„To se můžu pominout. Jsme jako krmítko.“ Ekonomka Švihlíková zuří, když vidí, jak náš stát platí cizím

07.05.2020 16:28

Ekonomka Ilona Švihlíková je přesvědčená, že éra globalizace je pomalu na ústupu a je potřeba najít politické lídry, kteří začnou prosazovat národní lokální ekonomiku. Podle Švihlíkové se v době globalizace „omezuje ekonomická suverenita státu a větší moc získávají nadnárodní korporace“. Jako příklad hodný následování uvádí národnostně zaměřenou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa.

„To se můžu pominout. Jsme jako krmítko.“ Ekonomka Švihlíková zuří, když vidí, jak náš stát platí cizím
Foto: Daniela Černá
Popisek: Ekonomka Ilona Švihlíková
reklama

Švilhíková v rozhovoru na serveru Svobodné univerzum vyzývá, aby čeští politici začali intenzivně prosazovat obrat k lokální soběstačné ekonomice. „Jsem trošičku optimista v tom, že náš národ si prošel řadou situací, které vypadaly naprosto bezvýchodně. Vždy vzpomenu na národní obrození a říkám si, že národů, které se dostaly do područí stejně jako my, které přišly o vlastní jazyk, bylo docela hodně, ale my jsme si ho uchovali. V minulosti jsme čelili velmi obtížným situacím a byli jsme schopni je přežít, a doufám, že budeme schopni i tentokrát,“ věří ekonomka.

„Malinko čerpám optimismus z minulosti, ale nemůžeme z minulosti žít, musíme si tuto věc v první řadě intenzivně uvědomit a začít prosazovat,“ apeluje Švihlíková a dodává, že je nutné na tom spolupracovat s jinými zeměmi. „Společný postup Visegrádu v rámci EU je strašně důležitý, protože i když se v některých věcech neshodneme, tak tyto čtyři země mají stejný zájem, to znamená, že se dostaly do pozice závislé ekonomiky, a ani jedné se to nelíbí,“ má jasno Švihlíková.

Fotogalerie: - Pětadvacítka pokračuje

Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...
Ministryně financí Alena Schillerová
Generální ředitelka Finanční správy Tatjana Richte...
Brífink ministerstva financí o pokračování Pětadva...

Ekonomka dodává, že obrat k národním zájmům se ale dá pozorovat i mimo Visegrád, třeba v Itálii. „Takové kámoše je možné najít i v jiných zemích, protože upřímně řečeno modernizaci a to, že nechtějí být stranou, řeší i Itálie, což je veliká ekonomika, která na tom není vůbec dobře ani demograficky, ani ekonomicky. Jde o to mít kámoše, kteří se postaví někdy až fanatickým snahám, se kterými přichází často Francie nebo Německo,“ kritizuje Švihlíková politiku Emannuela Macrona a Angely Merkelové.

Anketa

Je prezident Zeman vlastizrádce?

5%
95%
hlasovalo: 17720 lidí
Další věcí by podle ní měla být snaha podporovat všemi možnými způsoby rozkvět domácích struktur. „Osobně nesnáším investiční pobídky, to je něco, co můžu pominout, když si uvědomím, že jsme země, která je středně příjmová a my tady z našich daní podporujeme firmy, které mají tržby větší, než je HDP této země. To se můžu skutečně pominout, to je něco neuvěřitelného. Místo abychom pomohli rozvoji našich technologických startupů všemi možnostmi, které existují, tak platíme cizí,“ rozčiluje se Švihlíková.

„My tady máme spoustu dobrých nápadů, potřebujeme ochránit patentový zákon, protože máme hromadu Čechů, kteří se velmi významně vědecky podílejí na řadě objevů, ale dělají to zase pro zahraniční firmy. Já si opravdu připadám, že jsme nějaké krmítko, kam se každý slétne, a ještě ti ptáčci, než aby byli zde, tak raději odlétnou,“ přirovnala ekonomka.

Lidé v České republice podle ní potřebují posílit národní zájem. „Potřebujeme intenzivně posílit vazbu k této zemi tak, že tady zůstanu, i kdyby mi jinde nabízeli více peněz. Tohle je sakra můj domov, moje vlast, na které mně záleží, a já budu pracovat pro ni. Zde mám odpovědnost, zde bych si ji měla odpracovat, což je mimochodem cesta, která se nám historicky osvědčila, co si budeme povídat. Zachránila nás jako národ a jako stát. Pokud toto neobnovíme, tak mám velikánské obavy,“ prorokuje Švihlíková.

Fotogalerie: - Oáza koronavirové stezky

Velký kormidelník Mao kyne čínskému městu Kašgar, ...
Tanečníci při uvítacím rituálu vstupu návštěvníků ...
Jedna z ještě neopravených částí starého Kašgaru, ...
Číňané i Ujguři vyměnili kola za motorky
Vstup do mešity Id Kah, která je největší v Číně. ...
Velice praktické zařízení na navlečení igelitových...

