Z úryvků dobového novinového zpravodajství, obecních i školních kronik je potvrzena takto tuhá zima na celém území Československa. Nebyly to jen teplotní výkyvy, jak jsme popisovali ve zprávě ze silvestra 1978, mrazy trvaly od ledna až do března roku 1929.

Často uvádíme extrémně nízké teploty z horských mrazových kotlin. Absolutně nejnižší teplota na našem území však pochází z obce Litvínovice, která je dnes součástí Českých Budějovic. Zajímavé je, že stejný den má na svědomí také rekord pro slovenské území, a to –41,0 °C (Zvolenská kotlina, Vígľaš-Pstruša).

Dovysvětleme nadpis. V roce 1999 se tímto extrémem zabývala i S. Křivancová. V časopisu Meteorologické zprávy uvádí: „Na základě statistické nehomogenizované českobudějovické teplotní řady jsem zjistila, že pravděpodobnost výskytu tohoto jevu je jednou za 1000 let.“ Na první fotografii dokládáme záznam z obecní kroniky obce Boršova. Kronikář se tu zamýšlí nad extrémy počasí a shrnuje výskyt mrazivých dnů již od 15. století.

Obr. 1 Pamětní kronika obce Boršova (obecní kronika z let 1921–1950).

Bylo by velmi vhodné uvést postup při ověřování těchto rekordů. Údaj je z roku 1929 a byl změřen Sixovým teploměrem, který obsluhoval meteorolog. Také v dnešní době je nutné všechny rekordy ověřit a počkat si na potvrzení z CPP či RPP. Za účelem ověření rekordu se do Litvínovic vydal Václav Hlaváč, tehdejší úředník Státního ústavu meteorologického a inspektor staniční sítě. Odborník puntičkářské povahy přezkoumal teplotní údaje pořízené v době nejsilnějších mrazů na několika místech v Českých Budějovicích. Poté přezkoušel teploměry v Praze, aby nakonec údaj –42,2 °C naměřený v Litvínovicích potvrdil.