Green Deal z jiného pohledu

Úvod

Spolek Svatopluk[1], sekce Morava, srpnové setkání ve Střední vinařské škole ve Valticích se neslo v duchu postřehů a poznatků na sílící tlak Green Dealu, o kterém však mají lidé malé povědomí. Dovolil jsem si k dané problematice napsat článek s názorovými postřehy řady lidí i s mými poznatky k danému tématu. Green Deal v konečném důsledku nutí lidi stát se závislými na přebujelém byrokratickém systému. Osobní svobodu lidí chce vyměnit za neuskutečnitelný ideál. Ztrácíme nyní svobodu i v těch věcech, které byly dříve zcela v kompetencích národních. Ale bohužel se podařilo evropské strategie zabudovat do národních právních řádů. Maskovací strategií na skutečné problémy jsou:

Ø  Válečná hysterie politiků EU týkající se Ukrajiny

Ø  Masová migrace a její podpora kvótami

Ø  Pokračování v politice Green Dealu

Vše vede k izolaci a masivní zaostalosti Evropy. Jsou nutné velké systémové změny. Nestačí jen změna vlády ale zásadní změna legislativy.

Prožíváme klimatickou krizi nebo krizi myšlení? Kolem nás je obrovské množství propagandy v zájmu globalizovaného byznysu. Je zde hypotéza o významném oteplování planety činností člověka. Podle údajů v minulosti došlo k epizodám oteplování i o 7 st C. Pod tajícími ledovci se nacházejí zbytky vegetace a stromů.

Při každém extrémnímu výkyvu počasí dojde ke zmínce o klimatických změnách, i když zde není žádná souvislost. Často se zmiňuje, že tornáda jsou četnější vlivem lidské činnosti. Podle stoleté statistiky jsou tornáda v USA spíše řidší. Strašení klimatem není historicky nové. V 70. letech se strašilo ochlazením a novou dobou ledovou.

Za vše prý může klimatická změna! Ale ve své podstatě jsou z dlouhodobého hlediska odchylky statisticky nevýznamné. A CO₂ pomáhá růstu rostlin, a tedy obohacuje jimi naše prostředí a určitá hladina CO2 je nutná pro zdárný průběh fotosyntézy.[2]

Dnes je úpadek morální povahy. Lidé neřeší, co je pravda, řeší jen to, co jim to přináší.

Je třeba oživit kulturně morální proud, který se stane hnutím a pracovat na sobě.

Duchovno je o zušlechťování lidské povahy. Navrátit lidem páteř znamená, že díky tomu se může vrátit kolektivní zdravý rozum. Je třeba pracovat na kultuře dialogu při hledání pravdy.

Jiří Kobza, poslanec parlamentu řekl:

„Green Deal je nyní součástí zvětšujícího se tlaku na přeformátování společnosti. Čeká nás složitá doba.“

Probíhá cílené rozdělování a segregace společnosti pomocí me too, [3] očkování, migrace ...Je to vyhovující pro skupiny lidí, kteří si uzurpují právo říkat, co je správné. Z mnoha směrů přicházejí informace, že emise nejsou jen výsledkem lidské činnosti. Je nutné sledovat i sociální aspekty Green Dealu.

Imperiální Evropa ztratila své pozice a významnost v ekonomice. Našla své nové historické vůdčí poslání a důležitost, a to v ekologii, jako hlavní téma zvolila dekarbonizaci.

Graf č.  SEQ Graf_č. \* ARABIC 1: Podíl na HDP světových velmocí od 1 n. l. do 2017n.l.[4]

Zdeněk Jandejsek na setkání prohlásil:

„Co dostalo lidstvo do současného stavu? Globalizace je vyčerpaná. V zemích, kde práce byla laciná, pomalu stoupá její cena. Snížení produkce potravin v Evropě udělá místo pro dobré zisky. Hlouposti nařizované EU snižují kvalitu půdy a tím nás opravdu dostávají do problémů.“

Při hledání vzájemných souvislostí mezi mocí a odpovědností, které mají bezprostřední vliv na životní prostředí a na přírodu, narazíme na tzv. Smidakovy principy, které tyto vazby popisují a zdůvodňují. Nalézají odpovědi nejen v pramenech z minulosti, ale jsou respektovány v otázkách životního prostředí souvisejících s budoucností.

