Děkuji, pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, vážený pane ministře.
Debata se posouvá, nicméně hned na začátku této debaty tady vyplývala taková slova, že bychom měli postupovat v těchto věcech a být fér. Já se s tím velmi ztotožňuji, že fér bychom měli být, a proto je také fér říct, jak se věci mají.
Dostali jsme dnes tabulky od jednotlivých krajů o částkách, které kraje v posledních dnech spočítaly. Také jsme tady zaslechli, a vidím v tabulce Jihočeský kraj – 70 milionů, kolega Bednář tady před chvílí řekl, Jihočeský kraj – 40 milionů. Je to šup sem, 10 milionů sem, 10 milionů tam. Skutečně neumím teď odhadnout, kde je pravda. Ale 30 a 40 a 70 milionů je rozdíl jenom během této debaty.
Ale chci ukázat jednu zásadní věc, a to možná bych poprosil kolegy z levé části, aby poslouchali. Když se nastavovalo rozpočtové určení v České republice, nastavilo se jednoduchým způsobem. Jsou obce, které zřizují školy, jsou obce, které nezřizují školy. Ty obce, které zřizují školy, dostaly právě speciální školský RUD, který pevně motivoval každé dítě, které v té obci bude chodit do školy, i klidně ze sousední obce, a ta obec, která zřizuje tu školu, na toho žáka dostává peníze, což je dneska asi 20 000 Kč za žákem.
Kraje v té době byly nastaveny tak, že všechny kraje zřizují střední školy. V té době všechny kraje zřizovaly ZUŠ, domy dětí a podobně, školní stravovací provozy, tak se nenastavoval speciální školský RUD, ale kraje si vyjednaly pevná procenta, která budou mířit pro kraje na financování všeho možného, včetně školských zařízení. Uplynulo 20 let. Vzpomeňte si, spousta krajů převedla ZUŠ a domy dětí na zřizovatele, města a obce. Takže dneska provozují města a obce... Ale peníze, které se v RUD rozdělily na provozování ZUŠ a domů dětí, zůstaly v krajských rozpočtech. Používaly se úplně na něco jiného.
Mgr. Bc. David Šimek , MBA
Je dobré a fér si říct, že to tak je. Že mají kraje málo peněz, já s tím souhlasím. Podporuji tady iniciativu, abychom to řešili i my jako senátoři a dali ústavní stížnost, podporuji to. Mrzí mě, že v Poslanecké sněmovně ne všechny strany byly a opoziční strana aktuálně blokovala to, aby se projednala úprava rozpočtového určení daní. Bohužel s tím už asi nic neuděláme, ale jako senátoři můžeme aktuálně podepsat iniciativu ústavní stížnosti a zkusit se naší cestou vydat k tomu, abychom rozpočtové určení daní změnili. Moc bych si to přál. Nicméně zůstaňme u toho a buďme fér. Domy dětí a tyto věci připadly obcím. Peníze zůstaly v krajích.
Podívejme se na stravovací provozy. Takový Liberecký kraj, pro něj to bude obrovský zásek, protože spousta krajů se rozhodla, že závodní nebo školní stravování předá soukromým společnostem, tím pádem přestaly ty kraje řešit provozní náklady na stravování, rekonstrukce kuchyní a podobně, protože předaly to soukromé společnosti, ta tam začala vyvářet a ubyly provozní náklady těm krajům úplně, protože to najednou řešila soukromá společnost. Platy kuchařek řešilo ministerstvo školství na přímo. Kraji zůstávaly peníze z rozpočtového určení daní na provoz školních stravovacích zařízení, které ale neprovozovaly, a stát platil dál mzdové náklady. Je to fér, taková ta situace skutečně je.
Nicméně touto změnou se vrací financování stravování zpátky na kraje. A najednou pro kraje je to finanční zásek, protože dostávají zpátky náklad, který měly dlouhodobě nést, a nenesly ho, a samozřejmě to teď prohlubuje ten zásek do rozpočtu, že to budou muset najednou platit ze svého. Je fér to říct, že ta situace takhle je, ty kraje dlouhodobě na tom finance šetřily, a teď ty peníze, a mohly je použít na rozvoj v těch krajích na spoustu dalších aktivit.
Co je také důležité říci, v roce 2023 se schválil konsolidační balíček. Možná pamatujete pana ministra v té době, kdy zvažoval zrušit 17 tisíc pozic nepedagogických pracovníků. Byly kolem toho obrovské bouře. Nakonec konsolidační balíček vlastně navrhl ubrat 7000 pracovních pozic nepedagogických pracovníků. Neřešme, že to jsou pozice obsazené, jsou to prostě jenom tabulkové pozice, za kterými jdou peníze, a možná nejsou obsazené. Možná se s nimi podporovali ti další nepedagogové, aby dostali víc peněz, což si určitě zaslouží.
