Je Alena Schillerová dobrá ministryně financí?Anketa
Patrik Banga pak připomenul článek Vlasteneckých novin „Jedenáct cikánů mínus“. Autora prý zná a v minulosti mu dotyčný údajně vyhrožoval a rasisticky mu nadával, ale vždy se oháněl svobodou slova s tím, že je publikuje na svém webu. Bradáčová uvedla, že s tím, co je zakázáno, má každý povinnost se seznámit a dodala, že tu nejde jen o trestný čin vyzývání k násilí vůči některým skupinám obyvatel, ale je možné použít i nižší normy, tedy že se může jednat o přestupek. A citovala Karla Havlíčka Borovského, který prohlásil: „Oznámiti své myšlenky spoluobčanům musí býti možno.“ Ale také dodal: „Kdo se tím ale provinil, budižto lži rozšiřuje nebo někomu jinému ublíživ, budiž jako za každý jiný přestupek potrestán náležitým soudem.“
„Když bych vás vzal za slovo, tak když si prohlédnu internetovou diskusi pod články o Romech o homosexuálech, tak bych musel trestat tisíce lidí. Protože ta celospolečenská nálada je bohužel taková, že z praxe, když máte text o tom, že Rom ukradl padesát korun, a vedle toho text, že podnikatel okradl stát o dva miliony na daních, tak u toho Roma bude 1000 příspěvků, u toho podnikatele 150 příspěvků. Tu diskusi prostě nechcete číst. A to samé je na tom Facebooku a na sociálních sítích obecně,“ uvedl Banga a ptal se, zda si dotyční neuvědomují, že páchají trestný čin nebo přestupek.
Podle Bradáčové je potřeba důsledně používat právě přestupky. Řekla, že když lidé vidí něco, co se jim nelíbí, tak se to snaží změnit přes trestní právo. Ale to přitom má být poslední instancí řešení konfliktních situací, naopak by se dle vrchní státní zástupkyně měly používat např. žaloby na ochranu osobnosti.
Zmínila, že internet navozuje falešný pocit anonymity, ale ten je falešný, protože se jedná o veřejný prostor. „Přístup ke komentářům mají statisíce, miliony lidí. Tak jak internet tento moderní svět propojil,“ pravila Bradáčová. Podle ní se musí začínat už ve škole a učit děti k úctě k právům, úctě k ústavě a právnímu systému. Anonymita prý dodává lidem odvahu, ale sama anonymní komentáře považuje za zbabělost.
Bradáčová dále řekla, že policie dostatečně na internetu nevyhledává chování, která vykazují znaky skutkových podstat trestných činů a připomenula, že policie má za úkol i prevenci a aktivní vyhledávání trestných činů. Podotkla, že to ovšem záleží i na personálních možnostech policie.
Banga se ptal, zda nejsou dosud udělené tresty, většinou v řádu podmínečných a peněžitých trestů, moc mírné. „Nemělo by se přitvrdit, což by fungovalo jako prevence?“ otázal se Bradáčové. Státní zástupkyně ale není fanynkou zvyšování trestných sazeb, když je soudy nevyužívají. Podle ní by zvýšení trestných sazeb kýžený efekt nepřineslo.
„Daleko důležitější je postihovat veškerá jednání a pachatele obvinit a postavit ho před soud nebo případně řešit jeho jednání nějakým odklonem trestního řízení. Ale to znamená toho člověka identifikovat, aby tím řízením prošel tak, jak má. Byl označen a zcela jasně mu orgány státu bylo dáno najevo, že toto je jednání neakceptovatelné,“ mínila Bradáčová a řekla, že samotný proces hraje významnou roli, někdy i významnější než samotný trest. Moderátor se s Bradáčovou shodl, že velmi účinné jsou peněžité tresty.
Patrik Banga pak položil otázku, zda přijatelnost extremistických výroků nesouvisí i s tím, jak se vyjadřují politici. „Stát se to ve vyspělém zahraničí, tak už jdou lidi demonstrovat před parlament. Protože si neumím představit, že by někdo ve Spojených státech začal popírat holocaust Romů,“ mínil. A Bradáčová souhlasila, že je to otázka politické kultury, ale i úrovně občanské společnosti. „Ale buďme realisté, musíme se tomu učit,“ shrnula s tím, že se jedná o trvalý proces, do kterého je potřeba motivovat většinu společnosti, aby se do procesu kultivace zapojila.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas