Zajímavé je, že mezi předními miliardáři stále hraje významnou roli i odvětví hazardních her. Třetí nejbohatší Čech, Karel Komárek, vystavěl své impérium prostřednictvím investiční skupiny KKCG, která zahrnuje energetické, ale i loterijní a herní společnosti. Právě jeho aktivity v oblasti hazardního průmyslu odrážejí širší regionální trend, kdy se stále větší pozornosti těší i dobře regulovaná a technologicky vyspělá online kasina na Slovensku, která začínají být atraktivní nejen pro hráče, ale i pro velké investory.
Strnadovo prvenství však odráží aktuální evropskou realitu. Jeho společnost Czechoslovak Group profitovala z prudce rostoucí poptávky po vojenské technice v důsledku ruské invaze na Ukrajinu. Za pouhé dva roky se hodnota CSG ztrojnásobila a katapultovala ho až na 134. místo mezi nejbohatšími lidmi světa. To z něj činí nejbohatšího člověka v rámci celého politického východu Evropy, mimo Rusko.
Vedle obranného sektoru zůstává klíčovým pilířem českého bohatství energetika. Karel Komárek vlastní prostřednictvím skupiny KKCG i MND Group, která patří mezi významné hráče na trhu s energiemi. V období evropské energetické krize mu tento segment vynesl miliardy. Komárek je příkladem podnikatele, který rozpoznal příležitosti v několika klíčových odvětvích – od plynu po hazard – a dokázal je efektivně propojit.
Těsně za Komárkem se drží Daniel Křetínský, jehož holding EPH pokrývá celý energetický řetězec ve střední a západní Evropě. Společnosti jako EPH zajišťují stabilitu v přenosu a výrobě elektřiny i tepla. A právě díky geopolitickým tlakům a potřebě soběstačnosti v dodávkách energie získávají jejich vlastníci ještě větší význam.
Další pozice v žebříčku pak obsazují podnikatelé z oblastí nemovitostí, technologií a retailu. Radovan Vítek s 120 miliardami korun vede v sektoru realit, zatímco Aleš Zavoral (Alza) a Pavel Baudiš (Avast) zastupují digitální éru. Technologické společnosti dokazují, že i v době dominance fyzických komodit má online sféra v ekonomice své pevné místo.
Ani bývalý premiér Andrej Babiš nezůstává pozadu – jeho zemědělské a potravinářské impérium Agrofert sice není tak dynamické jako obrana či energetika, ale stále ho řadí mezi nejbohatší muže v zemi s majetkem 81 miliard korun.
Na druhou stranu však žebříček odhaluje i dlouhodobou nerovnost, která v českém podnikatelském prostředí nadále přetrvává. Jedinou ženou mezi miliardáři zůstává Renáta Kellnerová, která svůj majetek zdědila po tragické smrti manžela Petra Kellnera, zakladatele skupiny PPF. Přestože spravuje rozsáhlé investiční portfolio, její přítomnost v žebříčku spíše potvrzuje výjimku než aby byla pravidlem. Statistiky OECD ukazují, že ženy v Česku vydělávají v průměru o 17 % méně než muži na stejných pozicích, což patří k nejhorším výsledkům v rámci EU. Výzkumy dále upozorňují na to, že ženy čelí překážkám nejen v přístupu ke kapitálu a investicím, ale i v kariérním postupu. V roce 2023 tvořily ženy pouze 7 % z výkonných ředitelských pozic mezi největšími společnostmi kotovanými na pražské burze, což je číslo, které se za posledních pět let téměř nezměnilo.
Celkový obraz, který z aktuálního přehledu vyplývá, jasně ukazuje, že české bohatství dnes nejvíce vzniká tam, kde svět čelí největším výzvám – v oblasti bezpečnosti a energií. Jde o sektory, které jsou odolné vůči krizi a zároveň nabízejí mimořádný růstový potenciál. Vývoj posledních let ukázal, že geopolitické napětí, klimatické výzvy a závislost Evropy na externích zdrojích vytvářejí prostor pro silné domácí hráče. Ti, kteří tento trend dokázali včas rozpoznat a strategicky investovali do obranného průmyslu, těžby, výroby energie či její distribuce, dnes určují směr nejen domácího, ale i evropského trhu. Jejich vliv se neomezuje pouze na ekonomickou rovinu – stále častěji zasahují i do oblasti politiky, médií a veřejného prostoru.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: komerční tisková zpráva
