Dvořák se v Černínském paláci objevil znovu po pěti měsících, kdy z resortu odešel. „Moc jsem se netěšil. Nikdo mi to moc nevěří. Spousta lidí mi gratuluje, jako že skvělý a to... strašně mě to zavazuje a svazuje, začínám se toho trošku bát. Ta očekávání, která se na mě sypou, nepůjde naplnit,“ sdělil Dvořák s tím, že jeho comeback rozhodně nebyl plánovaný. „Já nechci říct něco nelichotivého o STAN, ale je prostě logické, že mezi Starosty není mnoho lidí, kteří strávili 17 let v diplomacii a 20 let v zahraničí, tak já si tam připadám jako jednooký král mezi slepci, aniž bych chtěl kolegy Starosty označit za slepce, oni mnohem líp rozumějí chodníkům,“ řekl Dvořák v úvodním neformálním rozhovoru.
Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?Anketa
„Změnila se vláda a pracovat pro tu novou už snad nebude dalším soubojem mezi loajalitou a svědomím,“ řekl pak k současnému nástupu na ministerstvo Dvořák. A vyjádřil se i k tomu, co pro něj byl ten souboj mezi loajalitou a svědomím, když byl diplomatem v době vlády Andreje Babiše (ANO). „Ten konflikt byl v podobě předsedy vlády Andreje Babiše, který po celém světě má to stigma člověka, jenž je v konfliktu zájmů, jenž zneužívá ve svůj prospěch, ve prospěch svých firem. A prostě to, že se o tom příliš nahlas nemluvilo, je jedna věc, ale druhá věc je, že v diplomatických kruzích kolegové ze všech evropských zemí vědí velmi dobře, o co se to vlastně hraje, a tak trochu na vás koukají skrz prsty nebo útrpně, protože sloužíte-li takovéhle vládě, kdoví, co jste za charakter,“ podotkl Dvořák. Jeho první dojmy po návratu do Černínského paláce nejsou podle něj radostné. Naposledy Dvořák pro resort působil jako velvyslanec v Kuvajtu.
Dvořák, jenž byl v minulosti i generálním konzulem ČR v New Yorku, se následně vyjádřil i k pozici ministra Jana Lipavského. „Jak silnou politickou pozici bude mít? Ptám se proto, že pochopitelně byl velmi oslaben celým tím sporem v průběhu jmenování vlády. Prezident Miloš Zeman jeho nominaci velmi zpochybnil,“ podotkla moderátorka pořadu Marie Bastlová. Zemanovi se například nelíbilo „jen“ bakalářské vzdělání Jana Lipavského. „Myslím, že paradoxně se to může projevit přesně opačně, protože ve chvíli, kdy tu situaci ustál a byl jmenován současně s celou vládou, tak ukázal, že buď je hodně silný, nebo – a to je asi důležitější, má dostatečně silnou podporu od předsedy vlády a od dalších koaličních partnerů, takže já si myslím, že v tuto chvíli není důvod se obávat. Jistěže mohou kolem něj nebo i na Černínu existovat snahy najít něco, čím by se prokázalo, že pan ministr neměl být jmenován,“ sdělil Dvořák a přislíbil, že se bude snažit ministrovi v úřadu pomáhat.
Bude válka mezi Ruskem a Ukrajinou?Anketa
„Umím si představit, co vše mu mohou nachystat do cesty. Ale úplně bych to nenazval oslabením. To, že tu bitvu vyhrál, nebo my jsme ji vyhráli, my vláda, tak se může cítit o něco silnější, protože nebude zpochybňován,“ domnívá se.
Podle jeho slov je nyní důležité dokončit zejména mnohocestné řízení zahraniční politiky v České republice. „Měli bychom se jako republika navenek naučit vystupovat jedním hlasem, jedním tónem. A pokud máme nějaké rozdílné pohledy na některé dílčí věci, tak prostě si to vyříkat v nějaké té sestavě bezpečnostní poradce, předseda vlády, zástupce Hradu, ministr zahraničí, ministr pro Evropu,“ podotkl Dvořák.
