Většina zimních návštěvníků Krkonoš přijíždí na sjezdovky. Pro potěšení sjezdařů existuje dnes v Krkonoších několik desítek kilometrů sjezdových tratí různých stupňů obtížnosti. Je důležité, aby se lyžaři drželi na těchto tratích a nejezdili přilehlými lesními porosty. Kromě možného poškození stromků hranami lyží nebo snowboardů dochází zvýšeným pohybem lyžařů mimo sjezdovky k plašení lesních živočichů.

Běžkaři mohou využít více než 500 km běžeckých tratí upravovaných v rámci projektu Krkonoše – lyžařský běžecký ráj (http://www.krkonose.eu/cs/bezky). Problém z hlediska ochrany přírody může nastat, když se běžkaři v hřebenové části Krkonoš, tj. v I. zóně národního parku, nedrží upravovaných nebo značených cest a vytvářejí na vrcholových loukách různé zkratky nebo vystupují na vrcholy s omezeným přístupem. S ohledem na hustou síť cest není na hřebenech mnoho klidových zón, v nichž zimuje například kriticky ohrožený tetřívek obecný. Při nízké vrstvě sněhu navíc hrozí zejména na vyfoukávaných místech poškození vegetace. Toto platí i pro turisty na sněžnicích a skialpinisty. Také oni se v I. zóně KRNAP mohou pohybovat pouze po značených cestách. Skialpinistům navíc Správa KRNAP navíc vyhradila speciální skialpinistické trasy (http://www.krnap.cz/trasy-pro-skialpinisty/). Tyto turistické okruhy vedou zajímavými a relativně bezpečnými lokalitami.

Další zimní aktivitou, jejíž obliba roste, je snowkiting. Jízda na lyžích či snowboardu tažených drakem je bezproblémová na rozsáhlých loukách v nižších částech hor, například v okolí Vrchlabí, na Předních či Zadních Rennerovkách, ale na hřebenových loukách v I. zóně KRNAP, například v okolí Luční nebo Labské boudy, opět vyvstává problém rušení živočichů či poškození vegetace.