Globalizace je podle Švihlíkové problémová proto, že omezuje ekonomickou suverenitu státu a větší moc získávají nadnárodní korporace. „To znamená, vychyluje se vám rovnováha moci v jejich prospěch. A když nekontrolujete základní ekonomické parametry, tak je nakročeno k tomu, že jste suverénní stát často jen de jure, takže sice máte vlaječku a sedátko, ale de facto nejste suverénní,“ bojí se ekonomka o národní stát.

Vyzdvihuje proto zejména politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. „V tomto přináší velkou změnu Trump, a to neříkám, že patřím mezi jeho fanoušky, ale každopádně z tohoto hlediska mění priority a i když to nedělá vždy dobře, snaží se v určitých ohledech posílit ekonomickou suverenitu státu,“ má jasno Švihlíková.

„A tyto myšlenky se šíří, takže dnes to vidíte i v rámci dalších zemí. Třeba Německo, kde to je také. Němci najednou říkají: my bychom se asi měli postarat o to, aby klíčové prvky rozvoje byly v německých rukou. Nebo Francie, která nechce nechat Čínu, aby ovládla některé sektory. Takže se nám tady pomalinku začínají zjevovat tyto úvahy, že je asi dobré přemýšlet strategicky, a existují země, které se snaží obnovit a posílit svou ekonomickou suverenitu,“ vysvětluje ekonomka.

Posilování národní ekonomiky je podle Švihlíkové důležitou politikou, protože když to současné vládnoucí struktury nebudou respektovat, tak budou lidé hledat jiné, třeba i razantnější aktéry, kteří se o to pokusí.“A to potom ovlivňuje i politický systém,“ varuje.

Anketa

Věříte, že Kreml vyslal agenta, který měl odpravit starostu Prahy 6 Koláře?

hlasovalo: 36677 lidí
Éra globalizace je podle ní už na svém vrcholu, který probíhá někdy kolem roku 2008 a pozdější hospodářské krize. „To znamená, že velká recese nám slouží jako významný předěl ne jenom pro formulování hospodářské politiky, respektive politiky s důrazem na centrální bankovnictví a finanční regulaci, ale že se také něco děje s globalizací, která pravděpodobně dosahuje svého vrcholu. A v posledních letech se nám objevuje návrat těch výrob do mateřských zemí, což by znamenalo změnu v některých výrobních řetězcích. Plus tady máme i politickou úroveň, to znamená tlak amerického prezidenta na změnu, který také chce, aby se americké firmy, které mají globální dosah, vraceli zpátky,“ vysvětluje.

„Takže tady máme tlak řekněme technologický i politický. Spojuje se to, a je to docela silný mix. Další věc, která by nahrávala deglobalizaci, je, že čím dál více politiků si uvědomuje, že globalizace má i své základní stinné stránky. Například v tom, že se velmi rychle šíří krize, a teď nemyslím jen koronavirus, ale finanční krize. Čím dál více zemi uvažuje, nebo i aplikuje kapitálové kontroly a tím posiluje národní ekonomiku,“ tvrdí Švihlíková.

Deglobalizace ale podle ekonomky neznamená automaticky správná politická rozhodnutí. „To, že si to uvědomuji, neznamená, že jednám dobře. Politika také může být špatná a může leccos ještě zhoršit, nejde to automaticky ruku v ruce,“ varuje. „Ale je potřeba si uvědomit tato negativa spjatá s uvolněnými finančními toky, s tím, že nám národní korporace neplatí daně, a mají velmi efektivní způsoby, jak se vyhýbat zdanění. To vše se přidává k tomu, že se lidé cítí ohroženi, nejistí a cítí fundamentální nespravedlnost,“ říká Švihlíková a dodává, že potom lidé snadno zvolí kohokoli, kdo to bude chtít změnit, práskne do stolu a začne pracovat na změně.

„A je tu ještě jeden faktor, a to je tlak na zelenou ekonomiku v rámci EU. Teď to beru, že to je daná věc, že to je směřování, které je určeno. I z tohoto klimatického hlediska je samozřejmě logické všechno, co jde, vyrábět lokálně. Lokální ekonomika má několik výhod, které mě jako makroekonoma zajímají, a to je vysoká míra odolnosti. Lokální struktury drží místní zaměstnanost, kde podporují socioekonomický cyklus, což je strašně důležité. Minimálně mají faktor odolnosti vůči krizím,“ vysvětluje ekonomka.

Stát podle ní potřebuje to dolní patro, které narovná strukturu ekonomiky. „Tu totiž máme hrozně vychýlenou ve prospěch velkých nadnárodních firem, které nejsou naše, a potom firem, které jsou naše, ale ve skutečnosti pracují úplně… Potřebujeme naše dolní lokální patro. To je strašně důležité,“ apeluje na závěr.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: jma
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Babiš byl rozčílený doběla a řval. Chvíli před tiskovkou, líčí novinář Pečinka

14:04 Babiš byl rozčílený doběla a řval. Chvíli před tiskovkou, líčí novinář Pečinka

Novinář Bohumil Pečinka se ve svém komentáři ostře pustil do premiéra Babiše. Za covid. Ministerstvo…