Mgr. Jaroslav Borka

  • KSČM
  • Karlovarský kraj
  • veřejná správa
ProfileTopCardGraphDescription

Průměrná známka je 3,69. Vyberte Vaši známku.

-3 -2 -1 0 1 2 3 4 5

( -3 je nejhorší známka / +5 je nejlepší známka )

14.03.2017 19:15:00

Vyvstává zde řada otázek a zároveň i pochybností

Vyvstává zde řada otázek a zároveň i pochybností

Projev na 55. schůzi sněmovny k Vládnímu návrhu zákona o statusu veřejné prospěšnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o statusu veřejné prospěšnosti):

Dovolte, abych se vyjádřil k vládnímu návrhu zákona a okomentoval některé sporné věci, které jsou v něm uvedeny. Vládní návrh zákona stanoví podmínky, při jejichž splnění má veřejně prospěšná osoba ve smyslu ustanovení § 146 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti. Návrh má naplnit ustanovení § 147 občanského zákoníku, které jeho existenci předvídá. Zákon by měl přispět k možnostem zlepšení vnímání a zvýšení důvěry k neziskovému sektoru. Zvolené řešení počítá s tím, že soudní soustava je schopná zajistit provedené navrhované úpravy již za současného stavu. Zvýšení atraktivity české právní úpravy a českých právních forem právnických osob k realizaci veřejně prospěšných aktivit. Návrh umožní zjednodušit pohled na český neziskový sektor i z hlediska zahraničních soukromoprávních a veřejnoprávních dárců a jiných podporovatelů. Status veřejné prospěšnosti v tomto ohledu může sehrát úlohu průkazu, že je určitá právnická osoba skutečně veřejně prospěšná. Tolik tedy k záměru předkladatele.

Při podrobnějším prostudování předmětného návrhu však vyvstává řada otázek a zároveň i pochybností. Zdá se, že cílem zákona je pravděpodobně očistit či zlegalizovat i problematické společnosti nebo jejich části, případně zlegalizovat jejich příjmy. Sporné je i zaměření některých případných veřejně prospěšných společností. Podle mého názoru je třeba vyřešit několik zásadních věcí.

Za prvé v § 3 hovoříme o odnětí statusu, resp. o opětovném udělení statusu veřejné prospěšnosti, pokud byl odňat. Zákon však neřeší důvody, proč byl odňat. Například pokud budou prány peníze přes veřejnou společnost, proč jí znovu udělit status. Je tady důvod? V návrhu zákona je sice napsáno, že může být udělen, ale mělo by to být rovnou vyloučeno, stejně tak u fyzické osoby, která figurovala jako statutární orgán.

Dalším sporným okamžikem je § 5, který hovoří o přečinech proti obecnému blahu. Jistě v diskusi, která bude probíhat ve výborech, by se slušelo, aby předkladatel toto pregnantně vysvětlil, o jaké přečiny se v tomto případě jedná.

Návrh zákona uvádí v § 4 bod Ochrana duševního vlastnictví. Domnívám se, že není důvod takové veřejně prospěšné společnosti zakládat. Máme jich poměrně dost a díky nim a autorskému zákonu kvete nelegální stahování prakticky čehokoli.

Také otázka přípravy občanů k obraně vlasti či péče o veterány si zaslouží podrobnější rozbor. Domnívám se, že není třeba vytvářet systém domobrany, který tento návrh jaksi předjímá, neboť z historie víme, že některé věci týkající se právě tohoto problému zapříčinily mnoho špatného. Od toho tu máme Armádu České republiky nebo Aktivní zálohy a podobné instituce. Co se týká péče o veterány, domnívám se, že by mělo být pregnantně řečeno, že se jedná o veterány, kteří bojovali ve službách Armády České republiky. Veteránů je mnoho a samozřejmě by se mohlo dostat i na některé, kteří slouží například v různých nepovolených zahraničních institucích. Navíc se domnívám, že se nepočítá s veterány policisty a také hasiči.

Další nejasnosti vyplývají z definice bezúhonných společností a prokazování bezúhonnosti. Společnost předloží výpis z rejstříku trestů, ale bez takzvaných výmazových záznamů. To znamená prakticky to, že tato společnost bude očištěna, ač spáchala buď přestupek, anebo dokonce i trestný čin.

Pokud se týká ještě pozice organizace, která je cizí naší republice, této organizaci se nevydá opis z rejstříku trestů či obdobný doklad o bezúhonnosti a postačí notářsky ověřené prohlášení. V tomto případě pokud se tedy později zjistí, že toto čestné prohlášení se nezakládá na pravdě a taková společnost například čerpala granty či dotace z veřejných peněz, co budeme dělat posléze? Budeme je vracet? Jaký bude postih pro takovou fyzickou či právnickou osobu?

Z návrhu také není jasné, jakým způsobem budou společnosti financovány, budou žádat o dotace, budou mít úlevy na daních a podobně.

Ještě jednu otázku bych zmínil, a je to prokazování poctivosti zdrojů. Zde předkladatel počítá s tím, že bude vycházet zejména z účetní uzávěrky a zprávy auditora. Chtěl bych říci, že mají můj obdiv, protože například policii nebo státnímu zastupitelství to trvá mnohdy někdy i roky, než prokáže skutečnou poctivost těchto příjmů.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, také otázka zatížení soudů, pokud by to bylo svěřeno soudům, je stále aktuální, protože se domnívám, pokud by soudy řešily i tyto problémy, tak to bude pro ně znamenat velké zatížení. Pokud by tomu tak nebylo, tak to bude vyžadovat vytvoření zcela nového typu správního řízení.

Na závěr mi dovolte, abych tedy vyslovil domněnku, že nevím, jestli bude stačit projednání ve výborech. Tento návrh zákona má některé slabá místa a podle mého názoru by možná více slušelo vrátit tento návrh zpět předkladateli a projednat ho později. 

Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje 0 příspěvků Vstoupit do diskuse Komentovat článek Tisknout
reklama