Kardiochirurg mínil, že současná situace, kdy jsou plná lůžka, musí být pro personál strašná, protože je pod obrovským tlakem. Doplnil, že situace je špatná také kvůli nedostatku sester, což označuje za pozůstatek minulého režimu, který bral sestry jako pomocnice. "Neuvědomuje si, že je to vysokoškolsky vzdělaný člověk, který má mít patřičné ohodnocení, aby jich bylo dost," shrnul.
Ovšem jsou zde prý nevyužité kapacity. "Já nevím, proč nejsou některé lázeňské domy, které mají 24 hodinovou službu středních zdravotnických personálů, vyčleněny, aby tam mohli pacienti s lehčími průběhy," řekl a dodal, že takové lázeňské domy se nacházejí kupříkladu v Karlových Varech. "Proč by nemohly v této situaci pomoci nemocnicím?" tázal se. Situací prý překvapen není, i když je z jemu neznámého důvodu označován za zlehčovatele, že bude druhá vlna horší, předvídal již na jaře.
Byl toho názoru, že jarní lockdown jen "hrůzu" oddálil. "To je příroda. My jsme se bili v prsa, že jsme na jaře byli nejlepší, že jsme toho tady měli nejméně, zatímco podobná situace jako u nás byla v Itálii a ve Spojených státech a v dalších zemích na jaře. Tam ta hrůza už proběhla. A podle mě jsme ji jen oddálili," vysvětlil.
Nejvíc podle něj "odskáčou" covid děti a vnoučata. "My jsme přišli o zábavu, o sporty, o koníčky, zůstala nám práce. A dětem jsme sebrali i jejich práci, i jejich koníčky. Já si myslím, že to budoucnost teprve ukáže, že ten rok, kdy děti prakticky nechodí do školy, se strašně na té generaci podepíše," řekl.
Co se týče počtu úmrtí, profesor Pirk kritizoval, že ani WHO, ani Evropská unie nebyla schopna dát pokyny, jak se má tento počet počítat a evidovat, tedy jedná se o porovnávání přesných čísel získaných z nepřesných údajů.
Pirk také vysvětlil, že mu vadila démonizace covidu. Připomenul, že na zhoubné nádory a infarkty zemřelo více lidí, než na tuto nemoc: "To, že se začala zanedbávat tato onemocnění, my bohužel vidíme v naší dennodenní praxi. Kdy chodí lidé, že se báli jít do nemocnice, aby nedostali covid, a přišli se zanedbaným infarktem v těžkém stavu, třeba s prasklým srdcem. Že pacienti s dušností byli považováni, že mají covid a byli odvezeni na infekční oddělení a teprve tam se zjistilo, že mají akutní infarkt myokardu." Doplnil, že vždy považoval covid za horší onemocnění než chřipku.
Komentoval roli sdělovacích prostředků. Ty prý přivedly lidi, potažmo národ, do stresové situace. "To je to nejhorší, co se může, pro člověka, který může onemocnět, stát. Stresová situace výrazně snižuje obranyschopnost organismu. My jsme těm lidem měli říkat: Ano, je to onemocnění, ale nebojte se, my vás z toho dostaneme. Abychom těm lidem dodávali důvěru a optimismus. To já skutečně považuji za velký přečin, že se říkalo jen kdo umřel a tím se lidi vystrašili." Také mínil, že v Česku se lidé ještě nenaučili demokratické diskuzi, tedy tomu, že lidé s jiným názorem nejsou nepřátelé.
Na závěr byl tázán na očkování. Řekl, že očkování podporuje, nicméně mu jedna věc vadila. "My, kteří jsme to onemocnění prodělali, a já právě budu slavit první výročí toho, že jsme to jako celá rodina prodělali, nechal jsem si nabrat protilátky a mám stále 107. Dolní hranice je 12, pro ty, kteří se v tom nevyznají. Mám jich stále 107. Přesto jsem považován za občana druhé kategorie a nedostanu cestovní pas, přestože vím o člověku, který dostal dvě dávky vakcíny a má protilátky nula. Tedy já jsem pro očkování, ale myslím si, že na druhou stranu lidé, kteří to prodělali, mohou mít imunitu, možná lepší než po tom očkování, a že by se k tomu mělo přihlédnout," vyjádřil se a položil otázku, proč by nemohl cestovat člověk, který má dostatek protilátek. Pokud jde o rychlost, soudil, že vzhledem k tomu, že jsme vakcín dostali málo, tak bude očkování trvat dlouho.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: kas
