Hospodářská komora předkládá Desatero požadavků podnikatelů

09.10.2017 15:46

Celkem 77 procent podnikatelů by si nejvíce přálo, aby vláda ustavená po volbách snížila jejich regulatorní a odvodovou zátěž. Zlepšit by měla ale také vymahatelnost práva a podmínky pro získávání kvalifikované pracovní síly. Vyplývá to z nejnovější ankety Hospodářské komory mezi živnostníky a firmami napříč kraji i odvětvími.

Hospodářská komora předkládá Desatero požadavků podnikatelů
Foto: Archiv
Popisek: Hospodářská komora - logo

V rámci Komorového barometru měli podnikatelé vybrat pět z deseti možností, které by si nejvíce přáli od příští vlády. Na 77 % podnikatelů by si nejvíce přálo snížení regulatorní zátěže. Za překážky podnikání považují netransparentnost právního rámce, platební a jiné povinnosti v daňovém systému, administrativní a další činnosti přímo nesouvisející s podnikáním, ale i náročnou komunikaci mezi podnikatelem a státem nebo omezování podnikatelské svobody.

Co byste si nejvíce přáli od příští vlády?

Podle Hospodářské komory nová vláda musí konečně učinit průlom v elektronizaci státní správy. Prvním krokem by mělo být neprodlené přijetí Právního elektronického systému pro podnikatele, o kterém budou hlasovat tuto středu senátoři. Hospodářská komora od nové vlády očekává rovněž jasný postoj k problematice sdílené ekonomiky, cestou je odbourání regulace „tradičního“ odvětví.

Celkem 67 procentům respondentů by nejvíce ulehčilo snížení daní a/nebo odvodů. Podnikatele přitom dlouhodobě netrápí výše daní jako spíše celková odvodová zátěž, která se řadí mezi nejvyšší ve srovnání s dalšími vyspělými zeměmi.

„V rámci šetření jsme se dotazovali ale i na to, zda podnikatelé realisticky očekávají, že nová vláda jejich přání také splní. Odpověď byla bohužel převážně pesimistická. Třetina podnikatelů očekává, že nová vláda jejich přání vůbec nesplní,“ poznamenal prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Do ankety Komorový barometr se zapojilo 429 podnikatelských subjektů napříč kraji a odvětvími, převážně mikro a malé podniky do 50 zaměstnanců.

Hospodářská komora již před více než dvěma lety zformulovala na základě podnětů podnikatelů Desatero požadavků na vládu. Z velké části ale nebylo vládou naplněno, Hospodářská komora jej proto aktualizovala a znovu tyto požadavky podnikatelské veřejnosti předkládá jako podnět pro nově ustanovenou vládu.

DESET KROKŮ NA CESTĚ K PROSPERITĚ

Obracíme se na vás s 10 body, které považujeme za důležité pro zlepšení podnikatelského prostředí, a apelujeme na politickou reprezentaci napříč názorovým spektrem, aby spolupracovala na jejich realizaci, protože tím významně přispěje k zajištění dlouhodobé ekonomické prosperity České republiky.

1. Vzdělání. Nůžky mezi nabídkou škol a potřebami podnikatelské sféry se stále více rozevírají. Místo techniků se firmám hlásí gymnazisté a absolventi vysokých škol s humanitním zaměřením. Učiňme tomu konečně přítrž. Otevřme dětem a dospívajícím svět vědy, techniky a výzkumu, propojme školy všech stupňů s podniky. Ustupme od systému financování „na žáka“ a hlavně, přesvědčme rodiče, že učňovské vzdělání může být chlouba, nikoliv ostuda.

Vyzýváme vládu, aby urychleně předložila konkrétní plán kroků, kterými zajistí zvýšení státní podpory technického vzdělávání.

2. Podmínky pro podnikání. Vstup do podnikání je překážkovým během na dlouhou trať, po dosažení cílové pásky čeká podnikatele nepřehledná džungle neustále se měnících zákonů, nařízení, vyhlášek, k tomu byrokracie, nejednotný výklad platných norem, nekoncepční kontrola a někdy i bezradnost úředníků. Zákony a závazné normy se novelizují i pár týdnů po jejich vstupu v platnost. Kontrolní činnost se vyhýbá závažným proviněním, zato se vyžívá v trestání formálních malicherností. Přejděme na elektronizaci agendy a preferujme zdravý rozum při výkonu kontroly. Hospodářská komora ČR zde nabízí spolupráci.

Voláme po Právním elektronickém systému, který bude přehledně a na jednom místě integrovat všechny povinnosti, jejichž plnění stát požaduje po podnikateli.

3. Postavení malého a středního podnikání. Právě na něj nejvíce dopadá nestabilita a nepředvídatelnost vývoje podnikatelského prostředí. Dejme mu prioritu, vždyť česká ekonomika do roku 1948 vždy stála na malém a středním podnikání. Stát a politická reprezentace proto musí začít považovat podporu tohoto segmentu za svou prioritu. Sami podnikatelé musejí klást větší důraz na etickou stránku své činnosti, odmítání a pranýřování nekalých praktik, posílit snahu o vzájemné partnerství a překonání národní a lokální sebestřednosti a sebezahleděnosti.

