Německý spolek patřící k nejtradičnějším mediálním sítím v Německu Presse Club München uspořádal spolu s Asociací evropských novinářů konferenci k diskusi o více než 500 dnech války na Ukrajině a jejím možném vývoji a vlivu na Evropu. „My z naší asociace máme trochu strach z propadání se do provládního žurnalismu. Noviny, rádio, vysílání a televize byly vždy důležité pro demokracii, když si troufly publikovat různorodé názory,“ uvedl začátek konference Ralf Schneider spolu se slovy, že ne všechno je černobílé a propagandu používají obě strany. I kvůli tomu by nemělo být akceptováno vše, s čím vláda a mainstreamová média přijdou.
Panelu se zúčastnil bývalý předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru Henri Malosse, senátor Roberto Rampi, novinář a profesor sociologie na univerzitě v Kentu Frank Furedi, bývalý ukrajinský poslanec Oleg Vološin a chorvatský poslanec Evropského parlamentu Ladislav Ilčić.
Slova se jako první ujal Roberto Rampi, který hovořil o důležitosti volného přístupu k informacím a svobodě tisku proti nástrahám války a teroristů. Dnes jsou dle jeho slov potřeba komplexnější věci, než je volný přístup k informacím, vzhledem k tomu, jaké množství informací díky sociálním médiím je. „Jde o to pochopit, které z informací jsou pravdivé a které ne. A nejen to, ale také přesně pochopit, jaké důvody stojí za různými informacemi. Proč někdo začne o něčem mluvit,“ vysvětluje Rampi. Zdůraznil, že ve válce, ve které se nyní Evropa nalézá, je důležité, aby mohl mít prostor ke zveřejnění každý názor. „Pointou je, že musíme dát lidem nástroje na to, aby rozuměli, odkud jaký názor pochází a z jakého důvodu,“ doplnil. „Musíme chápat i ekonomickou roli médií. Kdo za ně zaplatil,“ prohlásil Rampi.
Je Česko světová špička v dopravě a obraně, jak tvrdí premiér Fiala?Anketa
Bývalý předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru Henri Malosse na adresu mainstreamových médií z vlastní země pouze řekl, že „mainstreamová média ve Francii poskytnou pouze jednu verzi toho, co se stalo“.
Více řekl k tématu válečného konfliktu na Ukrajině a problematice hranic zemí bývalého Sovětského svazu. „Všichni jsme si byli vědomi nebezpečí po pádu SSSR. Všichni jsme chápali, že vytvořené hranice byly umělé a jaká nebezpečí to přináší,“ připustil. Na Ukrajinu byl dle jeho názoru vyvíjen přílišný tlak, aby si vybrala, zda se více přiklání k Západu či Rusku.
Jako návod, jak by se měla Evropa z konfliktu dostat, nabídl Malosse mírové řešení. „Jsme pořád ve válce. Abych uzavřel tento komentář a shrnul, jak se dostat z této šlamastyky, tak řešením je podle mě podporování míru. Evropská unie byla vytvořena budováním míru. Měli bychom být mocností, která buduje mír, ne válku,“ sdělil Malosse. K tomu je dle jeho názoru potřeba podporovat přístup Ukrajiny do Evropské unie. Ukrajina by se měla stát právním státem, ve kterém je podporována ekonomická stabilita a svoboda médií.
Jako poslední bod svého návodu na budování míru zdůraznil důležitost zahrnutí Ruska v budoucích plánech Evropské unie. „Všichni jsme Evropané, musíme najít způsob, jak žít všichni pospolu,“ usnesl se Mallose.
Moderátor diskuse Ralf Schneider v její další části předal slovo bývalému ukrajinskému poslanci Olegovi Vološinovi, který vysvětlil svůj problém s politiky západních zemí a jejich vztahu k válečnému konfliktu na Ukrajině. „Je zajímavé, že to my, kterým bylo vždycky řečeno, že se máme dohodnout s Ruskem ohledně Donbasu a NATO, nebo dojde k velké válce, jsme vinni. A ne ti váleční štváči, kteří říkali: To je dobrý, pojďme do války s Ruskem, žádný problém, stejně vyhrajeme,“ vyjádřil svůj údiv ukrajinský politik a žurnalista. K podivu podle něj je i to, že stále většina politiků tvrdí, že nebylo jiné východisko než začít válku. „Zvláštní je, že stále spousta politiků na Západě předstírá, že neexistovala jiná možnost. Že dohoda nikdy nemohla být realizována, že usmíření nebylo možné, že Rusko je státem, s kterým se nelze domluvit,“ komentoval situaci Vološin.
