Návrh počítá s tím, že členské státy budou alokovat část svých rozpočtů na projekty, jako jsou výstavba solárních elektráren v Africe nebo podpora udržitelného zemědělství v Asii. Tyto aktivity mají papírově snížit emise přičtené EU, protože uhlíkové kredity získané z těchto projektů budou započítány do celkového cíle devadesátiprocentní redukce.

 

Česká republika se k návrhu staví skepticky. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes uvedl, že podpora projektů mimo EU může odčerpat zdroje potřebné pro domácí transformaci. „Musíme se zaměřit na reálné kroky u nás, ne na papírové kompenzace, které zatíží naši ekonomiku,“ řekl Fiala na tiskové konferenci. Podle něj by dotace na projekty v jiných kontinentech mohly oslabit konkurenceschopnost českých firem, které již čelí vysokým nákladům na dekarbonizaci.

Evropská komise navrhla závazný cíl snížení emisí o 90 procent oproti roku 1990 do roku 2040. Tento návrh není pro Česko realistický.

Chceme znát konkrétní dopady do jednotlivých sektorů.

Klíčový je také dostatek prostředků z Modernizačního fondu pro transformaci strategických…

— Petr Hladík (@hladikpe) July 2, 2025

 

Ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) na sociální síti X zdůraznil: „Podporujeme snižování emisí, ale dotace na projekty mimo EU musejí být podloženy jasnou analýzou dopadů. Bez dostatečného financování a realistických plánů je to jen další byrokratická zátěž.“ Hladík také vyzval k větší podpoře Modernizačního fondu pro transformaci českého průmyslu, jako je chemický či ocelářský sektor. 

 

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar se k návrhu vyjádřil jednoznačně kriticky. Na sociální síti X dnes napsal: „Nové cíle EU na snížení emisí o 90 % do roku 2040 jsou zcela nerealistické. Dotace na projekty v jiných kontinentech jsou jen dalším ideologickým konstruktem, který ignoruje ekonomickou realitu a ohrožuje české firmy.“ Špicar upozornil, že bez detailní analýzy dopadů na průmysl hrozí ztráta konkurenceschopnosti Evropy na globálním trhu.

 

Zahraniční média přijala návrh s opatrným optimismem, ale také s výhradami. Britský The Guardian označil zapojení rozvojových zemí za „inovativní přístup k globální dekarbonizaci“, ale varoval před složitostí zajištění transparentnosti a efektivity těchto projektů. Německý deník Die Welt upozornil na rizika finanční zátěže pro evropské daňové poplatníky a nedostatek záruk, že uhlíkové kredity skutečně povedou k reálnému snížení emisí. 

 

Návrh EK nyní čeká na projednání členskými státy a Evropským parlamentem. Podle ČTK je však nepravděpodobné, že by byl schválen na nejbližším summitu EU, protože dánské předsednictví usiluje o jeho finalizaci až na zářijovém jednání ministrů životního prostředí. Odpor některých zemí včetně Česka může proces komplikovat.