Na základě aplikace Smidakových principů můžeme hledat odpovědi na otázku, kterou si kladou mnozí lidé po přečtení zpráv o katastrofickém vývoji naší planety: Kdo je zodpovědný za tento vývoj? Kdo učiní nezbytná opatření? Co se udělalo? Smidakovy principy:

•        První princip zní „moc a odpovědnost“.

•        Druhý princip zní „akce a re-akce“.

•        Třetí princip zní „metus“ – pozitivní strach.

•         Čtvrtý princip zní „ignotum“ – neznámo[5]

Soudy, ani společnost nemají jasno, jak srozumitelně formulovat životní prostředí. Zákon č. 17/1992 Sb. Zákon o životním prostředí říká v § 2:

“Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho složkami jsou zejména ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie.”

Green Deal je často prezentován jako cesta k udržitelné budoucnosti, k ochraně klimatu a snižování emisí. Ale stejně jako každá velká strategie má i své negativní stránky, o kterých je dobré mluvit.

Vše se to dělá takovým chaotickým způsobem,

,,od jedné zdi ke druhé“

 a s dobrou myšlenkou se s vaničkou vylije i dítě[6], řečeno klasiky filozofie.

Jiří Weigl[7],ekonom, řekl, že emisní povolenky jsou nástroje, jak zlikvidovat životní úroveň střední třídy. Deindustrializace[8] a zelená politika je řízené zchudnutí evropského obyvatelstva.

Emise vypuštěné do ovzduší v České republice

Česko je zelenější, emise CO₂ v České republice v roce 2024 opět klesly ve srovnání s minulými lety. Tato skutečnost vyplývá z údajů evidovaných v jednotném rejstříku Evropské Unie, který v ČR administruje akciová společnost OTE.[9] Povinnost reportovat své emise se týká 5 provozovatelů letadel a 147 společností provozujících 213 stacionárních zařízení, které jsou součástí evropského systému obchodování s povolenkami (EU ETS)[10] v České republice.
Tyto emise za rok 2024 v ČR činily 40,9 milionu tun CO₂, což je meziroční pokles o 13 %. Pokračuje tak dlouhodobý klesající trend v produkovaných emisích u nás, jak ukazují i čísla v následujícím grafu, reprezentující vývoj EU ETS emisí CO₂, N₂O a PFC[11] v ČR od roku 2005. Je, ale otázkou, co to způsobilo? Jestli se projevily snahy podniků a obyvatel se chovat ekologičtěji nebo je to omezení průmyslové a zemědělské výroby, tak zvaná deindustrializace.

Graf č.  SEQ Graf_č. \* ARABIC 1 Předpokládaný růst emisí oxidu uhličitého v letech 2018 až 2050. (Zdroj: Statista.com).

Zelená dohoda pro Evropu je soubor politických iniciativ Evropské komise[12] z roku 2019, jejichž hlavním cílem je dosáhnout toho, aby Evropa byla v roce 2050 klimaticky neutrální.[13] Obsahuje plán s vyhodnocenými dopady, jehož cílem je snížit emise skleníkových plynů [14] EU do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990.

 Předchůdcem zelené dohody je Rámcová úmluva OSN o změně klimatu z roku 1992, jejíž provedení obsahoval Kjótský protokol (1997), který nahradila Pařížská klimatická dohoda (2015) s obecnými závazky. Konkrétní kroky jsou pak v následných smlouvách: Klimatický zákon (2020)[15] a Fit for 55 (2023)[16].

Cíle

Geen Deal obsahuje opatření ke snížení emisí, investice do výzkumu a inovací a ochranu přírodního prostředí evropského kontinentu.

Druhým cílem dohody je transformace evropské ekonomiky tak, aby byla dlouhodobě udržitelná, tedy aby byl možný její růst, aniž by se zvyšovalo využívání přírodních zdrojů.^[5]

 Dohoda si klade za cíl začlenit do právních předpisů fakt, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním kontinentem.

Podle informací z roku 2019 bude k dosažení cílů Dohody v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 třeba přibližně 260 miliard eur dodatečných ročních investic, tedy přibližně 1,5 % hrubého domácího produktu.

