Ministerstvo financí: Pokladní plnění státního rozpočtu za leden až únor 2019

Meziroční nárůst výdajů je ovlivněn zejména růstem výdajů na důchody o 8,3 mld. Kč, a to v důsledku zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let, dále nárůstem výdajů na platy v regionálním školství o 4,5 mld. Kč. Významný vliv na výdajovou stranu měl také nárůst odvodů vlastních zdrojů do rozpočtu EU o 6,5 mld. Kč.

Na příjmové stránce potom rozpočet negativně ovlivňuje skutečnost, že v prvních dvou měsících roku 2018 získal mimořádně státní rozpočet již zmíněné prostředky ve výši 19,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Hospodaření státního rozpočtu očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 22,4 mld. Kč. Takto upravené celkové příjmy na konci února vykázaly meziroční růst o 5,6 mld. Kč, tj. o 2,9 %, zatímco celkové výdaje rostly výrazněji, a to o 27,7 mld. Kč, tj. o 14,5 %. Ve stejném období roku 2018 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 0,3 mld. Kč.

*) Saldo očištěné o prostředky na programy/projekty z rozpočtu EU a FM, které byly předfinancovány ze SR a následně jsou propláceny z rozpočtu EU a FM

Příjmy státního rozpočtu

Celkové příjmy státního rozpočtu vlivem nepravidelných příjmů z EU sice meziročně klesly o 11,8 mld. Kč, ovšem daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení na konci února meziročně vzrostly o 4,5 mld. Kč, tj. o 2,5 %.

Inkaso DPH ve výši 44,6 mld. Kč bylo meziročně nižší o 2,0 mld. Kč, tj. o 4,4 %. Výše inkasa DPH za leden až únor byla negativně ovlivněna zejména třemi faktory. Jednalo se o nižší počet pracovních dnů v prosinci 2018, což se promítlo do meziročního snížení lednového inkasa. Negativně se z hlediska inkasa v prvních měsících roku projevila i postupně se snižující obvyklá výše prověřovaných nadměrných odpočtů. Výše prověřovaných nadměrných odpočtů se postupně snižuje vlivem efektivnějšího zacílení kontrolní činnosti Finanční správy. Únorové inkaso bylo dále negativně ovlivněno jednorázovou vyšší výplatou nadměrných odpočtů. Výše uvedené faktory měly negativní vliv na inkaso DPH v celkové výši přibližně 6 mld. Kč.

