V nové zprávě na to upozorňuje Mezivládní panel pro změny klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC - ZDE), který působí při OSN. Hrozí nám jak extrémní sucha, tak extrémní deště, říká Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR (ZDE).

Ještě před několika lety se debatovalo o tom, zdali změny klimatu způsobuje svou činností člověk. Podobné úvahy jsou podle vědců už bezpředmětné. Teď se jedná o to, jestli se lidé poučí a dostatečně omezí vypouštění skleníkových plynů do ovzduší.

Mezinárodně dohodnutá hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni je totiž nebezpečně blízko. Podle autorů Šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změny klimatu (Sixth Assessment Report - ZDE) jí dosáhneme v roce 2040, ne-li dříve. Překročení hranice podle vědců přinese ještě extrémnější projevy počasí a další nevratné důsledky. Jediné řešení je ihned přijmout účinná opatření. Celosvětově se oteplilo už o 1,2 stupně Celsia.

V roce 2019 byla koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře nejvyšší minimálně za poslední dva miliony let. Panel OSN svou zprávou apeluje na politiky i firmy, aby významně upravili svůj přístup k pojetí ekonomiky. Změnit své chování, které přispívá k oteplování, by měli samozřejmě i jednotlivci. Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese je zveřejněná zpráva pro lidstvo silným varováním.

Ze zprávy vyplývá, že 59 procent skleníkových plynů do sebe absorbuje pevnina a oceány. Zbylých 41 procent však končí v atmosféře, kde dělá problémy, s nimiž se Země potýká. Plocha ledu v Arktidě dlouhodobě klesá a úbytek všech ledovců na planetě se zrychluje. Oproti devadesátým letům minulého století k tomu v období 2010 až 2019 docházelo čtyřikrát rychleji. Zvyšuje se také teplota i hladina oceánů. Podle zprávy do roku 2100 stoupne hladina oceánů o 28 až 188 centimetrů. Záleží na tom, jestli se vyplní optimistický nebo pesimistický scénář.