Graf č.  SEQ Graf_č. \* ARABIC 2 Strukturální podíl CO₂ EU 2021

Uhlíková neutralita, historie

a/ Uhlíkovou neutralitu podle zelené dohody pro Evropu, schválily hlavy všech států Evropské unie na zasedání Evropské rady[18] dne 12. prosince 2019.

b/ Závazky Green Dealu navazují na Pařížskou klimatickou dohodu, k jejímuž vyjednání došlo za vlády Bohuslava Sobotky( koalice ČSSD a ANO) v roce 2015, a k jejímu

podpisu ministrem Richarden Brabcem (ANO), došlo v roce 2016 v New Yorku, kde ji komentoval slovy:

 „Dohoda z loňského prosince představuje v mnoha ohledech historický milník a myslím, že evropské země, včetně ČR, mohou být s jejím zněním spokojené. Všechny státy, jak vyspělé, tak rozvojové, budou muset plnit závazky snižování emisí skleníkových plynů, aby k tomuto cíli přispěly.“

c/ V roce 2019 vznik následné dohody přislíbila Ursula von der Leyenová, která do funkce nastoupila 1. prosince 2019 a představila tzv. Green Deal, který měl naplnit závazky z Pařížské klimatické dohody tak, že budou přijata následná nařízení implementující tento záměr. Tento postup schválila Evropská rada. Pro hlasoval za Českou republiku předseda vlády Andrej Babiš. Sám A. Babiš sice později tvrdil, že návrh vetoval, o čemž však není v záznamech z jednání žádná zmínka. Česku bude (z částky vybrané na povolenkách) poskytnuto přes bilion Kč, přičemž část bude tvořit bankovní půjčka.

d/ Dne 17. prosince 2020 Evropská rada (pro za ČR hlasoval předseda vlády Andrej Babiš) schválila nastavení ambiciózních klimatických cílů EU pro rok 2030, tzv. Klimatický zákon, snížení emisí o 55 % ve srovnání s hodnotami v roce 1990 s deklarací: „aby EU v souladu s cíli Pařížské dohody splnila cíl, v oblasti klimatu a energetiky.“

e/ Evropská komise v roce 2021 schválila evropský právní rámec pro klima. Předložila také strategii postupu do roku 2030, novou strategii pro průmysl a akční plán EU pro oběhové hospodářství, strategii udržitelné výroby potravin „od zemědělce ke spotřebiteli“ a návrhy na Evropu bez znečištění.

Evropská komise 1. února 2022 zařadila dočasně jádro a zemní plyn mezi čisté zdroje energie, v takzvané taxonomii vyšla vstříc zemím jako Francie, Polsko či Česko. Evropský parlament tuto změnu podpořil 6. července 2022.

f/ Vláda Petra Fialy odsouhlasila v dubnu 2023 v rámci plánu Fit for 55 na úrovni Evropské rady nový systém emisních povolenek EU ETS 2, který od roku 2027 rozšíří systém emisních povolenek kromě těžkého průmyslu a energetiky i na vytápění domů a osobní dopravu, tedy na benzín, naftu, plyn a uhlí.

Opatření z balíčku Fit for 55 dojednala vláda Petra Fialy za druhého českého předsednictví v Radě Evropské unie. V Evropském parlamentu[19] hlasovalo pro celkem 340 europoslanců a 279 hlasovalo proti. Součástí balíčku je například zákaz prodeje nových osobních automobilů se spalovacími motory po roce 2035. Počítá se s postupným přechodem na elektromobilitu. Do roku 2033 se má přestat používat uhlí, ze kterého se v roce 2023 vyráběla skoro polovina elektřiny v Česku.^[22] Výpadek uhlí má být v ČR postupně nahrazen jadernou energetikou.

Data o znečištění říkají opačný výstup

V roce 2007 americká vládní agentura pro energetické informace EIA[20] ve své výroční výhledové zprávě uvedla, že celosvětové emise CO₂ vzrostou mezi lety 2004 a 2030 o 59 %,

Z nejnovějšího energetického výhledu úřadu (IEO 2023)[21] vyplývá, že celosvětové emise CO2 související s energií, se do roku 2050 zvýší, protože růst světové populace a vyšší životní úroveň zvyšují růst spotřeby energie rychleji než pokrok v oblasti obnovitelných zdrojů. Z údajů portálu Statista.com z února 2023 vyplývá, že za předpokladu zachování běžného stavu by globální emise oxidu uhličitého mohly vzrůst z 35,3 miliardy tun oxidu uhličitého v roce 2018, na přibližně 43,08 miliardy tun v roce 2050.

Budou emise v Africe vyšší než v Evropě a USA?

Navzdory snahám Číny o snížení emisí oxidu uhličitého se očekává, že asijsko-pacifický region zůstane v nadcházejících desetiletích největším emitentem.

