Návrh kvitují odborníci na závislosti i národní protidrogová koordinátorka Jarmila Vedralová. Náklady spojené se závislostmi stojí Čechy každoročně desítky miliard korun, alkohol téměř 60 miliard, kouření přes 100 miliard a hazardní hraní 15 miliard. Zároveň se ale, vzhledem k rostoucí průměrné mzdě, plošně zvýšila jejich dostupnost.
Konzumace návykových látek představuje, kromě zdravotní zátěže, také vysokou ekonomickou zátěž pro veřejné rozpočty. "Příjmy do státního rozpočtu z prodeje alkoholu, tabáku a hazardních her rozhodně nepokryjí náklady na sanaci celospolečenských škod jimi způsobenými, což je jeden důvodů, proč tento návrh podporuji,"uvedla národní protidrogová koordinátorka Jarmila VEDRALOVÁ a zdůraznila, že například u nákladů státu, které jsou spojené s užíváním alkoholu ve výši 59 miliard korun ročně, tedy zhruba 1,25 procenta hrubého domácího produktu (HDP), pokrývá spotřební daň jen necelou desetinu této částky. "Proto zvýšení jako jedno z opatření pro snížení spotřeby alkoholu vítám. Průměrná spotřeba v Česku je téměř 12 litrů čistého alkoholu na osobu ročně (OECD). Rizikově u nás pije alkohol téměř milion lidí, tedy desetina populace,"dodala VEDRALOVÁ.
Podle poslední zprávy OECD z července 2018 jsou spotřební daně z alkoholu a tabáku v České republice stále nízké. Národní protidrogová koordinátorka považuje cenotvorbu za jedno z nejefektivnějších opatření vedoucí ke snížení dostupnosti:"Zvýšení spotřebních daní na tabák a alkohol dlouhodobě doporučuje také Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) i Světová zdravotnická organizace (WHO) jako jedno ze stabilních a ověřených opatření. Zároveň nelze zůstávat jen při něm, ale uchopit tuto problematiku komplexně. Dostupnost návykových látek je dobré řešit jak cenově, tak časově a místně. V tuto chvíli také pracujeme na návrhu regulace reklamy a marketingu u návykových látek, což je dle WHO dalším stěžejním opatřením ke snížení spotřeby a s ní souvisejících zdravotních problémů v české společnosti."
Dle dostupných studií rostou také náklady na protidrogovou politiku v Česku. V roce 2014 se na protidrogovou politiku vynaložilo okolo jedné miliardy korun, aktuálně už jde o více než 1,7 mld. Kč, z toho 59 % tvoří výdaje na oblast prosazování práva, 14 % na snižování rizik, 9 % na léčbu uživatelů drog, 4 % na prevenci, 4 % na následnou péči a 1 % na výzkum. "Příjmy ze spotřebních daní nám umožňují získávat prostředky i na sanaci škod způsobenými užíváním návykových látek. Oblast prevence a léčby závislostí a závislostního chování je dlouhodobě podfinancovaná. Zvýšení spotřebních daní považuji za krok správným směrem," potvrdila národní protidrogová koordinátorka Jarmila VEDRALOVÁ.
Výsledky mnoha analýz poukazují na skutečnost, že Češi mají s pravidelným užíváním návykových látek jak u dospělých tak u dětí v Evropské unii nadprůměrné zkušenosti. Zhruba každý 10. Čech pije rizikově a věk naší první zkušenosti s alkoholem je v průměru 12 let a ročně se pod vlivem alkoholu stane přes 4 000 nehod. Přes 2 miliony obyvatel denně kouří, přičemž na nemoci způsobené kouřením tabáku zemře u nás ročně kolem 16 tisíc lidí, kteří ztrácejí v průměru 15 let života, tedy zhruba každý šestý. Průměrný věk prvního kouření klasických cigaret je 13 let. V současné době se v riziku problémového hráčství nachází přes 500 tisíc Čechů, z toho ve vysokém riziku (patologických hráčů) přibližně 100 tisíc. Hazardní hry se zároveň přesouvají na internet, v roce 2017 již byla více než 1/3 peněz vložených do hazardních her vložena online, před pěti lety to bylo 10 % (velká většina z toho jsou kurzové sázky). Problémoví hráči trpí depresemi, úzkostmi, sebevražedností, průměrný hráč v léčbě prohrál za život přes 1,1 milionu Kč a zadlužil se do výše necelých 800 tisíc Kč.
Psali jsme:
_635751407378446529.JPG&id=105280)
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
