Československá armáda postrádala po vzniku samostatného státu ústřední orgán velení, tedy generální štáb. V listopadu 1918 vznikl zatím jen centrální správní úřad, Ministerstvo národní obrany. Tento stav byl v nejistých a nevyjasněných poválečných poměrech trvale neudržitelný. Pro vznik generálního štábu byla vpravdě rozhodující alianční vazba Československa na Francii, která v době příměří usilovně budovala spojeneckou frontu proti Německu, jemuž mělo být zabráněno v nové případné agresi.

Vzorem Francie

Pro efektivní zapojení Československé republiky do protiněmecké koalice musely být nutně vytvořeny potřebné předpoklady politického a vojenského charakteru, a právě zde se prostoupily zájmy Francie a Československa. Francouzská armáda si v mezinárodním kontextu vydobyla na konci 1. světové války pozici nejsilnější ozbrojené moci, jež disponovala bohatým a mnohokrát tvrdě prověřeným fondem vojenského umění. Československo hledalo po svém vzniku vhodný cizí vzor pro budování armády, jelikož zásady rakousko-uherského vojenství nepokládalo z dobově podmíněných důvodů ideologického charakteru za vhodnou základnu.

O vyslání Francouzské vojenské mise se zasadil Beneš

O prohloubení spojenectví s Francií prostřednictvím zvláštních mezivládních dohod vojenského charakteru se zasloužil ministr zahraničních věcí Edvard Beneš. Byl to on, kdo v závěru roku 1918 prosadil myšlenku, aby československá vláda požádala francouzskou vládu o vyslání poradní vojenské mise. Mezivládní jednání, vedená na přelomu let 1918 a 1919, skutečně vyústila v pozitivní rozhodnutí francouzského kabinetu. Československo se tak stalo jedním ze sedmi evropských států, kam Francie vyslala v poválečném období zvláštní vojenskou misi. Kromě něho to bylo ještě Polsko, Řecko, Finsko, Estonsko, Litva a Lotyšsko.

Působnost Francouzské vojenské mise byla založena na dvou základních mezivládních aktech. Prvním se stal Kontrakt o vyslání mise z 20. ledna 1919. Druhý dokument z 26. ledna se nazýval Dohoda mezi vládami francouzskou a československou o pravomocech Francouzské vojenské mise. Kompetence mise měla celoarmádní a celostátní rozměr. Oba dokumenty podepsal Georges Clemenceau, předseda francouzské vlády a se zmocněním své vlády Edvard Beneš.