Podle prognóz by emise v asijsko-pacifickém regionu mohly do roku 2030 vzrůst na 21,3 miliardy tun oxidu uhličitého. Přestože se v následujících letech očekává jejich pokles, do roku 2050 by měly zůstat výrazně nad úrovní roku 2020. Severní Amerika a Evropa by naopak díky svým závazkům mohly do roku 2050 dosáhnout nižších emisí než Afrika.

Emise v USA mají tendenci klesat

Zároveň se podle nejnovějších údajů EIA očekává, že do roku 2030 klesnou emise CO₂ v USA související s energetikou o 25 až 38 % pod úroveň roku 2005. Předpokládané snížení emisí CO₂ je zde dáno rostoucí elektrifikací, vyšší účinností zařízení a zaváděním obnovitelných zdrojů v odvětví elektřiny. Snížení emisí je však omezeno dlouhodobým růstem dopravy a průmyslové činnosti v USA.

Na druhé straně poptávka po elektřině v USA stále roste a investice do obnovitelných zdrojů v podobě větrné a solární energie, které představují značnou výhodu v provozních nákladech, zvyšují podíl výroby elektřiny s nulovými emisemi uhlíku. Neočekává se žádná významná změna ve spotřebě domácí ropy ani zemního plynu, zatímco těžba plynu se dokonce zvyšuje díky mezinárodní poptávce po zkapalněném zemním plynu.

Náměty k pozvolnému přizpůsobení životního stylu:

1/ Na střechách domů místo klasických materiálů dávat vodotěsné panely na  FTV lokálních elektráren. Rozměr 1x2 m, výkon asi 400 Wp,[22] cena kolem 3500,- kč. Na průměrné střeše 100 m2, výkon asi 20 000 Wp, to je 20kWp. Elektrárny se dají snadno regulovat, to je odepínat od sítě. Stejnosměrný proud se přemění na střídavý o kmitočtu 50 Hz Cena 16 105,- Kč. S fotovoltaickými elektrárnami mám dobré zkušenosti už víc jak 8 let.

2/ Na střechách automobilů umisťovat FTV panely. 1 kWh představuje možnost dojezdu asi  7-8 km, to znamená, že jeden panel je schopen nabít baterii za 8 hod na 3,2 kWh, což představuje dojezd asi 21 km. Náklady přibližně do 10 000,- Kč. Je však zajímavé, že v tomto případě není vůle výrobců učinit tuto technologii běžnou, což by vzhledem k počtu provozovaných automobilů přineslo jistě nemalé úspory.

3/ Tepelná čerpadla, jestliže dodáme čerpadlu 1 kWh elektrické energie, získáme 4 kWh tepelné energie, účinnost ale optimální je do – 5 stupňů celsia. Mám s tepelným čerpadlem 2 kWh zkušenosti už víc jak 8 let, kdy tím vytápím rodinný domek.

4/ Třídění komunálního odpadu, třídění komunálního odpadu spočívá v oddělování použitelných materiálů, které se stávají surovinami pro další výrobu. Správné třídění šetří primární zdroje, snižuje spotřebu energie a omezuje množství odpadu končícího na skládkách, kde by se rozkládal za vzniku škodlivých látek. Získáme řadu surovin pro recyklační použití a to sklo, papír, stavební materiál, dřevo minimálně pro kompostárny a různé kovy a plasty.

Elektro odpad, pamatuji si, že již v roce 1994 jsme měli ve Slušovicích recyklační linku, která byla schopna oddělit kovy jako a měď hliník a sklo s čistotou přes 90 %. Fungovalo to na bázi rozšrotování a vibračních třídiček, které roztřídily specifickou hmotnost.

Plasty, je třeba možné proměnit plasty na oleje, prostřednictvím technologie nazývané pyrolýza,[23] nebo zplyňování, která plast rozkládá za vysokých teplot na menší uhlovodíkové molekuly, z nichž se kondenzací získává olej podobný ropným produktům. Dále je to uhlíkový inertní zbytek nositelem NPK složek (hnojiv). Dá se rovněž využít jako pevné alternativní palivo a velmi žádaný je v případě likvidace pneumatik, jako carbon pro výrobu dalších pneu.

