Vřesoviště unikátního rozsahu vznikla na dopadových plochách zrušeného vojenského prostoru Brdy vlivem odlesnění a dlouholetým působením požárů a mechanického narušování půdy během vojenských cvičení. Dnes jsou součástí nejcennější I. zóny chráněné krajinné oblasti.

“Vřes obecný nesnáší zastínění korunami stromů a k úspěšnému zmlazování vyžaduje obnaženou minerální půdu. Po ukončení vojenského výcviku ale tyto plochy zarůstají náletovými dřevinami, hromadí se tu opad ze stromů a brání uchycení semenáčků vřesu. Přestárlé keříky vřesu postupně odumírají a bez potřebné péče, jakou jsou i řízené požáry, hrozí vřesovištím postupný zánik,“ vysvětluje Martin Adámek z Botanického ústavu Akademie věd.

Cvičení proběhlo na dopadové ploše Jordán, která má velikost celkem 450 ha. Na části plochy již postupným zarůstáním stromy došlo v minulosti k omezení vřesoviště, přesto se současná plocha vřesoviště na Jordánu odhaduje na 230 ha. Zásah proběhl na zlomku této rozlohy na dvou oddělených plochách o výměře 0,18 ha a 0,27 ha.

„Se zrušením vojenského újezdu došlo k rozšíření zásahových obvodů jednotek požární ochrany v Plzeňském kraji o velkou část CHKO Brdy. Hasiči musí počítat se zásahem ve specifickém prostředí s pyrotechnickou zátěží, kde je přímo ohrožen jejich život. Aby v tomto směru mohli působit bezpečně a efektivně, je třeba zabezpečit odpovídajícím způsobem jejich výcvik. Právě proto dnes probíhá taktické cvičení hasičských záchranných sborů Plzeňského kraje na dopadové ploše Jordán. Chceme nalézt taktický zásahový koncept využitelný i pro další dopadové plochy, zaměřený zejména na dopravu dostatečného množství vody na místo zásahu a požární obranu bez toho, že by hasiči museli do dopadové plochy přímo vstoupit.  Uvítali jsme proto možnost simulovat v souladu s plánem péče na cílových plochách reálnou mimořádnou událost, a věrně tak demonstrovat, jak se oheň na dopadové ploše chová, seznámit hasiče s riziky a základními taktickými principy zásahu s přítomností pyrotechnické zátěže. Pokud bychom cvičení nerealizovali, znamenalo by to, že při případném skutečném požáru budou jednotky zasahovat bez přípravy, což by vedlo k přímému ohrožení životů a zdraví zasahujících a řádově vyšším škodám na majetku a životním prostředí. Takto budeme odpovídajícím způsobem připraveni na možnost reálného ohně i za podmínek sucha a horka, které v letních měsících očekáváme. Máme představu, jak zásah provést, můžeme čerpat z praxe, protože Rokycansko je specifické zalesněnými plochami a měli jsme možnost si celou řadu věcí vyzkoušet,” říká Jan Hora, velitel taktického cvičení z HZS Rokycany.