Ale je také fér říct, že konsolidační balíček byl schválen, i Senát ho schválil, prošel a měl se začít aplikovat. Ale v roce 2024 a 2025 se ministerstvo školství také zachovalo fér a řeklo, že peníze, které jsou určeny na platy, nemají závazný ukazatel, to znamená hromádka na pedagogy a hromádka na nepedagogy. Udělali z toho jednu jedinou hromádku. Tím pádem řediteli dovolovali, aby si peníze přesouval zleva doprava, jak cítil, jak chtěl.
Tím udělalo ministerstvo fér službu těm ředitelům, ale zároveň udělalo velmi špatnou službu, protože jestli se tady aplikoval konsolidační balíček, spousta ředitelů si řekla: Proč bych to dělal? Já těm pedagogům nedám tolik, kolik stát posílá. Já z toho těch pár korun vezmu a posílím platy nepedagogů, zaplatím pozice, které bych měl zrušit, tak z těch pedagogů ty pozice budu dál financovat. Teď přichází ta doba, kdy nepedagogové přecházejí na nás a přecházejí bohužel minus těch 7000 pozic. Peníze se najednou zpátky zase rozdělují na dvě hromádky.
My najednou zjišťujeme, že nám přichází méně peněz i na pozice, které už jsme měli před dvěma lety zrušit, ale my jsme je nezrušili. A je to fér? Za mě je to fér, ale je to teď zamyšlení, co s tím dále budeme muset udělat, a skutečně budeme muset se zamyslet, jestli některé pozice neoptimalizovat, nesnižovat, protože pokud ředitelé v minulosti neprovedli tu redukci, nenaplnili konsolidaci, někdo to musí zaplatit. A nezaplatí to stát, budou to muset zaplatit zřizovatelé nebo provést naplnění, které bylo dáno konsolidačním balíčkem.
A to jsou právě všechny ty miliony a miliony, které dneska chybí, které se převádějí na zřizovatele. Skutečně jediný, kdo může tu optimalizaci udělat nejlépe, je zřizovatel, protože ten v tom území žije, ví, jak mu jeho organizace fungují, a může nastavit a optimalizovat různé aktivity v těch svých školských zařízeních. To mně přijde, že je fér. To je ta první část.
Druhá část, ke které bych se chtěl zmínit, je slučování škol. Jsou starostové v České republice, kteří vnímají, že školství v obcích jim funguje, stát to platí, starostové ze svých rozpočtů pustí pár korun na svícení, topení, pojištění a podobně. Víc je to nezajímá, protože zbytek zaplatí stát. Navíc ten současný model financování je úžasný v tom, že konečně nemáme ve školách 30 dětí, protože myslím si, že všichni z nás, co tady sedíme, jsme absolvovali, jsme seděli v 30, ve 40 kusech ve třídě namačkaní a učili jsme se v těchto velkých skupinách.
Dneska konečně díky novému modelu financování může být i ve třídách 12, 15, 17 dětí, skutečně malé skupiny dětí. Můžeme se kvalitně, individuálně těmto dětem věnovat. Má to ale i tu nevýhodu, že s tímto systémem se nastavil systém bobtnání i pozic nepedagogických pracovníků. Bohužel na těch malých obcích ekonomicky někdy vychází lépe si nechat dvě malé školy po 20 dětech, po dvou ředitelkách, po dvou stravovacích provozech, protože to ekonomicky z dotací od státu dneska vyjde lépe než to sloučit.
Pro starostu je to jedno, protože starosta to neplatí, takže je mu jedno, jak stát tuto věc dělá. Navíc ví, že dostává ta obec více peněz, tak proč by do toho nešel. Ale tím, že nařídíme slučování a začne to tam starosta platit, bude na zamyšlenou, jestli chce mít dvě ředitelky v 20hlavých školských institucích, dva stravovací provozy, které jsou drahé nejenom na kuchařky, ale i revize, provozy stravovacích provozů a podobně.
To bude věc, kterou si ta samospráva bude muset v tom území sama rozhodnout a vyhodnotit, jestli peníze z rozpočtového určení daní bude chtít dál vynakládat tímto směrem, nebo se vydá cestou optimalizací, koupí dva konvektomaty. Státní fond životního prostředí má na to teď vypsané dotace. Koupí nějakou novou, modernější techniku a možná zjistí, že nepotřebuje tolik špatně placené nepedagogické práce, a zefektivní celý ten systém fungování, třeba právě v těchto stravovacích provozech.
Máme zde ale i starosty progresivní. Krásnou ukázkou byl Petr Vícha, Michael Canov, kteří nám ukázali, že to v republice jde, a nečekali na to, až jim to zákonem přikážeme. Měli tu odvahu to udělat. Je vidět, že se to povedlo a že to skutečně funguje. Bohužel, ti další starostové možná právě schválení této novely, to bude pro ně impuls, a možná i to, že nebudou potřebovat hledat odvahu, ale opřou se o zákon, který jasně říká, že je potřeba tuto redukci udělat. Budou se muset vydat zákonnou cestou, protože třeba neměli v zastupitelstvu tolik odvahy k tomu se do této redukce slučování pustit.
Tudíž za mě, já si dovolím zákon podpořit ve znění, jak přišel z Poslanecké sněmovny.
Děkuji.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