Samotný proces probíhá bez využití kyslíku, což jej dělá absolutně bezpečným. Zároveň se jedná o technologii bezemisní, nehlučnou a ve všech ohledech maximálně šetrnou k životnímu prostředí. Technologiemi termochemické recyklace je možné zpracovávat různé druhy komunálního odpadu. Většinou se jedná o plastový odpad, pneumatiky, odpadní oleje, co se týká i jiných odpadů, může zpracovávat odpady ze zdravotnictví, autoskla, kompozitní a vrstvené plastové materiály nebo třeba kaly z čistíren odpadních vod a další. Produktem této environmentálně šetrné technologie je pyrolýzní olej, syntetický plyn a pevný inertní uhlíkový zbytek.

5/ Elektrolýza vody, je proces výroby vodíku rozkladem vody pomocí elektrického proudu. Při elektrolýze se molekuly vody (H₂O) štěpí na vodík (H₂) a kyslík (O₂), přičemž vodík se hromadí na katodě a kyslík na anodě. Tento proces je ekologický, pokud je elektřina pro elektrolýzu vyráběna z obnovitelných zdrojů, jako je sluneční nebo větrná energie, protože pak nevznikají žádné emise, CO₂. 

V rodinných domech nebo menších firmách si lidé už dnes mohou sami vyrábět vodík pomocí malých systémů, které jim ve spojení s fotovoltaikou zajistí dostatek energie, a navíc vylepší celkovou efektivitu a ekonomiku jejich budov. Mohou nahradit výkonné baterie, kdy vodík se může efektivně používat na vytápění.

Často se mluví i o ukládání elektrické energie do vodíku. Jde o snahu vyřešit zásadní problém hlavně solárních a větrných elektráren. Pokud slunce hodně svítí nebo fouká silný vítr, elektrárny vyrobí více energie, než je aktuálně v síti potřeba. Uvažuje se tedy o možnostech, jak přebytečnou elektrickou energii uložit, tak, aby se dala využít v době nedostatku. A vodík by mohl být jednou z možností.[24]

Elektrolyzéry slouží pro výrobu vodíku pomocí elektřiny a vody. V současnosti komerčně dostupné PEM (proton exchange membrane) elektrolyzéry dosahují účinnosti až 70 %. Tento údaj znamená, že z 1 MWh elektřiny se vyrobí množství vodíku s energetickým obsahem 0,65–0,7 MWh, což odpovídá asi 20 kg vodíku.

6/ Dvou teplotové mražáky, i takové jednoduché vylepšení, jako když je přebytek energie, tak se spotřebuje a mrazí se například o 5 stupňů více v mrazničkách. Dojde tímto opatřením k využití přebytku elektrické energie, když svítí sluníčko a FTV sluneční elektrárny dodávají přebytek energie do sítě.

Závěr

Dopad na globální jednotlivé oblasti

1/ Ekonomický dopad, podle zprávy společnosti Deloitte z roku 2022 by nečinnost v oblasti změny klimatu mohla v příštích 50 letech stát světovou ekonomiku více než 178 bilionů dolarů. To představuje pokles celosvětového HDP o téměř 8 % Naproti tomu dekarbonizace do poloviny století by podle současných odhadů zvýšila globální HDP o 43 bilionů USD.

Přechod na čisté zdroje energie, elektromobilitu a moderní technologie je finančně velmi náročný. Obrovské náklady ponesou nejen státy, ale také firmy a v konečném důsledku občané. Energie a výrobky mohou zdražovat, což nejvíc dopadne na chudší domácnosti a menší podniky.

2/ Další problém je sociální spravedlnost. Zatímco velké nadnárodní společnosti si mohou dovolit investice do zelených technologií, menší podnikatelé a zemědělci často bojují s byrokracií a vysokými náklady. Vzniká pocit, že pravidla nejsou stejná pro všechny a že Green Deal trestá ty nejzranitelnější.

3/ Mluví se také o energetické závislosti. Evropa sice směřuje k menším emisím, ale zároveň se může stát závislou na dovozu surovin potřebných pro baterie či solární panely – například na lithiu nebo kobaltu. To může přinést nové geopolitické problémy a rizika.

4/ Dalším negativem je rychlost změn. Přechod na nové technologie je tlačen dopředu velmi rychle, a to někdy bez ohledu na technické limity nebo připravenost trhu. To může vést k nedostatku infrastruktury, například dobíjecích stanic, nebo k výpadkům v dodávkách energií.

