podrobně vysvětlil, proč se domnívám, že návrh, který vláda předložila Poslanecké sněmovně, je v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Nic z toho, co jsem tehdy řekl, se nezměnilo, ba naopak. Další debata, stanoviska expertů, nakonec i reakce samotné vlády ukazují, že základní problém návrhu státního rozpočtu zůstává stejný a tím problémem je zcela jasný, prostý fakt. Vláda předkládá rozpočet, který není v souladu se zákonem České republiky. Ne s nějakým doporučením, ne s politickou dohodou, ne s programovým prohlášením vlády, ale se zákonem. Se zákonem, který tato Sněmovna před lety sama přijala, aby chránila veřejné finance před krátkodobým politickým pokušením.
Podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti je maximální přípustný deficit pro rok 2026 stanoven na 246 miliard korun. Vláda však předkládá rozpočet se schodkem 310 miliard korun, to znamená překročení zákonného rámce o 64 miliard korun, 64 miliard korun. To není marginální rozdíl, to není nějaký spor o metodiku. Jde o zcela jasné překročení zákonného limitu a tuto skutečnost potvrdila instituce, která je k tomu ze zákona jako jediná určena, a to je Národní rozpočtová rada. Ta ve svém stanovisku konstatuje něco mimořádně závažného. Jde o první případ v historii platnosti tohoto zákona, kdy je vládní návrh rozpočtu už při svém předložení v rozporu s platným zákonem. Ne ex post, ne dodatečně, ale přímo v okamžiku, kdy je předkládán Poslanecké sněmovně.
To znamená jediné. Vláda věděla, že návrh nesplňuje zákonná pravidla a přesto jej předložila. A zde se dostáváme k otázce, která přesahuje samotný rozpočet. Je to otázka právního státu. Každý z nás na začátku svého mandátu složil ústavní slib. Slib, ve kterém stojí poměrně jednoduchá věta: slibuji, že budu zachovávat ústavu a zákony.
Tento slib není symbolický, je to osobní závazek každého poslance. Vládní poslanci 11. února tohoto roku svůj slib porušili a schválili protizákonný schodek státního rozpočtu. Zapamatujte si toto datum: 11. února 2026, den, kdy vládní poslanci, zákonodárci porušili právní řád České republiky a porušili svůj ústavní slib poslance.
Pokud tedy Poslanecká sněmovna dnes, přesně měsíc poté, vědomě schválí státní rozpočet, o němž je prokazatelně známo, že je v rozporu se zákonem, půjde o zcela flagrantní opakování porušení tohoto slibu. Zákony buď platí, nebo ne. A pokud začneme připouštět, že zákony neplatí pro ty, kteří je sami přijímají, pak podkopáváme samotné základy právního státu.
Vedle právního problému má však tento rozpočet také zásadní problém ekonomický - tím je strukturální deficit. Rozpočet není deficitní proto, že by Česká republika čelila mimořádné krizi, není deficitní proto, že bychom reagovali na recesi nebo ekonomický šok, je deficitní v době ekonomického růstu. Podle samotného Ministerstva financí činí strukturální deficit přibližně 2,2 procenta HDP, podle odhadů Národní rozpočtové rady dokonce 2,5 procenta HDP, zákon přitom pro rok 2026 umožňuje maximálně 1,75 procenta HDP, to znamená jediné: Kdyby ekonomika rostla plným tempem, stát by nadále hospodařil hluboko v minusu.
Taková fiskální politika má velmi konkrétní dopady: znamená samozřejmě rychlejší růst státního dluhu, znamená rostoucí náklady na obsluhu tohoto dluhu, znamená větší tlak na inflaci, znamená vytěsňování soukromých investic a znamená menší prostor pro budoucí vlády reagovat na skutečné krize ekonomické, bezpečnostní nebo demografické. Každý rok s deficitem přes 300 miliard korun nás posouvá blíže k okamžiku, kdy už nebude rozhodovat politická vůle, ale reakce finančních trhů, a to je okamžik, kterému se musí každá odpovědná vláda snažit předejít.