Proč stát neekonomicky buduje paralelní strukturu pro komunikaci s podnikateli (přes CzechInvest, CzechTrade a další), místo využití Hospodářské komory ČR?

4. Promarněná období makroekonomického růstu. Vláda musí využít období ekonomického vzestupu ke konsolidaci veřejných financí. Obnovme diskusi o klíčových reformách. Došlo k faktickému zastavení reforem zdravotního a důchodového systému, což bude mít v budoucnu zásadní dopady na deficit státního rozpočtu.

Navrhujeme, aby vláda v období růstu sestavovala přebytkové rozpočty a činila kroky přispívající k budoucí stabilitě veřejných financí.

5. Výzkum, vývoj, inovace. V ČR proběhly během posledních let masivní investice do vědecko-výzkumné infrastruktury, aniž by byla zajištěna odborně personální kapacita pro taková výzkumná centra. Vláda musí vytvořit motivační podmínky pro propojení výzkumných pracovišť s podniky. Převládá malá provázanost VVI s praktickým uplatněním, samoúčelnost a nízká kvalita a objektivita hodnocení výzkumné a vývojové práce. Chybí nám koncept inteligentní specializace, jenž je významný zvlášť pro regionální malé a střední podniky. Je třeba zachytit trend 4. průmyslové revoluce.

Požadujeme významnější zapojení malých a středních podniků do programů VVI.

6. Daňová správa a zatížení práce. Víme, že zvýšení daňové disciplíny se týká i samotných podnikatelů. Současná výše daňových sazeb není největším problémem, zato komunikace se správci daně ano. Očekáváme viditelné a trvalé úsilí o zjednodušení komunikace finančních úřadů s podnikateli. Celkové zatížení práce patří k nejvyšším na světě.

Požadujeme, aby vláda předložila konkrétní návrhy, které povedou ke snížení celkového zatížení práce a které po restrikcích konečně povedou ke klientsky vstřícnému přístupu k daňovým poplatníkům.

7. Podpora exportu. Stát se v minulosti orientoval na velké firmy, bohužel s katastrofálním dopadem do portfólia EGAP a ČEB. Malé a střední podniky byly vždy považovány až za druhého v řadě, který se dodavatelsky napojí na velké a podporované hráče. Udržme exportní podporu velkých podniků, ale navíc podpořme malé a střední podniky coby finálního dodavatele.

Vláda musí definitivně rozhodnout – buď umožnit využívaní ČEB a EGAP jako instituce podporující export do rizikových teritorií, anebo jejich činnost utlumit.

8. Čerpání fondů EU. Čerpání ze strukturálních fondů EU je příležitost pro strategické a udržitelné projekty. Nové programové období nabízí tzv. finanční nástroje, které rozšiřují nabídku financování projektů a přinášejí nové příležitosti pro podnikatele. Zásadní výzvou je férovější a rovnoměrnější přístup podnikatelů ke všem soukromým i veřejným zdrojům financování. Budeme požadovat nápravu v tom nejvíce bolavém místě – nejednotnosti při rozhodování různých kontrolních institucí.

Vláda musí prosadit opatření, která zabrání situacím, kdy podnikatel jednou kontrolou úspěšně projde a druhá mu schválený postup následně vytkne.

9. Infrastruktura. Rozvoj dopravní infrastruktury se po roce 2009 prakticky zastavil, především v souvislosti s bojem proti korupci (a strachem úředníků rozhodovat), nepovedenou legislativou a přitvrzující regulací.  Je skandál, že nemáme dokončený pražský okruh nebo dálnici do Českých Budějovic. Máme nejhustší železniční síť v celé EU, ale bez požadované kvality.

Očekáváme vytvoření legislativy, která skutečně zrychlí stavební řízení, zefektivní výstavbu nejen strategicky významných staveb a posílí kritérium kvality při zadávání veřejných zakázek. Věříme že bude využíván koncept PPP.

10. Etika podnikání. Obraz podnikatele v ČR je pokřivený, i kvůli občasné vládní rétorice. Podnikatelé včetně OSVČ jsou tvůrci hodnot a přispívají k hospodářskému růstu. Společnost si pořád málo uvědomuje, jak jsou podnikatelé vystaveni nejistotám, včetně někdy až regulatorní a kontrolní zlovůle.  Rovněž komunita podnikatelů má občas přetrvávající dluhy co do respektování základních pravidel podnikatelské etiky.

Vláda nesmí snižovat význam podnikatelů a OSVČ. HK ČR bude garantem zvyšování etiky podnikání.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

nelegální export

Jak je možné, že jsou nelegálně vyvážené léky? Se pak nejde divit, že u nás nejsou. Evidentně tato praxe trvá už dlouho, to na to nikdo dosud nepřišel nebo spíš nechtěl přijít? A co navrhujete jako řešení? Protože na druhou stranu je tu svoboda podnikání a lze někomu nařizovat s kým má nebo nemá obc...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ministerstvo zdravotnictví: Dobrovolnictví prospívá zdraví. Projekt ministerstva sklízí úspěchy

15:02 Ministerstvo zdravotnictví: Dobrovolnictví prospívá zdraví. Projekt ministerstva sklízí úspěchy

Dobrovolnictví je dlouhodobě nedílnou součástí zdravotnictví a přináší užitek jak pacientům a zdravo…