O zapsání tohoto statku rozhodlo v samém závěru roku 2022 Regionální pracoviště tradiční lidové kultury v Kraji Vysočina při Muzeu Vysočiny Třebíč, které je pověřeno péčí o tradiční lidovou kulturu na území Kraje Vysočina. 

Podrobnou dokumentaci nemateriálního statku zpracovala etnografka pelhřimovského muzea ve spolupráci s nositeli tohoto statku, kterými jsou Římskokatolická farnost Pelhřimov a Matice Křemešnická o. p. s.

Křemešnická pouť

Pouť, která se každoročně odehrává na vrchu Křemešník poblíž Pelhřimova je patrně největší a rozhodně nejslavnější v širokém okolí. Její tradice sahá prý až do roku 1555, kdy byla založena první kaple zasvěcená Nejsvětější Trojici jako poděkování za záchranu života. Brzy poté se začaly šířit zprávy o zdejší zázračné vodě a četných uzdraveních, které dosáhly vrcholu za epidemie cholery v první polovině 19. století. Křemešník navštěvovaly zástupy věřících z obou stran zemské hranice, Češi i Němci. I přes snahu komunistického režimu popularitu poutního místa eliminovat zůstala poutnická tradice na Křemešníku živá do současnosti a v posledních letech se zdá, že sílí a nabývá na popularitě.

Křemešnický pramen je periodický. Voda obvykle teče od sklonku zimy do pozdního jara, tedy obvykle kolem pohyblivého svátku Nejsvětější Trojice, který se slaví vždy osmou neděli po Velikonocích, kdy na Křemešníku probíhá hlavní pouť. Vrcholem duchovní části pouti je slavná mše sv. v průběhu dopoledne, kterou obvykle celebruje českobudějovický biskup. Na ní jsou navázány další akce, například žehnání pramene, na kterém se v posledních letech podílí Soubor lidových písní a tanců Trnávka z Pacova, nebo hudební vystoupení. Areál kostela je obklopen stánky s rukodělnými výrobky, prostor je ale popřán i pouťové zábavě, stánkům a atrakcím, které jsou rozmístěny v sousední obci Sázava.