Česko v rámci svého Národního plánu obnovy přerozděluje částku 172 miliard korun z Evropské unie, která bude využita v letech 2021 až 2023. Nastává tak ideální šance podpořit výstavbu infrastruktury, která regionům pomůže rozvíjet moderní mobilitu, včetně jízdy na kole či chůze. Balík má dle strategií EU podpořit investice do ekologické a digitální transformace a pomoci tak zotavit se z následků pandemie. Jak se ale ukázalo, stát má o „zmírňování dopadů” jiné představy. Zatímco kraje a města chtějí investovat do drobnějších projektů, veřejné a městské dopravy (jak říkají evropská doporučení k NPO), stát preferuje velké stavby.

Hejtmani požadují 2,5 mld. na cyklostezky
Hejtmani se obrátili společným dopisem na ministra Karla Havlíčka. Cyklodopravu označili za podstatnou oblast, která se v současné „pandemické době“ široce rozvíjí a v budoucnu bude tento rozvoj pokračovat. Na její podporu požadují vyčlenit v Národním plánu obnovy 2,5 mld. Kč.
„Cyklodoprava je u nás stále populárnější, což se v uplynulém roce projevilo naplno i v době pandemie. Jízda na kole je vhodným způsobem dopravy do zaměstnání či ideálním spojením pobytu v přírodě s relaxací a sportem. Rekreační cyklistika je dostupná prakticky všem věkovým kategoriím. Podmínkou pro stoprocentní zážitek je ale bezpečnost. Právě tu pomohou zajistit investice do cyklostezek," uvedl hejtman Olomouckého kraje Josef Suchánek.

Města a kraje potřebují 7 miliard na bezpečnou infrastrukturu
„Během posledních pěti let se do cyklodopravy investovalo 2,66 miliardy korun, ať už z rozpočtu státu, krajů, nebo prostřednictvím fondů Evropské unie. To ročně představovalo v průměru 532 milionů,“ říká Jaroslav Vymazal, předseda spolku Partnerství pro městskou mobilitu a pokračuje: „Pokud bychom ale měli realizovat všechny plánované projekty, znamenalo by to ročně částku převyšující 2,3 miliardy.“