Kde má hranice obyčejná bolest hlavy

04.08.2010 0:00

Jen ten, kdo sám zkusil ví, jaká je propast mezi běžnou bolestí hlavy a migrénou. I když se stalo zvykem označovat jako migrénu každou silnější bolest hlavy, rozdíl je obrovský.

Kde má hranice obyčejná bolest hlavy
Foto:
Popisek:

Bolest hlavy může vyvolat mnoho různých podnětů a každý ji už někdy zakusil. Je to nepříjemné, ale zpravidla ne nebezpečné a lze ji zase brzy odstranit.

Ne tak migréna. Spouštěčem tohoto úporného, bolestivého, záchvatovitého stavu, při kterém se bojíme i nadechnout může být u každého něco jiného, stejně jako u běžné bolesti hlavy.

Tenzní bolest, kterou může vyvolat únava, stres, nedostatek odpočinku nebo dlouhý pobyt na slunci či špatná poloha páteře nemají žádnou vážnou příčinu a nejsou součástí žádného onemocnění. Náš organismus tak jen protestuje proti špatnému zacházení a dává najevo svou nespokojenost.

Migrenózní bolesti však jen tak neodezní a projevují se záchvatovitými stavy, které provázejí závratě, nevolnost, zhoršené vidění a někdy i desorientace. Ten, kdo těmito záchvaty trpí, pozná velmi dobře, když se bolest  chystá zaútočit a zpravidla už se umí i do určité míry bránit. Vzít si prostředek proti bolesti hlavy, který se nám osvědčil  se v těchto případech, na rozdíl od jiných nemocí, doporučuje okamžitě, dříve než mučivá bolest nastoupí.

Pokud to nestihneme včas, záchvat migrény nás může zcela ochromit, zvláště pokud se nemůžeme uchýlit do ticha, klidu a příšeří. Bodavou bolest totiž zvyšuje každý sebemenší zvuk, světlo nebo pohyb. Otevřít oči nebo otočit hlavu vyžaduje velkou odvahu.

Mezi jednotlivými záchvaty pak bývá pacient zcela bez problémů a může normálně fungovat. Snad proto záchvaty migrény podceňuje nejen veřejnost, ale  často i lékaři a teprve v poslední době  se jimi začali seriózně zabývat.

Jak jsme již řekli, příčina těchto záchvatů nebyla zatím objasněna a předpokládá se, že se jedná o poruchu související s prokrvením mozku a že může částečně souviset s genetickým zatížením. V minulosti se tento problém neřešil vůbec, neboť se nejedná o stavy ohrožující život. Dnes dospěla lékařská věda k poznatku, že pacienty trpícími migrénami je nutno vyšetřovat neurologicky a hledat optimální způsoby léčby a tlumení bolestí.
 
Vyšetření na neurologii jsou nutná i proto, aby se vyloučily jiné příčiny bolestí, například nádorová onemocnění. Léčba migrény byla zařazena do multioborové disciplíny tlumení bolestí.

Pacienti, kteří trpí migrénami se zpravidla naučili záchvaty zvládat, každý po svém. Přesto je samoléčba nebezpečná hlavně v tom, že pacient nemusí být schopen kontrolovat dávky léků, které bere na bolest hlavy. Jejich účinky totiž nastupují se zpožděním a v záchvatu se může snadno stát, že se léky předávkujeme. Pokud jsou záchvaty častější, můžeme si vypěstovat návyk na analgetika nebo může dojít k poškození některých orgánů právě účinky velkého množství léků.

ml,foto:archiv

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Redakce

PhDr. Lubomír Zaorálek byl položen dotaz

Stejné mzdy za stejnou práci v celé Evropě

Zajímalo by mě, jak toho chcete docílit? A kde by třeba podniky nebo zaměstnavatelé na dorovnání mezd měli brát peníze?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Další články z rubriky

 Podepište, že nebudete topit uhlím. A klient ČSOB se vzepřel

7:21 Podepište, že nebudete topit uhlím. A klient ČSOB se vzepřel

ČSOB se chlubí tím, že „motivuje“ své klienty k zeleným řešením a nejinak se staví také ke svým fire…