Léto. Pro někoho nádherně sladký čas, spojený s nekonečným lenošením na pláži a cachtáním v moři. Pro jiného naopak úmorné období, které je nutné přetrpět v co nejhlubším stínu s toužebným přáním, aby co nejdřív přišel déšť a po něm výrazné ochlazení.

Ať už máme k létu jakýkoli vztah, slunečním paprskům se nevyhneme. Otázkou zůstává, do jaké míry je budeme vyhledávat a jak se vůči nim umíme chránit. Dobám, kdy jsme se mohli povalovat u rybníka a ani ve snu nás nenapadlo, že by nám slunce mohlo kromě spálené kůže či úžehu nějak výrazněji ublížit, už definitivně odzvonilo. Dnes už musíme být na slunci mnohem opatrnější. Ne nadarmo dodržují jižanské národy okolo poledne, kdy slunce intenzivně žhne, poctivou polední siestu.

Jaká zdravotní rizika nám tedy v souvislosti s horkými slunečnými dny hrozí? Pokud zůstaneme na suchu a budeme abstrahovat od nebezpečí číhajícího ve sladké či slané vodě, pak největším rizikem je právě sluneční, respektive ultrafialové záření.

Nadměrné působení ultrafialového záření na pokožku se považuje za hlavní příčinu rakoviny kůže. Jeho zdrojem jsou nejčastěji sluneční paprsky. Zajímavé přitom je, že rizikové může být nejen nárazové letní opalování, kdy to přeženeme, ale i dlouholeté působení slunce, a to i v nižší intenzitě. Na vyšším výskytu rakoviny kůže se podílí rovněž změna ozonové vrstvy v atmosféře. Zhoubné nádorové bujení je bezesporu tím nejzávažnějším zdravotním problémem, které s sebou může opalování či pobyt na slunci přinést.

Existují ale i jiné komplikace, charakteristické pro horké letní dny. Patří k nim úpal a úžeh. Při úpalu dochází k přehřátí organismu v okamžiku, kdy selže termoregulace.

Úpal se pozná snadno: člověku je horko, je malátný, objeví se menší či větší nevolnost, bolesti hlavy, dokonce i závratě a zrychlený dech. Příčinou úpalu bývá nadměrná tvorba tepla v kombinaci s nedostatkem tekutin. Tělo se přehřívá a pocení už v danou chvíli k ochlazení nepostačuje.

Úžeh s sebou přináší podráždění mozku a obvykle jde ruku v ruce s úpalem. Příznaky bývají podobné, pouze s tím rozdílem, že při úžehu se může přidat i zvracení.  První pomoc je jednoduchá: dostat postiženého co nejdříve do stínu, dopřát mu dostatek tekutin a ochlazovat ho.

Při delším pobytu na slunci se můžeme také spálit. Na pokožce naskáčí puchýře, kůže zrudne, a to často i s několikahodinovým zpožděním. Záleží hodně na takzvaném fototypu, tedy na tom, jaký máme typ pokožky a jak snadno se opaluje.

Abychom si dovolenou užili a vyhnuli se zdravotním komplikacím, vyplatí se dodržovat pár jednoduchých pravidel: dbát na pitný režim, i když necítíme žízeň, nosit poctivě sluneční brýle a také pokrývku hlavy. Pokožku chránit opalovacími přípravky a vyhýbat se intenzivnímu slunečnímu záření mezi 11. až 15. hodinou. Jen tak předejdeme nepříjemným problémům, které by mohly vytouženou dovolenou a zasloužené prázdniny zbytečně zkalit.