Vědci zjistili, že nekuřáci, kteří jsou vystaveni cigaretovému kouři, trpí na rozdíl od těch, kdo dýchají čistý vzduch, častěji stresem. Ukázalo se, že během šestiletého období se jejich počet ztrojnásobuje.

Podle Dr. Marka Hamera z Londýnské univerzity je takzvané pasivní kouření velmi časté. Jeho američtí kolegové potvrzují, že postihuje až 60 procent nekuřáků.

Dosavadní studie se zaměřovaly na jeho vliv na fyzický stav nekuřáků, což umožnilo měření obsahu kotininu - látky vznikající při kouření - v lidském organismu. Vlivem pobytu v zakouřených prostorách na mentální stav nekuřáků se ale donedávna zabývaly minimálně.

Hamer se svým týmem sledovali po dobu šesti let úroveň stresu a četnost návštěv psychiatrických ordinací u 5 560 nekuřáků a 2 595 kuřáků, kteří do té doby netrpěli žádnou psychickou poruchou.

K určení míry, do jaké byli nekuřáci vystaveni kouři, použili měření obsahu kotininu ve slinách. Tato látka vzniká rozkladem nikotinu v organismu.

Psychický stres hlásilo 14,5 procenta účastníků výzkumu, přičemž jejich potíže rostly přímo úměrně s tím, jak byli vystaveni kouři.

Nejhorší stavy napětí a úzkosti se objevovaly u kuřáků. Nekuřáci, nucení pohybovat se v zakouřeném prostředí, měli problémy o 62 procent častěji než ti, kteří dýchali čerstvý vzduch. U kuřáků se riziko stresu zvýšilo 2,45 krát. Ve stejné míře se zvedla i četnost, kdy respondenti vyhledali psychiatrickou pomoc.

Následky pasivního kouření se přitom hůř odrazily na osobách, které nikdy nekouřily, než na bývalých kuřácích.