Své řekl i ke vztahu České republiky vůči V4. To byla právě jedna z věcí, kterou prezident Miloš Zeman vytýkal Janu Lipavskému coby kandidátu na post ministra zahraničních věcí, že jeho vzkaz k V4 je chladný, že není dostatečně vřelý, jak by měl být. „Vím, jaké debaty vedeme o tom, jak vlastně formulovat do vládního prohlášení právě tuhle ožehavou záležitost V4, protože – ano, přiznávám, neskrývám a nedokážu skrýt, že na to nemáme úplně stejný názor,“ sdělil Dvořák, jenž v minulosti řekl v souvislosti s V4 toto: „Měli bychom si velmi jasně do budoucna udělat pořádek v tom, kdo je náš přítel a s kým máme dělat dohromady zahraniční politiku a společné projekty. Značka V4 už to prostě bohužel není. Pod značkou V4 se dneska v Evropě skrývá kdejaké svinstvo, které provádí buď pan Orbán, případně polská vláda.“
„Na tom, jsem řekl, víceméně trvám, byť bych jako diplomat a náměstek ministerstva použil už trošku jiný slovník, možná, ale my jsme se o tom stihli bavit jenom chvilku, v tom politickém triu dva náměstci a ministr a v podstatě jsme se shodli na tom, že vlastně ten rozpor není tak hluboký, jak to zvenku vypadá, protože my všichni jsme schopní přiznat, kývnout na to, že samozřejmě země ze střední Evropy, které mají společný historický základ, společné dějiny a které mají i společné cíle, nepochybně společné cíle existují a v tom regionu se dají definovat, takže má smysl v tomto formátu spolupracovat a bavit se. Jen si připomeňme, že celá ta idea vznikla v hlavě prezidenta Havla, který tenhle spolek vytvořil, abychom snáze mohli vstoupit do NATO a EU, což se splnilo,“ dodal Dvořák, že v té době se mohla V4 rozpustit, což se nestalo.
„Bylo by asi nešťastné celý ten formát, který má řadu svých pozitiv, protože prostě máme společné zájmy v Evropě, máme společné zájmy v řadě míst světa, ale neměli bychom dopustit to, aby se český čistý štít dostával jaksi pod palbu a pod špínu toho, co jaksi předvádí Orbánův režim. A to říkám jako náměstek ministra a uvědomuji si, že se to asi nebude maďarským kolegům líbit,“ zmínil Dvořák, moderátorka mu pak připomněla, že se to možná nebude líbit ani ODS. „Petr Fiala má smířlivější postoj vůči Viktoru Orbánovi. Po minulých volbách mu gratuloval, tuším, že v jednom z rozhovorů poměrně nedávno před volbami prohlásil, že Česko by nemělo Maďarsko učit, jak se chovat a jak vládnout,“ zmínila moderátorka.
„Přiznám se, že úplně tomu vztahu ani premiéra Fialy, ani ODS vůči premiéru Orbánovi úplně nerozumím. Máme tady asi oba před sebou ty teze toho volebního programu a tam se k mému velkému potěšení objevuje výsledně přihlášení se k havlovskému typu politiky – a to včetně zahraniční politiky. A jestliže Václav Havel proslul a postavil celou svoji kariéru – a vlastně základy České republiky na mimořádné úctě k lidským právům, ať už v tom smyslu domácím, že stát se lidem nemá montovat do toho, co si mají myslet a jakou mají svobodu a tak dále, tak stejně tak to v zahraniční politice podle mě musí najít konsekvenci v tom, že prostě musíme si udělat speciální, poněkud distancovanou polohu vůči režimům, které principy demokracie a lidských práv porušují, a já se obávám, že to se v Maďarsku děje,“ sdělil Dvořák v závěru rozhovoru.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: vef
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.