Problémem ale stále je požadavek odborářů a ministryně práce Jany Maláčové, podle kterého by zaměstnavatelé museli ukrajinským zaměstnancům vyplácet za stejnou práci vyšší mzdy než Čechům.

K navýšení Režimu Ukrajina pro rok 2019 na 40 tisíc žádostí ročně dojde fakticky až od 1. listopadu 2019, navyšování počtu žádostí firem přijímaných českými úřady bude nabíhat postupně od 1. září.

Změna si vyžádá celkové náklady státního rozpočtu v roce 2019 ve výši 48 mil Kč, od roku 2020 přibližně 100 mil. korun ročně. Náklady budou plně pokryty zvýšením správních poplatků osob podávajících žádost o zaměstnaneckou kartu. Také se zvýší příjmy státního rozpočtu, podle propočtů Hospodářské komory díky daním a odvodům 40 tisíc kvalifikovaných pracovníků nejméně o 10 miliard korun ročně.

„Zaměstnavatelé podle našich analýz aktuálně postrádají přes 500 tisíc zaměstnanců a nedostatek zručných lidí je hlavním důvodem, který brání rychlejšímu růstu ekonomiky. Pracovníci z ciziny jsou krátkodobým řešením, dlouhodobým je změna vzdělávacího systému. Je správné, že vláda chce tento problém řešit, byť mohla navýšení kvóty projednat už dříve.

Nicméně nikdy bych si nemyslel, že odboráři a ministryně sociální demokracie budou chtít české zaměstnance mzdově znevýhodňovat,“ podotkl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. Ministryně spolu s odbory totiž chtějí, aby zaměstnavatelé zaměstnancům z Ukrajiny vypláceli alespoň 1,2násobek zaručené mzdy v daném oboru. Dojde tedy k tomu, že zaměstnanci z Ukrajiny budou mít garantovanou vyšší mzdu než čeští pracovníci na stejných pozicích. Se mzdovým znevýhodňováním českých zaměstnanců nesouhlasí Hospodářská komora, ale také třeba MPO, MZe, KZPS nebo AMSP. Návrh usnesení tak jde na jednání vlády se zásadním rozporem.