Český hydrometeorologický ústav: Hladové kameny, suché roky, kameníci a 3D modely

14.10.2018 14:17 | Zprávy

O tom, kdo přesně vyryl letopočty suchých let do pískovcových skal a balvanů kolem Děčína mnoho nevíme. Obvykle je tu rok, ryska a iniciály. Ten nejstarší záznam zhotovil v době sucha 1616 někdo s iniciály F. L., čteme-li dobře. Dobře známým autorem je Franz Mayer z Děčína, který zhotovil značky 1904, 1911 a 1921. Vzhledem k letošnímu nízkému vodnímu stavu měl ČHMÚ Praha opět jedinečnou možnost kámen očistit, znovu zdokumentovat a tentokrát naskenovat a vytvořit 3D model.

Český hydrometeorologický ústav: Hladové kameny, suché roky, kameníci a 3D modely
Foto: ČHMÚ
Popisek: ČHMÚ
O tom, kdo přesně vyryl letopočty suchých let do pískovcových skal a balvanů kolem Děčína mnoho nevíme. Obvykle je tu rok, ryska a iniciály. Ten nejstarší záznam zhotovil v době sucha 1616 někdo s iniciály F. L., čteme-li dobře. Dobře známým autorem je Franz Mayer z Děčína, který zhotovil značky 1904, 1911 a 1921. Zda je autorem i značek 1930 a 1934 nevíme. Současně se nechával na hladovém kameni vždy fotografovat. Od suchého roku r. 2015, kdy jsme provedli zaměřené všech rysek pod jednotlivými letopočty, víme důležitou věc. Ti kdo je zhotovili, brali svou činnost vážně a nedělali to jen pro zábavu. Jsou tu totiž skutečně vyznačení minimálních vodních stavů odpovídající minimům na blízkém vodočtu, kde máme denní měření od r. 1851. Věříme, že všichni starší autoři, od zmíněného F. L. z r. 1616 až třeba po onoho pána s iniciály W. F. (nebo W. E.), který zhotovil značky 1811 a 1842, byli stejně pečliví.

Na hladovém kameni v Děčíně je také známý německý nápis: „Uvidíš-li mě, zaplač.”, ten tu je ale tesaný dvakrát, a znovu F. Mayerem jako doprovod značek 1904 a 1911. Na krátko se tu v r. 1911 objevil český text „smutno nám tu“, německými domorodci ovšem rychle smazaný. Po válce tu někdo vytesal: 'Okovy strženy'“, ani tento historický záznam jsme ale nenašli. V době sucha 1934 se tu objevil nápis 'Neplač holka nenaříkej, když je sucho, pole stříkej' reagující ironicky na nápis německý z r. 1904, resp. 1911. Ten podle Lidových Novin ze srpna 1934 vysekali čeští lodníci. Česko-německé „pošťuchovaní“ neskončilo dobře. Na kameni najdeme i datum konce války 9. 5. 1945. Hladový kámen v Děčíně je tedy svědkem stability děčínského koryta Labe a historie kolísání klimatu i společnosti.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Tresty

Dobrý den pane Hrabo, i já jsem pro zrušení promlčecí lhůty u vražd. Říkám si, proč s tím nepřišel už někdo dávno a není snad zrušení samozřejmé? Nebo myslíte, že bude někdo proti? Můj dotaz se ale týká i částečně něčeho jiného. Proč mám pocit, že nejvyšší a nejpřísnější tresty padají, když jste o s...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Jihočeský kraj: Publikace Po stopách rodu Rožmberků zve k objevování

22:08 Jihočeský kraj: Publikace Po stopách rodu Rožmberků zve k objevování

Pětilistá růže vytesaná do kamene, majestátní hrady, kláštery i historická města. Jižní Čechy dodnes…