V letošním roce není inkaso této daně ovlivněno změnou rozpočtového určení daní. Celoroční plánovaný růst inkasa DPH proti skutečnosti roku 2018 ve výši 6,8 % vychází hlavně z očekávání pozitivního dopadu pokračujícího příznivého vývoje ekonomiky doprovázeného růstem platů jak ve veřejném tak soukromém sektoru a také z opatření zavedených v předchozích letech, vedle elektronické evidence tržeb zejména kontrolního hlášení. V rozpočtu se počítá se spuštěním 3. a 4. etapy elektronické evidence tržeb a se souvisejícím pozitivním efektem na příjmy státního rozpočtu v odhadované výši 0,7 mld. Kč. Současně se také počítá s negativním dopadem přesunu části některých služeb jako např. úprava a rozvod vody, stravovacích služeb a dalších do nižší 10 % sazby DPH v odhadované výši 1 mld. Kč. Tento návrh je v legislativním procesu. V dalších měsících bude inkaso meziročně snižovat zavedení nižší sazby DPH na pravidelnou pozemní dopravu s rozpočtovým dopadem ve výši -0,5 mld. Kč.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 23,8 mld. Kč, což bylo o 2,0 mld. Kč, tj. o 7,9 %, méně než na konci února 2018.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů zatím dosáhlo 12,9 mld. Kč při meziročním růstu o 0,1 %. Rozpočet této daně počítá s nárůstem proti skutečnosti 2018 o 2,4 % zejména z důvodu pokračujícího pozitivního ekonomického vývoje, který je doprovázen rostoucími přepravními výkony i vyšší spotřebou pohonných hmot související s rostoucími příjmy domácností. Celkový růst inkasa však bude nadále ovlivňovat vratka za tzv. zelenou naftu i pro živočišnou prvovýrobu zavedená v roce 2017 s tím, že se pro rok 2019 počítá s dílčí novelizací.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 7,4 mld. Kč, což je meziročně o 2,2 mld. Kč méně. Tento pokles je způsoben zavedením nového typu značení tabákových výrobků, kdy pravděpodobně část plátců daně se předzásobila staršími tabákovými nálepkami už v průběhu konce roku 2018, což způsobuje výpadek inkasa na začátku roku 2019. Změna značení tabákových výrobků bude účinná v následujících měsících tohoto roku. Pro rok 2019 není plánováno navyšování sazeb této daně, bude však nově zavedena spotřební daň na zahřívané tabákové výrobky. Mírně negativní dopad na inkaso bude mít nadále zavedení tzv. protikuřáckého zákona. Proti skutečnosti roku 2018 počítá rozpočet s poklesem inkasa této daně o 4,6 %.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci při meziročním růstu o 2,3 mld. Kč, tj. o 10,9 %, zatím dosáhlo 23,5 mld. Kč. Plánovaný meziroční růst inkasa proti skutečnosti 2018 o 14,4 % je odrazem jak pokračujícího vysokého růstu platů a mezd ve veřejném i v soukromém sektoru, tak vysoké úrovně zaměstnanosti. Pozitivně se na inkasu projevuje i zavedení elektronické evidence tržeb.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené poplatníky ve výši 0,9 mld. Kč souvisí, stejně jako v minulém roce, s platebním kalendářem, kdy většina příjmů z této daně je placena na konci prvního kalendářního čtvrtletí. Na plánovaný růst inkasa této daně proti skutečnosti roku 2018 o 17,3 % bude mít dále pozitivní vliv už celoroční dopad zavedení první a druhé fáze elektronické evidence tržeb. Naopak negativní dopad na inkaso ve výši 1 mld. Kč lze očekávat z důvodu snížení limitu pro výdajové paušály a současného navrácení možnosti uplatnění vybraných slev na dani u poplatníků uplatňujících paušální výdaje. Negativně ovlivní inkaso v roce 2019 také zvýšení daňového zvýhodnění na první děti ve výši 0,4 mld. Kč.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou dosáhlo 1,9 mld. Kč, což bylo o 0,1 mld. Kč, tj. o 8,1 %, více než na konci února 2018. V letošním roce nebudou mít na inkaso této daně vliv žádné výraznější legislativní úpravy.

Inkaso daní z příjmů právnických osob, které zatím při meziročním poklesu o 0,1 mld. Kč dosáhlo 1,6 mld. Kč, je výrazně ovlivněno platebním kalendářem, kdy zálohy daně platí právnické osoby až v polovině 3. měsíce příslušného čtvrtletí. V roce 2019 je rozpočet této daně o 5,9 % vyšší než inkaso roku 2018. Inkaso bude meziročně pozitivně ovlivněno dopadem zavedení elektronické evidence.

U inkasa daně z nabytí nemovitých věcí, které zatím při meziročním růstu o 9,2 % dosáhlo 2,5 mld. Kč, počítá rozpočet s poklesem proti inkasu roku 2018 o 9,8 %. Inkaso by mohlo být v průběhu roku negativně ovlivněno dopadem návrhu na zavedení osvobození prvního úplatného převodu bytu v rodinném domě, který je ještě v legislativním procesu, s rozpočtovým dopadem v předpokládané výši -0,1 mld. Kč. Na vývoj autonomního inkasa bude mít dále vliv i předpokládaná pozvolná stagnace realitního trhu.

