Když nám premiér Petr Fiala vysvětlí, že se máme dobře, i když sami víme, jak se nám daří ve skutečnosti, budeme se cítit lépe? Lidé na sociálních sítích nepřestávají diskutovat o rozporu mezi realitou a předkládanými údaji o životní úrovni v Česku.
„Nezlobte se, ale já nepotřebuju žádné průzkumy – stačí vyjít mezi lidi. Paní včera na trhu: ‚Uff, 120 korun za košík jahod je na mě moc, můžu dát stovku, jinak nevyjdu.‘ Jako že se PRŮMĚRNĚ máme tak, že zbrojaři už neví, jaký si mají koupit ostrov, to může používat jako argument jen hňup. A kdybyste chtěli vědět, o čem je mmch. Facebook, tak i o tomto… Neviděli jste někde ten deštník proti drahotě?!“ napsal brněnský advokát Tomáš Tyl na svůj facebookový profil.
Reagoval tak na příspěvek ve skupině „Rajčata pěstování“. Anonymní přispěvatel v něm uvedl: „Dobrý den. Můj příspěvek se netýká moc pěstování, ale mám dotaz. Mám doma dost sklenic zavařených rajčat, poraďte, co uvařit z nich. Mám 50 korun na den do 10. 7., doma téměř nic. Děkuji za rady.“
Uspěl Fialův deštník proti drahotě?
Tyl ve svém komentáři zmínil „deštník proti drahotě“, vládní program spuštěný v roce 2022 premiérem Petrem Fialou. Mělo jít o soubor opatření zaměřených na zmírnění dopadů vysoké inflace a rostoucích cen, zejména potravin, energií a bydlení.
Vláda na tato opatření vyčlenila celkem 177 miliard Kč, podle statistik Evropské komise byla Česká republika v míře pomoci občanům k HDP na 4. místě v EU. Kritici, včetně opozice a některých odborníků, však program označili za nedostatečný nebo příliš složitý, zejména kvůli administrativní zátěži při žádostech o dávky a stigmatu spojenému s jejich čerpáním.
Upozorňovalo se také na to, že některá opatření mohla paradoxně podporovat inflaci.
Jak se žije v Česku
Životní úroveň obyvatel České republiky se liší v závislosti na několika faktorech, jako jsou příjem, místo bydliště, vzdělání, zaměstnání, věk, velikost domácnosti či sociální postavení. Praha má nejvyšší životní úroveň díky vyšším příjmům, lepší infrastruktuře a dostupnosti pracovních příležitostí. Průměrná hrubá mzda v Praze je výrazně vyšší než v jiných regionech.
Nicméně vyšší životní náklady, zejména na bydlení, tento rozdíl částečně vyrovnávají. Kraje jako Ústecký, Karlovarský nebo Moravskoslezský mají nižší průměrné mzdy a vyšší nezaměstnanost. Životní úroveň zde bývá nižší kvůli omezeným pracovním příležitostem a nižší kvalitě služeb, např. zdravotnictví nebo vzdělávání.
Na venkově jsou sice nižší náklady na bydlení, ale omezený přístup k pracovním místům, kultuře a službám může snižovat kvalitu života. Příjmová nerovnost stále roste. Vyšší příjmy mají lidé s vysokoškolským vzděláním, zaměstnanci v IT, finančnictví nebo managementu. Naopak nízké příjmy mají často důchodci, samoživitelé, nízkokvalifikovaní pracovníci nebo lidé v sociálně vyloučených lokalitách. Vysoká inflace nejvíce dopadla na nízkopříjmové domácnosti, protože větší část jejich rozpočtu jde na základní potřeby, jako jsou jídlo, energie a bydlení.
V ČR má vlastní bydlení přes 75 % domácností, což je nad evropským průměrem.
Nicméně mladí lidé a nízkopříjmové domácnosti mají problém s dostupností bydlení, zejména v Praze, kde ceny nemovitostí a nájmů rostou rychleji než mzdy. Podle Eurostatu vynakládá průměrná česká domácnost na bydlení asi 20–25 % svého příjmu, ale u nízkopříjmových domácností to může být až 40 %.
Samoživitelé a rodiny s více dětmi jsou často finančně zranitelnější, zvlášť pokud mají nízké příjmy. Stát nabízí dávky, ale ty nemusí pokrýt rostoucí náklady. Podle ČSÚ je přibližně 10 % obyvatel ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením, nejvíce seniorky, samoživitelé a lidé bez zaměstnání.
Celková nezaměstnanost v ČR je nízká, ale v některých regionech, jako je např. Ústecký kraj, může být vyšší, což zhoršuje životní úroveň místních obyvatel. Daňové úlevy a sociální dávky jsou často plošné, což může být méně efektivní pro nejvíce zranitelné skupiny.
Životní úroveň v ČR je značně diferencovaná. Nejvyšší je v Praze a mezi vyššími příjmovými skupinami s dobrým vzděláním, zatímco nejnižší je v ekonomicky slabších regionech, mezi seniory, samoživitelkami a nízkopříjmovými domácnostmi. Klíčovými faktory jsou příjem, dostupnost bydlení, vzdělání a regionální odlišnosti.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Dokázal by premiér Petr Fiala vyjít s padesátikorunou na den?
autor: Naďa Borská
