„Čistky!“ Petr Žantovský se obává, co si „pětikolka“ může prosadit do Ústavy

15.10.2022 5:00 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH Vtipný a přitom realitu trefně vystihující komentář Martina Zvěřiny nemůže chybět v mediálním přehledu uplynulého týdne. Autor připomíná, že politický náměstek na ministerstvu nemá žádné povinnosti a za nic neodpovídá, je to vlastně ministrův kámoš, který je mu k ruce. A od nového roku jich může být libovolný počet. „Tak či onak, opatření o politických náměstcích může už vést jen k jedinému: že si pětikolka prosadí do Ústavy nějaký nový ‚článek 4‘ o vedoucí úloze. Hlasovací většinu na to má, a drzost taky,“ glosuje Petr Žantovský bezskrupulózní krok.

„Čistky!“ Petr Žantovský se obává, co si „pětikolka“ může prosadit do Ústavy
Foto: Hans Štembera
Popisek: doc. Mgr. Petr Žantovský, Ph.D., mediální analytik

Konec seriálové legendy, politický úklid a intelekt hokejového brankáře. Tak lze ve zkratce představit, co přináší nejnovější přehled mediálních zajímavostí. „Po 28 letech končí nejdéle soustavně vycházející komiksový seriál v Česku, Zelený Raoul, který byl celý ten čas jedním z poznávacích znamení časopisu Reflex. Kolem konce seriálu se vedou vzrušené debaty. Hlavní autoři, scenárista Milan Tesař a kreslíř Štěpán Mareš, vyjadřují jisté rozčarování jednak nad koncem celého projektu, jednak nad formou (mail), jakým jim to bylo ze strany vedení redakce sděleno. Není mým úkolem zabývat se vnitroredakčními vztahy, to bývá zpravidla starost vydavatele. Spíš bych se krátce ohlédnul za Raoulem samotným,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Příběh koncipovaný jako putování mimozemšťana naší politickou krajinou se mu od počátku zdál být šťastným konstruktem. „Protože skrze smyšlenou situaci bylo možné předkládat zcela reálné názory, často karikující až perziflující příslušné aktéry. Však si Raoul vysloužil několik žalob za nactiutrhání. Pokud si dobře pamatuji, bylo to od Karla Březiny, Jany Volfové a dalších. Jenomže otázka stojí poněkud složitěji: je perzifláž, i když ne vždy nejvkusnější a někdy za hranou obvyklé míry mezilidské slušnosti, možno posuzovat jako tvrzení, třebas nepravdivé, a tedy soudit je podle práva? Myslím, že spíše ne. To je taky věčné dilema každého humoristy: jak zůstat vkusným a přitom pobavit a zbytečně neurazit,“ podotýká mediální analytik.

Raoul propásl příležitost získat nové, mladší publikum

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Ing. Monika Oborná byl položen dotaz

Kde přesně se mají v obcích rušit školy?

Od vás o tom slyším prvně. Prý něco takového navrhuje STAN. Podle čeho se bude rozhodovat, jaké školy a kde se budou rušit? Protože zatím, když tato vláda něco rušila, tak to bylo vždy dost nekoncepční a většinou to ani s nikým, včetně lidí, co v těch obcí žijí neprodiskutovala

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů: