Hodně kuriózní bude tentokrát přehled mediálních zajímavostí uplynulého týdne. „Mám pocit, že je to úplně poprvé za téměř osm let, co Týden v médiích děláme, že v něm budu pozitivně zmiňovat týdeník Respekt. Není to kvůli němu samému, ale kvůli rubrice, kterou vede Pavel Turek, a to je výběr textů ze světových médií. Je to takový glosář tří nebo čtyř příspěvků z různých citací zahraničních médií. V posledním čísle se mi zalíbil příspěvek s názvem ‚Skoncujme s kulturou nesouhlasu. Z konfliktu se stal spektákl, který nevede k nalezení shody‘. Tenhle titulek mě opravdu zaujal, protože mi přijde, že to je jedna z nejvýstižnějších tezí, které se zabývají dnešním stavem společnosti. A nejenom pod vlivem médií, ale obecně celkové veřejné komunikace,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

V té glose se Pavel Turek věnuje textu s původním titulkem „In valuing only how to argue, we are forgetting how to talk“, který napsala sloupkařka Nesrine Maliková z Guardianu. „Autorka v něm konstatuje, že kultura konfliktu, tedy vlastně taková ikonizace sporů, nenávisti a nesouladu, která panuje na sociálních sítích, kde je zcela standardní komunikační postup vstupovat do konfliktu a vyvolávat konflikt, prostoupila do seriózních médií a formuje způsob, jímž spolu komunikujeme. To je od Nesrine Malikové naprosto úžasné zjištění. Poprvé jsem četl někoho, kdo naprosto pregnantně hodnotí ten obrovský vliv, který mají sociální sítě na standardní média,“ oceňuje mediální analytik výstižné hodnocení nynějšího stavu médií.

Sledujeme přibližování snižujícímu se trendu publika

Lze to o nich říkat od rána do večera a v Týdnu v médiích to také nejednou zaznělo. „Standardní média se trivializují, banalizují, vulgarizují, zjednodušují, černobílují i z nich utíká podstata informace, souvislosti i kontext. Zůstává jenom ten povrchní jakoby pohled nebo postřeh, který je typický pro sociální média. Ta fungují jednak jako komunikační platforma pro běžné mezilidské komunikáty, ale také jako víceméně marketingový nástroj od byznysových až po politické zájmy. Na sociálních médiích vidíme, jak se snaží přibližovat tomu pomyslnému snižujícímu se trendu publika. Je to podobné, jako když před dvaceti lety Vladimír Železný říkal, že televize Nova vysílá pro bábu Dymákovou od vedle, nikoli pro nějakého akademického intelektuála,“ připomíná Petr Žantovský.