Dovolte mi nyní věnovat se kapitole, která podle mého přesvědčení stojí nad všemi ostatními - obraně státu. Bezpečnost není jen jedna z mnoha položek státního rozpočtu, bezpečnost je předpoklad existence státu. Stát, který není schopen bránit svou svrchovanost, své občany a postavit se za své spojence, může mít sebelepší sociální programy nebo hospodářské strategie, ale v okamžiku skutečné krize budou všechny tyto záležitosti bezcenné. Bez bezpečnosti neexistuje svoboda, bez bezpečnosti neexistuje prosperita, bez bezpečnosti neexistuje stát. A právě proto považuji za zásadní, aby rozpočet jasně ukazoval, že obrana je prioritou - ne z ideologických důvodů, ne proto, že to někdo požaduje zvenčí, ale proto, že bezpečnostní prostředí se zásadně mění téměř ze dne na den. Evropské země čelí hybridním operacím, kybernetickým útokům a agresivní politice autoritářských režimů. Mír není samozřejmost. Mír je stav, který je třeba aktivně chránit. Právě proto jsme spolu s kolegy z TOP 09 předložili zásadní pozměňovací návrhy. Dovolte mi, abych je ještě jednou tady na plénu obhájil.
První z nich je komplexní úsporný a bezpečnostní balíček, jehož cílem je uvést státní rozpočet do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Tento návrh má tři základní cíle: za prvé, snížit deficit státního rozpočtu o 64 miliard korun, tedy o tu částku, o kterou ten návrh překračuje zákonný rámec; za druhé, posílit výdaje na obranu a bezpečnost státu; a za třetí, uvést rozpočet do plného souladu s fiskálními pravidly České republiky.
Navrhujeme navýšení výdajů na obranu o 21 miliard korun. Současně posilujeme Bezpečnostní informační službu o 300 milionů korun a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost o 43 milionů korun. Tyto prostředky umožní modernizaci Armády České republiky, posílení strategického zpravodajství a také lepší obranu České republiky před kybernetickými a hybridními hrozbami. Zásadní přitom je, že výdaje na obranu převyšující 2 procenta HDP se podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti nezapočítávají do hodnoceného salda. To znamená, že posílení obrany je možné, aniž by došlo k porušení fiskálních pravidel.
Současně navrhujeme systém úspor napříč státním rozpočtem v celkovém objemu 64 miliard korun. Tyto úspory se týkají především omezení plošných a nesystémových dotací, snížení některých provizorních výdajů státu, racionalizace dotační politiky v zemědělství, průmyslu a regionálním rozvoji a zpomalení růstu některých sociálních výdajů při zachování základní sociální pomoci. Součástí návrhu je posílení vládní rozpočtové rezervy. Výsledkem je jednoduchá rovnice. Rozpočet by byl v souladu se zákonem, deficit by se v případě fiskální zdrženlivosti a zachování rezervy státního rozpočtu snížil minimálně o 64 miliard korun a současně by se posílila obranyschopnost České republiky.
K tomuto návrhu jsme zároveň předložili druhou variantu, ta vznikla na základě připomínek při projednávání na rozpočtovém výboru, kde zazněly pochybnosti o hlasovatelnosti některých částí našeho návrhu, konkrétně u kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj. Ačkoliv s těmito námitky nesouhlasíme, připravili jsme variantu, která je plně respektuje. Varianta dvě tedy upravuje pouze dva technické parametry u dvou položek tak, aby plně odpovídaly připomínkám Ministerstva financí, obsah návrhu je jinak v zásadě totožný. Jinými slovy, pokud by někdo chtěl zpochybňovat hlasovatelnost první varianty, u varianty druhé už takové pochybnosti existovat zcela jednoznačně nemohou.
Druhý, zásadní pozměňovací návrh se zaměřuje výhradně na posílení bezpečnostních institucí státu bez toho zmiňovaného úsporného balíčku, tedy navýšení výdajů na obranu a bezpečnost o více než 21,3 miliardy korun. Tato varianta je patrně lépe průchozí Poslaneckou sněmovnou.
Úspory, které tento návrh obsahuje, se týkají především méně efektivních a plošných výdajů, například části dotací na obnovitelné zdroje energie některých agrárních podpor nebo plošných slev na jízdném. Princip je jednoduchý, přesměrovat prostředky tam, kde mají větší význam pro bezpečnost a stabilitu státu. Vedle nezbytných úspor a bezpečnosti jsme však v našich návrzích mysleli i na oblasti, které rozhodují o dlouhodobé prosperitě České republiky. Navrhujeme proto 1,5 miliardy korun navíc pro vědu a výzkum, aby nedošlo k reálnému propadu financování výzkumných organizací a zejména inovací.