U příjmů z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 6,0 mld. Kč, tj. o 7,5 %, dosáhly 86,9 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 8,4 % proti skutečnosti 2018. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2019 o 8,3 %, ve kterém se promítl jak růst zaměstnanosti, tak i výrazný růst pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 28,9 mld. Kč (meziroční pokles o 16,3 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z rozpočtu EU a FM. Ty dosáhly 20,8 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2018 nižší o 17,3 mld. Kč. Výrazný meziroční pokles souvisel se skutečností, že v prvních dvou měsících roku 2018 získal státní rozpočet 19,7 mld. Kč, které představovaly část závěrečných plateb vztahujících se k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 237,3 mld. Kč byly o 33,9 mld. Kč, tj. o 16,7 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2018 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,7 %. Meziroční růst ovlivnily zejména sociální dávky vyšší o 9,8 mld. Kč, odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 6,5 mld. Kč, výdaje na platy v regionálním školství vyšší o 4,5 mld. Kč, neinvestiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím vyšší o 4,0 mld. Kč a také neinvestiční transfery Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu vyšší o 3,5 mld. Kč. Meziročně o 3,0 mld. Kč vzrostly i kapitálové výdaje. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 21,3 mld. Kč, což bylo o 7,5 mld. Kč více než na konci února 2018.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 601,9 mld. Kč, což je o 8,1 % více než skutečnost dosažená v roce 2018 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 8,9 %). K 28. 2. 2019 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 100,4 mld. Kč, což představovalo meziroční růst o 9,8 mld. Kč, tj. o 10,8 %. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 8,3 mld. Kč, tj. o 11,7 %. Výdaje na důchody v roce 2019 porostou i díky zvýšení základní výměry důchodu z 9 % na 10 % průměrné mzdy a také procentní výměry důchodů o 1000 Kč u příjemců důchodů starších 85 let.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 36,5 mld. Kč a meziročně vzrostly o 4,6 mld. Kč. Na jejich výši i růstu se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 23,9 mld. Kč. Šlo o zálohu regionálnímu školství na první dva měsíce roku ve výši 21,2 mld. Kč (v únoru 2018 to bylo 18,0 mld. Kč) a čtvrtletní zálohu soukromému školství ve výši 1,6 mld. Kč (v únoru 2018 to bylo 1,4 mld. Kč). Mimo to byla již v průběhu ledna převedena z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1,1 mld. Kč, která směřovala na rozvojový program „Částečné vyrovnání mezikrajových rozdílů v odměňování pedagogických pracovníků mateřských, základních a středních škol, konzervatoří a školních družin v roce 2019“. S platností od 1. 1. 2019 se v meziročním nárůstu promítá navýšení objemu prostředků na platy v regionálním školství, a to o 15 % u pedagogických pracovníků 15 % a o 10 % u nepedagogických pracovníků.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 12,0 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 0,6 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2018 o 7,3 % vychází zejména ze zvýšení plateb z 969 Kč na 1 018 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2019.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 6,3 mld. Kč, což bylo o 3,0 mld. Kč více než ve stejném období minulého roku. Velkou část (5,1 mld. Kč) tvořily investice realizované prostřednictvím společných programů EU a ČR.

Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2018 o 5,8 mld. Kč, tj. o 5,0 %. Je tvořen prostředky ve výši 75,8 mld. Kč, které mají financovat národní investice a prostředky ve výši 46,5 mld. Kč, které mají financovat společné programy EU a ČR (vč. SZP a FM). Navíc nad rámec rozpočtu budou moci organizační složky státu realizovat investiční výdaje i prostřednictvím tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů z minulých let, jejichž stav na začátku roku 2019 byl 70,5 mld. Kč.

Saldo státního rozpočtu

Hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci února 2019 schodkem ve výši 19,9 mld. Kč, což proti stejnému období roku 2018 znamenalo horší výsledek o 45,7 mld. Kč. Při očištění hospodaření státního rozpočtu o toky EU a FM prostředků jak na příjmové tak výdajové straně by výsledek znamenal meziročně horší výsledek o 22,1 mld. Kč.

Hospodaření rozpočtu v samotném únoru skončilo schodkem 28,7 mld. Kč (v únoru 2018 schodkem ve výši 0,7 mld. Kč), když příjmy dosáhly 95,6 mld. Kč (v únoru 2018 to bylo 97,0 mld. Kč) a výdaje byly čerpány ve výši 124,3 mld. Kč (v únoru 2018 to bylo 97,7 mld. Kč). Na poklesu příjmů v samotném únoru o 1,4 mld. Kč měly největší vliv příjmy z EU nižší o 3,9 mld. Kč. Na růstu výdajů v samotném únoru o 26,6 mld. Kč měly největší vliv transfery obcím a krajům podle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, vyšší o 8,8 mld. Kč (loni proběhly převody v podobné výši již v lednu), sociální dávky vyšší o 4,7 mld. Kč, odvody vlastních zdrojů do rozpočtu EU vyšší o 4,6 mld. Kč a výdaje na společné programy EU a ČR vyšší o 3,2 mld. Kč.

Podrobnější výsledky hospodaření státního rozpočtu za leden až únor 2019 jsou patrny z tabulkové přílohy.