5/ A nakonec je tu společenské napětí. Pro část veřejnosti se Green Deal stal symbolem diktátu z Bruselu. Místo pocitu, že jde o společnou cestu, vzniká odpor a frustrace. To může oslabovat důvěru v evropské instituce i v samotnou myšlenku ochrany životního prostředí.

Revize nařízení o sdílení úsilí je součástí balíčku Fit for 55. Jde o soubor legislativních opatření s cílem snížit v EU do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů nejméně o 55 % oproti roku 1990 a dosáhnout klimatické neutrality EU v roce 2050. Právě sektory budov a silniční doprava mají být nově podle balíčku také zařazeny do systému obchodování s emisními povolenkami v rámci tzv. EU ETS 2. O tomto návrhu se nyní také jedná v trialozích Mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou Komisí.

Musí dojít k revizi záměrů, aby nedošlo k deindustrializaci a nekonkurenceschopnosti celého evropského prostoru, včetně nás, kteří žijeme v České republice a tím pádem k radikálnímu snížení životní úrovně obyvatel a velkým sociálním pnutím vyvolaných nejen střední třídou.

Cesta v současné skomírající energetické transformaci je naplněna nesčetnými vznešenými sliby o budoucích technologických zázracích. Tyto předpovídání kvantové skoky jsou vždy za rohem, ale tento roh se příliš často nikdy nepodaří dosáhnout. Pokud to nestane nabízí se jedna ze dvou možností buď změna směru, nebo další příslib dalšího zázračného řešení a opět je to hned za rohem.

Slušovice srpen 2024

doc. JUDr. Ing. Karel Nedbálek, PhD., MBA           MUDr. Helena Nedbálková

[1] Spolek Svatopluk (solidarita, tradice, odvaha), -lidé, kterým záleží na osudu naší vlasti. Jsou různého politického přesvědčení, různého věku, různých zájmů i profesních a životních zkušeností. Spojuje je obava, že se naše země ocitla na scestí. To jim není lhostejné, chtějí nápravu. Na počátku byli tři: politolog Petr Drulák, publicista Michal Semín a ekonomka Ilona Švihlíková. Sekce Morava Katka Batelková.

[2] Fotosyntéza, je biochemický proces, při kterém rostliny, řasy a sinice přeměňují energii slunečního záření na chemickou energii ukládanou do organických látek (cukrů) z oxidu uhličitého (CO₂) a vody. Tento proces zároveň uvolňuje kyslík.

[3] Hnutí Me Too, je společenské hnutí, které bojuje proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání a v němž ženy, které byly v minulosti obtěžovány, sdílí své příběhy.

[4] Jeff Desjardins, 2,000 Years of Economic History in One Chart, Published September 8, 2017.

[5] NEDBÁLEK Karel, MALINOVÁ Naděžda, Rej Masek, Kolokvium rozmluva ABOUT ALL. Slušovice: 2021. ISBN 978-80-2709202-4.

[6] Thomas Murner, roku 1512 poprvé zachycuje s notnou dávkou satiry dnes už notoricky známé rčení

[7] Jiří Weigl, vedoucí sboru poradců předsedy vlády ČR, v letech 2003–2013 vedoucí Kanceláře prezidenta republiky Václava Klause, od ledna 2009 člen Národní ekonomické rady vlády a současný ředitel Institutu Václava Klause.

[8] Deindustrializace, je definována jako dlouhodobý úbytek zaměstnanců ve výrobním sektoru. Je spjata s přesunem průmyslové výroby do jiných rozvojových států.

[9] OTE operátor trhu, je držitel licence č. 150504700 udělené Energetickým regulačním úřadem, podle zákonu č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, je to národní správce rejstříku obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů podle 5 paragrafu zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

[10] EU ETS, zahrnuje přidělování a obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v celé Evropské unii, přičemž limity stanoví jednotlivé členské státy.

[11] PFC– (Power Factor Correction). Účiník (PF) vyjadřuje, jak velkou část zdánlivého výkonu lze reálně přeměnit na užitečnou energii. Účiník závisí na vzájemném fázovém posunu napětí a proudu spotřebiče v rozvodné síti. Jeho hodnota se pohybuje mezi hodnotou nula a jedna. Čím je hodnota PF vyšší, tím efektivněji spotřebič využívá energii ze sítě. Z pohledu šetrnosti vůči životnímu prostředí jsou elektrárny při špatném účiníku připojených spotřebičů nuceny vyrábět více energie, než je potřeba. Skutečná využitelnost elektrické energie se porovnává pomocí činné složky.

