„Plán péče má být odborným a koncepčním dokumentem ochrany přírody, jež zohledňuje dosavadní vývoj území a navrhuje opatření ve prospěch předmětu ochrany zvláště chráněného území, " upřesnil doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., předseda Stínové vědecké rady NPŠ.
K návrhu zpracovanému Správou Národního parku Šumava na období 2014 – 2028 Stínová vědecká rada NPŠ poskytla Ministerstvu životního prostředí řadu připomínek. Na 18 stranách pojmenovala největší problémy a chyby dokumentu. Závěrem musela konstatovat, že předložený návrh nesplňuje základní kritéria dokumentu, kterým se má Správa NPŠ dlouhodobě řídit.
Návrh plánu péče je nevyvážený a rezignuje na hlavní smysl národního parku, kterým je ochrana přírody. Projevuje se to také v navrhované zonaci (územním vymezení zón s různým stupněm ochrany), která není odborně zdůvodněna. Oproti předchozímu plánu péče z let 2001 – 2010 (s prodlouženou platností do 2013) současný návrh výrazně snižuje cílové území ponechané přírodě. Zatímco předchozí plán péče počítal s 50 % v roce 2030, tento návrh počítá pouze s 35 % okolo roku 2060.
Naopak jako jeden z hlavních cílů ochrany národního parku návrh uvádí podporu udržitelného rozvoje územních samosprávných celků. Rozvoj regionu však nemůže být cílem ochrany národního parku coby území ochrany přírody. A to přestože platí, že dobrá ochrana a správa národního parku znamená velmi významný potenciál pro rozvoj regionu.
„Je zřejmé, že předložený plán péče je založen na handlech s územím Národního parku Šumava jakožto obchodním artiklem developerů, obchodníků a těžařů. Teprve to, co zbylo, bylo ponecháno pro ochranu přírody. Je zjevné, že současné vedení národního parku nemá ochranu přírody na Šumavě jako svoji hlavní prioritu. Vědecká obec byla vždy nakloněna kompromisu mezi ochranou přírody a životem místních lidí, ovšem předložený plán péče tuto vyváženost vychyluje směrem ke komercionalizaci území a nerespektování základního poslání národního parku, kterým je ochrana přírody,“ uvedl Jakub Hruška.
Plán péče obsahuje například koridor pro lanovku na Hraničník, přičemž pruh věnovaný výstavbě lanovky prochází jednou z nejcennějších oblastí národního parku. V této oblasti je dochován přirozený sled horských lesů od smíšených porostů s bukem a jedlí až po horské smrčiny s výskytem tetřeva hlušce a dalších vzácných ptáků. Oblast je unikátní také výskytem mnoha ohrožených druhů hmyzu nebo lišejníků. Zrušení ochrany takto cenného území ve prospěch lanovky je řešením odborně neobhajitelným. Zřejmě i proto není v návrhu žádná část, která by věcně podpořila předkládaný návrh zonace.
Dle názoru Stínové vědecké rady NPŠ, porušuje návrh plánu péče také logickou posloupnost, kdy je nejprve třeba udělat zonaci území národního parku, a teprve poté vypracovat plán péče o již jasně definovaná území s různým stupněm ochrany přírody.
„Těžko mohla Správa národního parku předvést větší nekompetentnost, jak spravovat Šumavu, než předložením tohoto návrhu plánu péče,“ dodává prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví holandské Univerzity ve Wageningen.
„Navíc tento návrh plánu péče prakticky ignoruje fakt, že nejcennější území Šumavy přesahuje české hranice a mělo by být spravováno v těsné součinnosti s Národním parkem Bavorský les. Tu však současné vedení Národního parku Šumava zcela pohřbilo,“ podotkl prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc. z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd ČR v Českých Budějovicích.
O Stínové vědecké radě Národního parku Šumava
Stínová vědecká rada Národního parku Šumava (SVR) má aktuálně 20 členů a vznikla v březnu 2011 jako reakce na rozhodnutí ředitele NPŠ PhDr. Jana Stráského potlačit názory vědecké části dosavadní Rady NPŠ. Rada je složena z předních českých vědců a odborníků z různých oblastí. Její základ tvoří přírodovědci a lesníci, kteří působili v Radě NPŠ a na protest proti účelovým změnám, které provedl Jan Stráský, z ní abdikovali. Členy jsou ale i další vědci, kteří se problematikou Šumavy dlouhodobě zabývají.
SVR si jako cíl dala nezávislé průběžné hodnocení činnosti Správy NPŠ a přinášení objektivních informací o fungování ekosystémů národního parku. Členové SVR jsou také připraveni pomáhat vědeckými argumenty ochraně přírody, státní správě či vysvětlovat problematiku médiím. Jsou připraveni diskutovat o ochraně šumavské přírody s politiky, podnikateli i milovníky přírody, tedy se všemi, kterým není osud Šumavy lhostejný.
Aktuální seznam členů Stínové vědecké rady NP Šumava
Prof. RNDr. Vladimír Bejček, CSc., Fakulta životního prostředí, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Aleš Bezděk, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice
RNDr. Petr Doležal, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Entomologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. Ing. Josef Fanta, CSc., emeritní profesor lesnictví, Univerzita ve Wageningen, Holandsko
Doc. Dr. Jan Farkač, CSc., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
RNDr. Roman Fuchs, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Doc. RNDr. Jakub Hruška, CSc., Česká geologická služba, Praha a Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Brno
Prof. Ing. Jiří Kopáček, Ph.D., Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice a Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. RNDr. František Krahulec, CSc., Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Průhonice
RNDr. Zdeňka Křenová, Ph.D., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Ing. Karel Matějka, CSc., IDS Praha
RNDr. František Pojer, Agentura ochrany přírody a krajiny ČR
Prof. RNDr. Karel Prach, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Botanický ústav AV ČR, v.v.i., Třeboň
PhDr. Ivan Rynda, Fakulta humanitních studií, Univerzita Karlova v Praze
Doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D., Právnická fakulta, Univerzita Karlova v Praze
Doc. Ing. Miroslav Svoboda, Ph.D., Fakulta lesnická a dřevařská, Česká zemědělská univerzita v Praze
Ing. Pavel Šamonil, PhD., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno
Prof. Ing. Hana Šantrůčková, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská Univerzita v Českých Budějovicích
Prof. RNDr. Jaroslav Vrba, CSc., Přírodovědecká Fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Biologické centrum AV ČR, v.v.i., Hydrobiologický ústav, České Budějovice
Doc. Ing. Tomáš Vrška, Dr., Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., pracoviště Brno
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
