V jejich případě totiž i běžné onemocnění chřipkou může zhoršit současný zdravotní stav a zároveň vyvolat další vážné komplikace ohrožující život. Pozor by si však měl dávat i zbytek populace. Chřipka totiž představuje nejčastější lidskou infekci a dlouhodobě zůstává nejrozšířenějším a nejsmrtonosnějším virovým onemocněním. Statisíce Čechů jí každoročně onemocní a až 1 500 nemocných na její následky zemře. Účinnou prevencí je včasné očkování.

Chřipka je akutní infekce dýchacího ústrojí způsobená některým z chřipkových virů A, B, nebo C rodu Influenza. Má rychlý nástup a začíná zpravidla horečkou (38 až 40 °C). Vzestup teploty obvykle provází zimnice a třesavka. Přidávají se silné bolesti hlavy, které mohou být spojeny i se světloplachostí a ztuhlostí šíje. Časté jsou bolesti kloubů, svalů, očí, zad a nohou. Dalším možným příznakem je nevolnost, někdy zvracení, průjem nebo zácpa či nechutenství.

„Normální průběh chřipky trvá přibližně jeden týden, avšak u rizikových pacientů se mohou přidat další komplikace. Mezi ně patří např. závažný chřipkový zánět plic, jehož následkem i při včasné intenzivní péči umírá až polovina pacientů, dále pak myokarditida či encefalitida. U starších osob je častou komplikací sekundární (bakteriální) zánět plic, děti pak zase často trpí bolestivým zánětem středního ucha nebo zánětem vedlejších nosních dutin,“ říká praktický lékař MUDr. Vladimír Marek  z Brna.

2,5 milionů rizikových pacientů v ohrožení

Rizikovou skupinou představují občané nad 65 let a všichni lidé s chronickým onemocněním srdce a cév, dýchacích cest, ledvin, jater nebo diabetici. Dále se do ní řadí pacienti po odstranění sleziny a po transplantaci krvetvorných buněk a rovněž osoby s vrozenou nebo získanou poruchou imunitního systému, s cystickou fibrózou nebo chronickou anémií.

Právě u těchto skupin obyvatel hrozí závažný průběh onemocnění a vážné komplikace. Statistiky hovoří jasně. Například kardiaci jsou ve srovnání se zdravým člověkem chřipkou ohroženi na životě až 52x více. Trpí-li současně i plicním onemocněním, riziko úmrtí v důsledku chřipkových komplikací roste dokonce až 435x.₈ Hrozbu představuje chřipka i pro astmatiky, u nichž je riziko úmrtí až 120x vyšší než u běžné populace.₈ Rovněž diabetici musí být extrémně obezřetní. Mají až 6x vyšší pravděpodobnost, že během chřipkové sezóny onemocní, jsou častěji hospitalizováni a s až 3x vyšší pravděpodobností než zdravé osoby mohou na následky chřipky a jejích komplikací zemřít.

V ČR je oproti světu pětinová proočkovanost rizikových pacientů

Zejména lidem z rizikových skupin Ministerstvo zdravotnictví důrazně doporučuje očkování. I přestože na něj mají nárok zcela zdarma, současná proočkovanost neodpovídá doporučením Světové zdravotnické organizace (WHO). Kupříkladu u seniorské populace v ČR je proočkovanost kolem 10 - 20 %, přičemž podle doporučení WHO by mělo být proti chřipce očkováno alespoň 75 % seniorů.

Očkování přináší benefity i zdravým pacientům

Očkováním lidé chrání nejen sami sebe, ale i svou rodinu a všechny, s nimiž přicházejí do kontaktu (v zaměstnání, v MHD, v restauraci, na poště apod.) a pro něž by mohla být nákaza i ohrožením života. Vakcinace u zdravých dospělých v 78 % zabrání onemocnění,₁₁ u starších osob snižuje potřebu hospitalizace pro pneumonii a chřipku o 34 % a riziko úmrtí až o 70 %. Dětem očkování snižuje výskyt zánětu středního ucha a dětským astmatikům očkování dokonce pomáhá zabránit zhoršení jejich nemoci, a to až v 41 %.

V případě očkování hraje důležitou roli její včasná aplikace. Chřipková epidemie začíná obvykle v lednu a vrcholí v únoru, proto je pro očkování nejideálnější dobou září až listopad, aby si tělo stihlo včas vytvořit protilátky. Očkování proti chřipce provádí praktický lékař nebo očkovací centra. Vakcína včetně aplikace stojí zhruba 300 korun a většina pojišťoven na ně přispívá. Rizikové skupiny obyvatel mají očkování zcela zdarma.