Více než 400 milionů korun navíc pro lůžkovou péči, zejména pro regionální nemocnice, 250 milionů korun na modernizaci techniky jednotek dobrovolných hasičů, 300 milionů korun na ochranu přírody a dalších 70 milionů korun pro Národní parky Šumava a Krkonoše, téměř 300 milionů korun na podporu živé kultury, také prostředky na zajištění zahraničního vysílání Českého rozhlasu, aby měla Česká republika stále silný hlas v zahraničí, aby dokázala čelit dezinformačním kampaním. Priority TOP 09 jsou zcela jasné: bezpečnost státu, budoucnost a konkurenceschopnost ekonomiky, dostupné zdravotnictví, ochrana životního prostředí, kulturní společnost a odpovědné hospodaření. Naproti tomu priority vládní koalice jsou také zřejmé: porušování zásad právního státu, nedodržování spojeneckých závazků, téměř 10 miliard pro zemědělské giganty v čele s holdingem pana premiéra navíc. Mimochodem takto jim každý občan, včetně batolat a seniorů přispěje další tisícikorunu navíc, každý v této zemi.
Další priorita vládní koalice je taky jasná. Zavádění neefektivních plošných dotací a slev i těm, kteří je nepotřebují. A samozřejmě nezodpovědné hospodaření. Vidíte ten rozdíl? My preferujeme bezpečnost a odpovědnost budoucím generacím. Vláda preferuje agrobarony a populistické rozhazování.
Dovolte mi, abych se však ještě jednou vrátil k těm dvěma zásadním pozměňovacím návrhům, které jsem tady zmínil. Ty nejsou jen jednou z mnoha variant, jak státní rozpočet upravit. Nejsou doplňkem ani kosmetickou korekcí vládního návrhu, jsou minimální podmínkou pro to, aby bylo vůbec možné uvažovat o podpoře tohoto rozpočtu. Jak jsem zde opakovaně vysvětlil, současná podoba návrhu státního rozpočtu je v rozporu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. V takové situaci není možné tento rozpočet bez dalšího schválit, bylo by to vědomé přijetí rozpočtu, který nerespektuje právní rámec, jež jsme si jako parlament sami stanovili. Naše pozměňovací návrhy proto nejsou politickým gestem ani pokusem o ideologickou debatu nad jednotlivými kapitolami, jsou konkrétním a realistickým řešením, jak tento zásadní problém odstranit. Snižují deficit o 64 miliard korun, uvádějí rozpočet do souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a zároveň posilují financování obrany a bezpečnosti státu v době, kdy to bezpečnostní situace zcela jednoznačně vyžaduje.
Jinými slovy, vytvářejí podmínky, za kterých může být státní rozpočet nejenom politicky, ale především právně a ekonomicky obhajitelný, vytvářejí podmínky, za kterých by vůbec tento rozpočet byl v souladu s platnými zákony České republiky hlasovatelný. Bez přijetí těchto dvou klíčových pozměňovacích návrhů není možné, aby poslanci za TOP 09 návrh státního rozpočtu podpořili. Návrh rozpočtu musí být uveden do souladu se zákonem a musí reflektovat základní prioritu státu, kterou je bezpečnost jeho občanů. Naše návrhy tuto možnost dávají, je nyní na této Sněmovně, zda ji využije.
Proto vás, zejména kolegy, poslance koaliční chci dnes vyzvat, hlasujte podle svého svědomí. Hlasujte tak, aby rozpočet této země byl v souladu se zákonem. Hlasujte tak, aby Česká republika byla i nadále bezpečná. Hlasujte tak, aby veřejné finance zůstaly dlouhodobě udržitelné. Hlasujte tak, abyste znovu neporušili svůj ústavou předepsaný slib. Rozpočet není jen soubor čísel. Je to rozhodnutí o tom, jakou zemi chceme předat další generaci. Já jsem přesvědčen, že naše návrhy představují odpovědnou cestu, a proto vás žádám o jejich podporu.
Děkuji za pozornost.
