Ministr zahraničí Jan Lipavský se rozhodl ve veřejném prostoru znovu otevřít téma pomoci Ukrajině. V době předvolební kampaně chce připomenout, co tato podpora znamená pro Českou republiku.
V úvodu svého příspěvku se vrátil ke své první cestě na Ukrajinu v únoru 2022. Právě tehdy vyvolala rozruch slavná fotografie Lipavského ve vojenské vestě a helmě u ukrajinsko-ruských hranic, za kterou sklízel výsměch. „Začnu trochu osobním pohledem. Moje první cesta na Ukrajinu v roli ministra zahraničí proběhla už na začátku února 2022, krátce předtím, než ruské hordy začaly znovu obsazovat její území. Zde vznikla i ona pověstná fotografie s nepadnoucí helmou. Že mi helma nesedí jsem věděl, dokonce to byla druhá helma, kterou jsem při oblékání vyzkoušel, nicméně snaha mít hlavu v bezpečí převážila nad případným pocitem trapnosti,“ uvedl ministr s tím, že za tento snímek to dodnes schytává od uživatelů sociálních sítí.
Připomněl, že Ukrajinu od začátku války navštívil opakovaně a na vlastní oči viděl vybombardovaná města. Vyzdvihl přitom vlnu solidarity českých občanů, kteří podle něj přispěli miliardami korun na pomoc Ukrajině i na podporu ukrajinských uprchlíků. „Češi vybrali miliardy ve sbírkách na humanitární pomoc, přispívají na lékařské vybavení, ale třeba i na lepší výzbroj ukrajinských vojáků,“ dodal Lipavský.
Zároveň ocenil, jak se česká společnost dokázala postavit k přijetí uprchlíků a pomohla jim se začleněním. „Díky pochopení a vstřícnosti se dokázali ukrajinští uprchlíci rychle integrovat, uplatnit se na pracovním trhu a nyní plnohodnotně přispívají do českého rozpočtu,“ pokračoval.
Následně zdůraznil, že česká vláda drží pevný kurz od počátku války: „Postoj naší vlády je od roku 2022 neměnný. Za napadenou Ukrajinu jsme se postavili,“ napsal s tím, že podporu Ukrajině vnímá jako součást širší bezpečnostní rovnice: „Důvody naší podpory jsou logické. Hranice Ukrajiny leží ani ne 400 kilometrů od těch našich.“
Ministr zahraničí uvedl konkrétní čísla a argumentoval, že pomoc se Česku už zčásti vrátila: „Česko obdrželo za rok 2024 kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje v celkové výši 372 milionů korun. Dosavadní částka dosahuje více než 730 milionů Kč,“ vyčíslil.
Putin jako hrozba pro Evropu
Lipavský připomněl, že Putin oživil imperiální politiku: „Putin oživil myšlenku ruského imperialismu. Buduje svůj kult putinismu. Chce zničit Ukrajinu jako suverénní stát,“ upozornil.
„Zatímco v roce 2022 začala ruská armáda na Ukrajině obsazovat území a vraždit civilisty, proti nám v Evropě zahájil Putin energetickou válku. Svým vydíráním nás chtěl přimět zavřít oči před bezprávím a ustoupit jeho plánům,“ doplnil.
Kromě toho Lipavský varuje před snahou Ruska rozbít mezinárodní pravidla: „Rusko se snaží zpochybňovat stávající mezinárodní řád. Chce nastolit právo silnějšího a z pozice síly diktovat svá vlastní pravidla.“
A připojuje historické varování: „Appeasement nikdy nepřinesl nic dobrého, ostatně i naše vlastní zkušenost z Mnichova v roce 1938 o tom vypovídá jasně. Lepší vyhlídky pro bezpečné a prosperující Česko jsou ve světě, kde se nemění hranice silou.“
„Z partnerství s demokratickou, silnou a stabilní Ukrajinou naopak můžeme jako Česko profitovat i s vyhlídkou do vzdálené budoucnosti,“ připomněl ministr zahraničí, že stabilita Ukrajiny je klíčová i pro bezpečnost Česka.
V neposlední řadě je podle něj Ukrajina důležitým partnerem i díky svým vojenským schopnostem: „Ukrajinská armáda je momentálně nejvíce zkušenou a akceschopnou armádou v Evropě,“ uvedl a doplnil ekonomický aspekt: „Ukrajinský zbrojní průmysl se během dvou let dramaticky rozrostl – z částky 1 miliardy USD v roce 2022 na 35 miliard v roce 2025.“
Spolupráce s Ukrajinou podle jeho slov ale není jen otázkou bezpečnosti, ale i ekonomických příležitostí: „Demokratická Ukrajina nabízí našim podnikatelům široké pole příležitostí,“ dodal s tím, že to podtrhuje i dynamika obchodu: „Vývoz na Ukrajinu dosáhl v roce 2024 téměř 45 miliard korun. V absolutních číslech šlo o trojnásobek hodnoty vývozu do Ruska.“
Co Česko dělá pro Ukrajinu
V závěru Lipavský vyjmenoval konkrétní kroky, kterými Česká republika Ukrajinu dlouhodobě podporuje. Zopakoval, že jsme se postavili za napadenou zemi nejen slovy, ale i činy – a to ve prospěch naší vlastní bezpečnosti i důvěryhodnosti.
Česko se podle něj od začátku ruské agrese například aktivně vyjadřuje na mezinárodní scéně, podporuje nejtvrdší sankce vůči Rusku a podílí se na dodávkách vojenské techniky i výcviku pro tisíce ukrajinských vojáků. Pomáhá rovněž s obnovou země – vláda připravila rekonstrukční program, který umožňuje zapojení českých expertů a firem. Důležitou roli hraje i česká muniční iniciativa: do konce roku 2025 má být Ukrajině dodáno 1,8 milionu kusů munice.
Součástí pomoci je také účast na vyšetřování válečných zločinů spáchaných Ruskem nebo podpora ukrajinského členství v EU a NATO. „Naše podpora Ukrajině není jednostranný výdaj, ale vložený kapitál, který se navrací zpět – bezpečnostně, ekonomicky, politicky,“ uzavřel Lipavský.
Zde posílám “2000 nejdůležitějších slov k Ukrajině”. Prosím čtěte ?? a sdílejte ?? dál, ať se to dostane k co největšímu počtu lidí ??.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) July 23, 2025
???? ???? Pomoc Ukrajině je investicí do naší důvěryhodnosti, bezpečnosti a prosperity.
Dovolte mi se dnes rozepsat o tématu, které je velmi…
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Natálie Brožovská