„Tohle je nejspíš známka ztráty punku. Ztratil jsem asi toleranci, nadhled a schopnost přijímat cizí kulturu,“ píše úvodem Petr Šimůnek, jenž v roce 2011 přivedl do Česka americký časopis Forbes a až do roku 2025 ho vedl jako šéfredaktor. Jeho komentář se týká zážitku z pražského letiště.

Následně rozvíjí, z čeho pramení jeho frustrace z nedávného návratu do Česka. „Jsem jediný, koho sere, že na letišti Václava Havla po příletu musíte nejenom sednout do Uberu (ale ok, na to si zvyknu a služba je dobrá), ale smířit se s tím, že vás poveze někdo ze sovětský Asie?“ pokračuje značně šokován.

Vadí mu jazyková bariéra i přístup řidiče. „Ten někdo nemluví ani česky, ani anglicky. Místo Welcome to Prague!, Good evening nebo Jaký byl let, chlape? procedí mezi zuby PIN!, přičemž to ‚I‘ uprostřed je proklatě měkký a zní to jako PJIN! Když ho tomu chlápkovi, co má na krku zlatý řetěz tlustý jak vodítko vod velblouda, prozradíte, posadí vás do pěkného elektrického auta. A tam má navigaci v azbuce. A pustí hudbu, co by vytáhla z díry i pouštního červa Olgoj Chorchoj. Kdo přistane v Praze, musí chvíli pochybovat, jestli to piloti ve vzduchu nějak nepopletli. Hodí to Prahu tři tisíce kilometrů na východ,“ popisuje Šimůnek atmosféru jízdy v Uberu.

„Kdo přistane v Praze, musí chvíli pochybovat, jestli to piloti ve vzduchu nějak nepopletli. Hodí to Prahu 3000 km na východ,“ hrozí se dál Šimůnek, a že „nějakou tu českou péči bych přeci jenom po návratu do vlasti přivítal“.

Co je pro něho neméně šokujíc, je rychlá a nebezpečná jízda, která následuje: „Což o to, bylo to rychlý. Borec z bůhví kterého státu na to šlápl a po Evropský jel kilo. Značky neznačky. A tady zas ta ztráta punku. Přistihl jsem se, že mi vadí, že absolutně nedodržuje pravidla. Přešvihnout rychlost o deset, dvacet, to jo. To je český. Ale o padesát, šedesát? Jak říkám, ztratil jsem asi toleranci, nadhled a punk.“

A závěrem ke své neblahé zkušenosti přidává rozporuplné pocity: „Malinko jsem naštvanej na sebe, ale taky na Uber a na letiště. Vítej v Praze si představuju asi zatraceně jinak.“

Příspěvek vyvolal tisíce reakcí, lidé popisují vlastní zkušenosti

Pod Šimůnkovým komentářem se rozproudila rozsáhlá diskuse. Jeden z diskutérů, Jan Mocary, napsal: „Je to divočina, oni se na tom parkovišti hned u letiště i údajně umývají bez trička, z láhve a podobně. Konkrétně řidiči z Uzbekistánu (jak se jich tolik dostane do EU?), což je prý největší flotila, jezdí extrémně agresivně, podjíždějí, a když člověk zatroubí přes okýnko, vyhrožují. Holt asijská (ne)pravidla přináší díky převedení řidičáku na EU bez zkoušek k nám. To je dle mého názoru největší selhání systému.“

Další z diskutujících, Martin Jaroš, upozornil na roli města a státu při vymáhání pravidel. „Město a stát musí vymáhat nějaké standardy. Znalost češtiny, znalost angličtiny, rychlost.“ Zároveň kritizoval slabou schopnost systému pravidla prosazovat. „Ale my nejsme dobří ve vymáhání pravidel. Celá naše společnost je postavena na nějakou úroveň disciplíny, kterou dodržují Češi. Řekněme 60 %. Není nijak zázračně vysoká, ale systém je na ni zvyklý. Jakmile se objeví někdo, kdo má tuhle úroveň nastavenou na 30 %, ať jsou to menšiny nebo řidiči z Uzbekistánu, tak je náš systém bezradný, protože neumíme prosadit dodržování pravidel,“ dodal.

V diskusi zaznívaly i názory, že nejlepší je těmto službám se zcela vyhnout. Jiní připomínali proměnu trhu s taxislužbou. „Spíš si myslím, že Češi byli zvyklí krást jako taxikáři a teď, když to nejde přes Uber aplikaci, tak se jim to už dělat nechce. Tak lidé z chudších zemí práci rádi převzali. Taky mě to štve, když vidím, že řidič, co zrovna přijel z Bangladéše, mě veze po dálnici domů a cestu mu musím radit já.“

Mnoho dalších diskutujících, kteří často létají, popsali situaci podobně – že Uber v Praze při návratu do Česka působí chaoticky a nepříjemně. Mnozí doporučovali Petru Šimůnkovi využívat alternativní služby, například Liftago nebo autobus. On však, stejně jako další lidé se zkušeností z nočních příletů, upozornil, že to není vždy ideální varianta: „Pokud se chce člověk pozdě v noci dostat co nejdříve domů, je to bohužel problém. Pro ty Uzbeky mám pochopení, pro nedodržování kultury a pravidel už ne,“ dodává závěrem.

Psali jsme:

České dráhy: Parní vlak zamíří na oslavu Posázavské stezky

Když jde o bezpečí nebe na hranicích s Ruskem, volají do Pardubic. Lotyši sázejí na českou technologii

Cenzuruješ – vypadneš. Z USA přišlo zásadní prohlášení

Cizinci do politických stran v ČR, nařídil evropský soud. Právník Kuba: Pošlapání naší ústavy