Dovolte mi představit a blíže odůvodnit návrh zákona, který obsahuje celkem tři věcná opatření, z nichž nejvýznamnější je řešení akutních problémů v lékařské posudkové službě v resortu práce a sociálních věcí.
Je to první návrh zákona, který jsem vládě jako ministryně práce a sociálních věcí předložila.
Nepříznivá personální situace v lékařské posudkové službě spočívá v dlouhodobé značné neobsazenosti systemizovaných míst. Tato neobsazenost se dlouhodobě pohybuje na úrovni zhruba 80 %. Má pak za následek i vysoké pracovní zatížení posudkových lékařů. Tyto personální problémy jsou v současné době zvýrazněny i horní věkovou hranicí 70 let v zákoně o státní službě, navíc k 31. prosinci 2018 skončí lékařům lékařské posudkové služby výjimka z této věkové hranice, stanovená právě v zákoně o státní službě.
Tato věková výjimka se týká zhruba 105 posudkových lékařů, to znamená čtvrtiny všech posudkových lékařů. Vyvstává tak reálné riziko, že od roku 2019 bez přijetí adekvátních opatření budou chybět potřebné kapacity posudkových lékařů a budou tudíž ohroženy nároky pojištěnců a osob se zdravotním pojištěním, je proto nezbytné na tuto situaci reagovat.
Vláda proto navrhla jako právní opatření převod lékařů vykonávajících posudkovou činnost z režimu zákona o státní službě do režimu zákoníku práce, a to s účinností od 1. července 2019. Posudkoví lékaři by svou činnost nadále vykonávali na základě pracovně právního vztahu, tedy i s využitím kratších pracovních úvazků a tzv. smluvních lékařů, působících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tento převod je a musí být na bázi dobrovolnosti. V návrhu zákona je zaručeno, že pokud posudkový lékař požádá o uzavření pracovního poměru k 1. červenci příštího roku, musí jeho dosavadní zaměstnavatel s ním pracovní poměr uzavřít. Tím bude zajištěna personální kontinuita.
V důsledku zániku dosavadního služebního poměru ze zákona bude pak náležet přiměřené zadostiučinění, které se pohybuje ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku právě posudkového lékaře. Proto je tento návrh zákona spojen také s rozpočtovými náklady ve výši 50 mil. Kč.
Výhodou tohoto návrhu je, že v pracovně právních vztazích není žádný věkový limit, a dále také to, že sjednávání pracovně právních vztahů je pružnější a umožňuje též širší využívání kratších pracovních úvazků a volnějších pracovně právních vztahů, na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Pracovně právní vztah je též méně formalizován než služební poměr, např. pokud jde o vyhlašování výběrových řízení, skládání úřednické zkoušky či provádění tzv. služebních hodnocení. To vše přispěje k většímu zájmu o činnost v lékařské posudkové službě.
Na základě přechodného ustanovení se umožňuje uzavírání pracovně právních vztahů s posudkovými lékaři již od 1. ledna příštího roku, takže již od tohoto data bude možné uzavírat tyto vztahy s novými posudkovými lékaři a posílit tak lékařskou posudkovou službu.
Na základě tohoto přechodného ustanovení bude možné uzavírat pracovně právní vztahy rovněž s těmi posudkovými lékaři, jimž dnem 31. prosince tohoto roku skončil jejich pracovní nebo služební poměr v důsledku právě již zmiňované uplynutí věkové výjimky v zákoně o státní službě, takže na základě tohoto přechodného ustanovení budou moci tito posudkoví lékaři působit v lékařské posudkové službě plynule již od počátku příštího roku.
Druhým opatřením v návrhu zákona je odlišení účinnosti elektronické neschopenky o jeden rok, to znamená k 1. 1. 2020. V roce 2017 byla schválena úprava tzv. elektronické neschopenky, a to v zákoně č. 259/2017 Sb., s účinností od 1. ledna 2019. Tato elektronická neschopenka se měla týkat všech ošetřujících lékařů a spočívala na bázi dobrovolnosti, tj. ošetřující lékaři si mohli vybrat, zda doklady ohledně dočasné pracovní neschopnosti budou vystavovat v elektronické nebo listinné formě. Tomu byly uzpůsobeny též procesní postupy. V důsledku technické nepřipravenosti zavedení elektronické neschopenky od uvedeného data, kdy se ukázalo, že přijetí věcných a organizačních opatření k zavedení elektronických neschopenek je časově náročnější, než se původně předpokládalo, se navrhuje odložení o jeden rok. K určitému zdržení přispělo i přehodnocení koncepce řešení elektronické neschopenky z hlediska její architektury na počátku roku 2018, předchozím vedením ministerstva práce a sociálních věcí, v důsledku čehož byly práce na technické přípravě na několik měsíců pozastaveny.
Je proto objektivní zkušeností, že v současné době již nelze projekt elektronické neschopenky realizovat v původním termínu od 1. ledna 2019. Pokud by k odložení nedošlo, nastaly by značné problémy a právní nejistota, neboť elektronická neschopenka by byla sice právně zavedena, ale nebyla by v praxi funkční. Tato situace by měla negativní dopad nejen na ošetřující lékaře, ale též na pojištěnce, zaměstnavatele a orgány nemocenského pojištění, v konečném důsledku na výplatu nemocenské, včetně značného prodloužení termínu výplat této dávky.
Toto opatření bylo do návrhu zákona doplněno v Poslanecké sněmovně, neboť původní vládní návrh se nestačil v Poslanecké sněmovně včas projednat.
Posledním opatřením, které návrh zákona obsahuje, dílčí úprava podkladů, z nichž posudkoví lékaři vycházejí při posuzování zdravotního stavu. Jedná se o doplnění těchto podkladů o další odborný nález, kdy v případě pervazivních vývojových poruch se bude vycházet také z vyšetření dětského klinického psychologa. Toto doplnění je činěno na základě poznatků praxe, zejména stanovisek odborných lékařských společností.
Návrh zákona obsahuje významná opatření v oblasti sociálního zabezpečení, jak z toho, co bylo uvedeno, vyplývá, je potřebné návrh zákona schválit a ve sbírce zákonů vyhlásit ještě letos, aby nenastaly uvedené negativní následky.
Vážené dámy senátorky, vážení páni senátoři, dovoluji si vás proto požádat o podporu návrhu zákona podle senátního tisku č. 7. Ráda bych ještě v této souvislosti uvedla, že ministerstvo práce a sociálních věcí v roce 2019 připraví komplexní reformu lékařské posudkové služby.
Děkuji za pozornost.