[12] Evropská komise, je výkonný orgán Evropské unie, který iniciuje legislativu. Je tvořena 27 komisaři (jedním z každé členské země) a v jejím čele je předseda Evropské komise. S celým administrativním aparátem čítá až 32 tisíc zaměstnanců.

[13] Uhlíková neutralita, tedy bilančně nulové emise, znamená dosažení rovnováhy mezi čistě lidskými emisemi uhlíku vypouštěnými do atmosféry a opatřeními, která oxid uhličitý z ovzduší odebírají. Ta mohou spočívat v umělém vytvoření nových uložišť uhlíku přírodními procesy, tak i v technologiích ukládání CO₂ do hloubek či do půd.

[14] Skleníkové plyny, jsou plyny v atmosféře, které zvyšují povrchovou teplotu Země. Od ostatních plynů se liší tím, že pohlcují vlnové délky záření, které planeta vyzařuje, což vede ke skleníkovému efektu. Země se ohřívá slunečním zářením, což způsobuje, že její povrch vyzařuje teplo, které je pak většinou pohlcováno vodní párou (H₂O), oxidem uhličitým (CO₂), methanem (CH₄), oxidem dusným (N₂O) a ozonem (O₃). Bez sklení-kových plynů by průměrná teplota zemského povrchu byla přibližně -18 °C, nikoliv současných průměrných 15 °C.

[15] Česká republika zatím svůj klimatický zákon nepřijala.

[16] Fit for 55, je plán EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 %. Balíček navrhla v červenci 2021 Evropská komise. Opatření zahrnují dodatečnou podporu čisté dopravy, obnovitelné zdroje energie a tzv. uhlíkové clo pro dovozy s vysokým obsahem uhlíku ze zemí, kterým chybí dostatečná vlastní opatření na snížení emisí skleníkových plynů. Navrhuje rozšířit systém obchodování s emisemi na dopravu a teplo. obsahuje plán více opatření, která zajistí, že energie zůstane cenově dostupná, kdy bude částečně dotována.

[17] Evropská investiční banka, byla vytvořena v roce 1958, jejími členy a akcionáři jsou členské státy EU. Jejím hlavním účelem je poskytování dlouhodobých půjček na kapitálové investice subjektům ze soukromého i veřejného sektoru, včetně bank. Půjčuje zpravidla na projekty, jejichž náklady přesahují 25 mil. EUR, do výše 50 % celkových nákladů na projekt, sídlí v Lucemburku. Největšími akcionáři banky jsou Německo, Itálie, Francie a Velká Británie (každý stát vlastní 16,1 % akcií banky). Česko vlastní 0,7 %.

[18] Evropská rada (ER) je institucí (EU), která určuje hlavní politické směřování a priority unie. Jejími členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád členských zemí EU, předseda Evropské rady a předseda Evropské _komise.

[19] Evropský Parlament má 720 poslanců (stav od 16. 7. 2024), ČR zastupuje 21 poslanců.

[20] EIA, Environmental Impact Assessment, znamená posuzování vlivů na životní prostředí. Jedná se o proces, kterým se hodnotí potenciální dopady plánovaných záměrů (např. staveb, činností, technologií) na životní prostředí. 

[21] IEO 2023 Mezinárodní energetický výhled 2023. Vydává jej americká vládní agentura EIA. Zabývá se dlouhodobými energetickými trendy do roku 2050, věnuje se např. růstu globální produkce elektřiny, změnám v dodávkách a spotřebě zemního plynu a ropy, a vlivu obnovitelných zdrojů na energetickou bezpečnost. 

[22] Watt-peak (Wp), česky watt pík, je jednotka jmenovitého výkonu solárního panelu, za standardních testovacích podmínek (STC), udává maximální teoretický výkon, kterého může fotovoltaický systém dosáhnout za ideálních podmínek, které zahrnují intenzitu slunečního záření 1000 W/m², teplotu článků 25 °C a kolmý dopad světla. 

[23] Pyrolýza je tepelný rozklad materiálů, v tomto případě odpadů, který bez účasti kyslíku pomalým působením tepla rozkládá syntetické organické látky. Jedná se o fyzikálně-chemický děj.

[24] Vladimír Matolín, Prof. Matematicko-fyzikální fakulty UK, svou vědeckou kariéru zasvětil fyzice povrchů a nanotechnologií, v současné době se zaměřuje na vodíkové palivové články.