Růst počtu juniorů a snižování věkové hranice

V 90. letech byly nabídky zahraničních studijních pobytů značně omezené a pro většinu populace cenově nedostupné. Výjimku tvořili podnikatelé, kteří kvůli rozvoji svého byznysu investovali čas a finanční prostředky do studia. Na přelomu tisíciletí začali rodiče, kteří měli sami s jazykovým pobytem zkušenost, posílat do zahraničí své potomky. Následoval lavinový efekt, počet juniorů v té době vzrostl z 15 % na 50 % všech cestujících. Vznikla velká nabídka skupinových zájezdů, která byla ovšem značně neefektivní, protože studenti mezi sebou mluvili česky. Dnes tvoří poměr dospělých a juniorů 60:40. Původní skupinka několika desítek odvážlivců, kteří se vydali za jazykovým dobrodružstvím do zahraničí, se rozrostla do řádově 10.000 zájemců každý rok.

Pokud jde o věk studentů, před deseti lety cestovaly nejvíce skupiny mladých lidí ve věku 20 – 25 let, v jejichž hledáčku byly především roční pobyty spojené s možností práce v Austrálii a na Novém Zélandu. V současné době se věková hranice juniorů podstatně snížila a výjimkou nejsou ani 10letí cestovatelé.

Změna destinací – Maltu nahradil prosluněný Kypr

„Předpokladem pro efektivní studium je, že se v rámci jazykového pobytu mluví pouze jazykem dané destinace. Některé školy mají zavedené kvóty, které zaručují, že studenti ze stejné země nepřesáhnou určité procento, a vzniká tak záruka, že naše investice jde pouze do kvalitního vzdělání. Další cestou je vybírat takové destinace, kde je nízké zastoupení studentů stejné národnosti. V současné době je například na ústupu Malta, která se přes letní prázdniny prakticky mění v českou enklávu, a tudíž ztrácí přitažlivost kvůli menšímu jazykovému efektu pobytu,“ komentuje výběr destinací Pavla Pulchart, Business Development Manager portálu Study.cz.