Kvalita potravin a její vliv na zdraví
Pro své zdraví můžeme udělat mnohé. Můžeme sportovat, dopřát si dostatečné množství odpočinku, snažit se vyhnout stresu. Ale nic neovlivní naše zdraví jako to, co denně jíme. Nehovoříme tu o hubnutí ani zdravé stravě, ale hlavně o tom, že je třeba jíst kvalitně. Protože se kvalita potravin za posledních 50 let výrazně zhoršila s příchodem průmyslového potravinářství. Populace se odklonila od přírody a začala využívat umělých náhrad.
V supermarketech se začaly objevovat stále častěji polotovary, potraviny s uměle prodlouženou dobou trvanlivosti a ze zeleniny se vytratila barva i chuť. Sice není problém sehnat v lednu jahody, ale chuťově letní ovoce symbolizující lásku nepřipomíná ani trochu. Stále častěji na nás také útočí potraviny s neuvěřitelně nízkou cenou. Je to možné např. díky přidání nejlevnějších tuků do výrobku. A ty jsou, jak je nám známo, velice škodlivé pro naše tělo. A mnohým z nás už dochází trpělivost. Vždyť éčka se přidávají místo surovin, které jsou často pro tělo prospěšné.
Proto je v současnosti silně citelný opačný trend a to zdravého životního stylu s důrazem na tradiční produkci potravin. Média se tomuto problému začala více věnovat, web doslova zaplavili food bloggeři, vznikají stránky věnující se pouze kvalitním potravinám a dokonce si můžete stáhnout i mobilní aplikaci usnadňující rozpoznání takových potravin. A to má dopad především na zákazníka. Své o tom ví i známý český šéfkuchař Filip Sajler z Pankráckého Rynku: „Přál jsem si, aby se lidé více zajímali o to, co kupují za potraviny. Ale víme, že vyznat se v tom, co se na obalech píše, je velice složité. Zákazník musí přesně vědět, co má hledat – výrobci jsou stále důmyslnější v kamuflování mnohdy i nebezpečných látek, které přidávají do svých výrobků, aby šetřili náklady, ale kvalitní potravina je jenom jedna a na té se neušetří.“
Éčka v potravinách vylepšují vlastnosti výrobků. Některá jsou přírodního původu, mnoho jich je však uměle vyrobených. U některých potravin je použití přidaných látek zakázáno. Jedná se např. o cukr, med, nearomatizovaný čaj, máslo, mléko, neochucené kysané mléčné výrobky s živou kulturou, přírodní minerální voda a balená pramenitá voda nebo sušené těstoviny (kromě bezlepkových těstovin nebo těstovin určených pro hypoproteinové diety).
E621 – L glutaman sodný – nebezpečný alergen – přidává se do jídla kvůli zvýraznění chuti. Ani nepoznáte, že kuřecí polévka nemá s kuřetem nic společného.
Transmastné kyseliny – vznikají při výrobě ztužených tuků a způsobují vážné kardiovaskulární potíže, zvyšují špatný cholesterol a samozřejmě kila jdou nahoru.
Kvalitní nerovná se dražší
Dávno neplatí, že kvalitní musí být i zákonitě dražší. Výrobce na zákazníkovi chce jednoduše za každou cenu vydělat. Kuřecí separát, sýr sýrového typu, výrobní salám a krásným příkladem je také křehčené maso. To se na první pohled může zdát jako levnější, protože kilogram krůtího křehčeného masa se prodává průměrně o 20 korun levněji. Ovšem po rozmrazení a upečení takové maso sníží svoji váhu o 350g! Kvalitní nekřehčené krůtí maso je sice o 20 korun dražší při pořizování, ovšem tepelnou úpravou přijde pouze o 170g! Výsledná porce upečených mas na talíři pak jasně dokazuje, že i to, co se na první pohled může zdát jako levnější a výhodnější je jen chytrý tah obchodníka.
Syrové Po upečení
Krůtí maso 1kg/ 200,- 829g (1kg/ 241,-)
Křehčené krůtí maso 1kg/ 180,- 648g (1 kg/ 278,-)
V křehčeném masu je obsah masa mezi 75- 90 %, zbytek tvoří voda, sůl, éčka, zahušťovadla, pšeničná vláknina a další látky, které byste v mase nikdy nehledali.
Jedovaté maso?
Snídaně typického Čecha je pečivo s šunkou nebo salámem. Však také Česká republika patří mezi státy s nejvyšší spotřebou uzenin. Obzvláště u masa a uzenin platí, že zákazník nakupuje očima. To výrobci vědí až moc dobře a masné produkty připravují tak, aby v regálech obchodů zůstaly co nejdéle s lákavou červenou nebo narůžovělou barvou. Nakupující by očekával, že uzeniny jsou vyráběny z masa, soli a koření. Ovšem jsou pak plné přidaných látek a mnohdy i dusitanů, které jsou označovány za jedy. Podle hygienické vyhlášky obsah dusitanů v pitné vodě na výstupu z úpravny musí být nižší než 0,1 mg/l ovšem u uzenin je tomu až 150- 200 mg/kg masa. Na produktech mají označení E 249, E 250, dusitan sodný nebo dusitan draselný. Ideální je nevyžadovat uměle vytvořenou trvanlivost a nejvyšší míru estetiky. U jídla jde především o chuť a tu najdete v poctivých potravinách.
Zeptali jsme se Filipa Sajlera, garanta Pankráckého Rynku, čím bychom se měli řídit při nakupování potravin:
1. Nakupujte pouze tam, kde můžete produktům /prodejci/ surovinám 100% důvěřovat.
2. Nejdůležitější je místo původu suroviny nebo důvěryhodný producent.
3. Čtěte obal, prohlédněte si etiketu, ptejte se, odkud výrobek/ surovina je, místo původu je důležité.
4. Nakupujte vždy nejčerstvější a pocitově nejkvalitnější suroviny, myslete na to, že to, co jíte, je důležité.
5. Dejte na základní instinkty a pocity, když vám něco nevoní nebo se vám surovina nezdá, nekupujte ji.
6. Přemýšlejte o tom, co nakupujete a jíte. To, co jíte, tím se stáváte, každé sousto je
důležité.
7. To, co dáváte do hrnce, je základ úspěchu: kvalita surovin + poctivé kuchařské postupy = nejlepší jídlo na světě.
8. V jednoduchosti je největší síla.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: MaB