Fotogalerie: - Penze porostou pomaleji
Vyvstává tak otázka, co pro Ukrajinu vyloučilo možnost žít s Ruskem v míru. „Některé síly, mimo Evropu, si skutečně přály, aby k tomuto konfliktu došlo. Chtěli, aby Rusko i Evropa oslabily,“ uvedl společně se slovy, že je očividné, jaký národ ze situace nejvíc finančně profituje.
Vološin zmínil i vzestup vojenského průmyslu, jmenovitě označil výrobce zbraní Rheinmetall, který je nyní nejvýdělečnější společností v Německu. „Tito lidé nyní rádi poskytují Ukrajině tanky Leopard. Produkují hardware, ale prolévá se ukrajinská a ruská krev. Je to ideálně profitující byznys,“ usnesl se Vološin.
Evropané by se podle ukrajinského politika měli nejvíce obávat nejasného znění vize o budoucnosti Ukrajiny prezidenta Volodymyra Zelenského. „Pan Zelenskyj a jeho vláda vám neposkytují jasnou perspektivu, než jim nadále dávat zbraně a peníze. Pokud se ho zeptáte, kdy do jeho země přijde mír, řekne: Nepotřebujeme mír, potřebujeme vítězství.“ K tomuto Vološin dodal svůj osobní názor, že mír je vítězství samo o sobě.
„Je velice důležité si pamatovat, že i v časech války neexistuje omluva pro potlačování jakéhokoliv názoru, natož pak názoru prosazující mír,“ hovořil Voloshyn o svobodě projevu. V Kyjevě dnes dle jeho slov není možné říci, že někdo chce mír s Ruskem. Sám Vološin byl ostatně ukrajinskou SBU obviněn ze zrady a „subverzivních aktivit ve prospěch Ruské federace“, kterých se měl dopustit prostřednictvím svých projevů a rozhovorů. Letos v únoru mu byl odebrán poslanecký mandát.
Vyzdvihl, že Ukrajina je sice jednou z největších zemí Evropy, stejně tak je však i zemí nejchudší a s velkou mírou korupce. Na Ukrajině není prostor pro alternativní názory, které se neshodují s názory Zelenského. „Existuje pouze jeden názor, a to názor pana Zelenského. A je velkým problémem, že Evropská unie předstírá, že si toho nevšímá,“ uzavřel svůj příspěvek k diskusi Vološin.
Jste pro to, aby homosexuální páry směly adoptovat děti?Anketa
Slova se dále ujal novinář, spisovatel a profesor Frank Furedi, který začal silným prohlášením o nikdy nekončící pohraniční válce, kterou podle něj válka na Ukrajině je. „Je to pohraniční válka. Žádná strana si nemůže dovolit prohrát, ale žádná z nich nemůže vyhrát,“ upozornil.
Ve válce na Ukrajině se navíc dle jeho názoru ukrývají války tři: válka o suverenitu Ukrajiny, válka mezi Spojenými státy americkými a Ruskem a válka kultur. „Pro Ameriku se válka stala příležitostí opětovně utvrdit svou pozici oproti Evropě,“ řekl k vysvětlení druhé války. Třetí válku – kulturní, považuje profesor za tu nejdůležitější, a to i přesto, že v médiích téměř není diskutovaná. „Pro mnoho politických stran a lídrů válka na Ukrajině slouží jako zdroj legitimizace. Najednou mohli tvrdit, že to oni jsou ti dobří, že jsou na té správné straně historie. A v tu chvíli začali ty takřka groteskní poutě, kdy každý vládnoucí politik jede do Kyjeva, aby si udělal fotku se Zelenským,“ připomněl Furedi prezidenta Spojených států amerických Joea Bidena i bývalého premiéra Velké Británie Borise Johnsona. Součástí kulturní války je proto podle profesora i polarizované prostředí v médiích. „Jinými slovy, jít proti mainstreamovému názoru už není pouze označováno za špatný názor, ale za kulturní zločin, za který se platí velmi vysoká cena,“ řekl Furedi.
Jako poslední si vzal slovo chorvatský politik a poslanec Evropského parlamentu Ladislav Ilčić. Spoluúčastníkům konference prozradil, že názory, které na konferenci doposud byly řečeny, by nebylo možné zaslechnout v Evropském parlamentu. Ukrajina se navíc podle Ilčiće bude muset smířit s tím, že někteří Rusové na jejím území stále budou, třeba i po ukončení války, je proto třeba začít s vyjednáváním. „Samozřejmě je třeba agresi odsoudit a vyslat tím tak jasnou zprávu, ale zároveň musí probíhat vyjednávání, aby bylo zřejmé, jak to skončí,“ uvedl poslanec.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Lucie Kroutilová
Petr Novák
