Astma není nakažlivé.

Astma nelze vyléčit, lze je však velmi účinně kontrolovat.

Cílem léčby astmatu je kontrola nemoci.


Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Chronický zánět je spojen se zvýšenou dráždivostí průdušek, která se projevuje často se opakujícími epizodami pískotů, dušnosti, tlaku na hrudi a kašle, zvláště v noci nebo časně ráno.

Tyto projevy jsou spojené s obstrukcí (uzávěrem) průdušek, která je často vratná spontánně nebo vlivem léčby.

Občasné astma

Příznaky jsou krátké, nezávažné, objevují se méně než jednou týdně. Noční obtíže se vyskytují maximálně dvakrát v měsíci. Mimo zhoršení astmatu (exacerbací) je nemocný zcela bez obtíží.


Trvalé lehké astma

Příznaky astmatu se objevují méně než jednou denně, ale více než jednou týdně. Noční obtíže jsou častěji než dvakrát za měsíc. Projevy astmatu mohou mít vliv na životní aktivity a spánek. Plicní funkce je stále v mezích normy.


Trvalé středně těžké astma

Každodenní příznaky se objevují častěji než dvakrát týdně, noční obtíže více než 1x týdně. Astma omezuje tělesnou aktivitu nebo narušuje spánek, popřípadě obojí. Je nutná každodenní aplikace léku a plicní funkce je mezi 60 a 80 procenty normy.


Trvalé těžké astma

Dochází k velmi častým zhoršením stavu a téměř trvalým dechovým obtížím. Noční obtíže jsou velmi časté a nemocný trpí nedostatkem spánku. Tělesná aktivita je významně snížena již při běžné denní činnosti a zhoršení astmatu je časté. Plicní funkce je nižší než 60 procent normy.

První projevy astmatu či dokonce astmatického záchvatu se obvykle projeví jako náhlá dušnost s obtížným výdechem a zvýšeným dechovým úsilím, je slyšet sípavý nebo hvízdavý zvuk.
Připojí se tlak na prsou, lapání po vzduchu. Dušnost dokonce může bránit plynulé řeči. Tento stav provází úzkost z pocitu možného "udušení".

 
Kašel

Dlouhodobě drážděné dýchací cesty se snaží očistit. Nemocný je nucen ke kašli. Ten bývá obvykle suchý jen s malým množstvím světlého hlenu. Chronický kašel je často prvním a jediným příznakem probíhajícího astmatu.


Tlak na hrudi

Při ztíženému výdechu musí plíce překonávat vysoký odpor. Neustále se v nich zadržuje vzduch. Plíce se napínají. Vzniká nepříjemný pocit tlaku na hrudníku.


Dušnost

Je to pocit nedostatku vzduchu provázený zvýšeným dechovým úsilím. Typický je popis "smyčky kolem krku".


Hvízdavé dýchání (pískoty, sípání)

Při nádechu se dýchací cesty přirozeně rozšiřují. Výdech je naopak zužuje. Kvůli otoku sliznice proudí vzduch úzkou štěrbinou podobně jako v píšťalce. Každý výdech proto provází charakteristické hvízdání.

Máte-li náhlé stavy ztíženého dýchání, které vás v noci probudí pocitem dechové tísně, máte-li příznaky ztíženého dýchání po tělesné námaze, v určitém prostředí, v kontaktu se zvířaty, v souvislosti s některým druhem jídla, pak neváhejte a navštivte lékaře.

Nepodceňujte ani sezonní jarní či letní alergickou rýmu pylovou. Jestliže v jejím průběhu pozorujete zadýchávání při tělesné zátěži nebo zhoršující se dráždivý kašel, je to důvod k vyšetření plicní funkce.

Na návštěvu lékaře se pečlivě připravte. Vše o vás a vašem dosavadním životě je pro lékaře důležité. Lékař se vás bude především ptát na toto:

• jaké jsou příznaky, kvůli kterým přicházíte,
• kdy se příznaky poprvé objevily, kdy se vyskytují (roční doba, místo a kontakty s tím, co je podle vás provokuje),
• jak často se příznaky opakují (ve dne, v noci),
• kdy jste dechové obtíže měli naposledy,
• u dítěte popište jeho první měsíce, roky života, výživu, reakce na očkování, onemocnění, která prodělalo,
• u dospělého je důležitý popis povolání a pracovního prostředí,
• přítomnost domácích zvířat,
• kuřáctví v rodině,
• léky, které jste při příznacích použili,
• vyšetření, která jste už prodělali,
• jiná onemocnění, kterými trpíte, a léky, které užíváte.

Spirometrie

Nejdůležitější pro potvrzení diagnózy je vyšetření plicní funkce zvané spirometrie. Pomocí něho lze hodnotit, zda jsou průdušky volné a jak reagují.
Je to jednoduché nebolestivé vyšetření, které ukáže, jaké objemy vzduchu jste schopni nadechnout a vydechnout a zda jsou dýchací cesty volné.


Funkční testy

Jsou to jednoduché testy inhalací úlevového nebo provokačního léku. Inhalace úlevového léku ukáže, zda nejsou průdušky zúženy. Inhalací provokační látky lze odhalit dráždivost průdušek a udělat diagnózu nenápadně se vyvíjejícího astmatu.

Za vznik astmatu odpovídá kombinace vrozených dispozic nemocného a vlivů vnějšího prostředí. Choroba se rozvíjí následkem jejich vzájemného působení. Kromě toho je dobré znát takzvané spouštěče. To jsou vlivy, které vyvolávají akutní astmatické potíže při rozvinutém astmatu.

Kdekoli kolem nás je obrovské množství prašných částeček. Nejmenší z nich (velikosti pod 5 µm) pronikají hluboko do našich dýchacích cest.

Při kouření (zejména pasivním) je těchto částic obrovské množství a jsou znečištěny mnoha chemickými látkami, které dráždí a také poškozují funkci sliznic.

Dále jsou kolem nás rozmanité alergeny roztočů nebo alergeny zvířecí. Do prostředí našich domovů pronikají i škodliviny zevního prostředí, jakými je oxid dusíku a oxid síry. Vlhkost v domácnosti může být zdrojem plísní. Optimální teplota v bytě je v rozmezí 20-22 °C a relativní vlhkost 40-50 %.

Alergeny

• pyly
• roztoči
• zvířecí alergeny
• plísně
• hmyz
• potravinové, lékové alergeny

Chemické dráždivé látky

• cigaretový kouř
• zplodiny motorů
• parfémy
• nátěrové hmoty
• těkavé látky
• oxidy dusíku a síry

Spouštěčem může být virová infekce, ale i tělesná námaha zejména při dýchání suchého studeného vzduchu.