Alexander Tomský strávil část života ve Velké Británii, takže první otázka mířila tam. Moderátor Xaver Veselý se zeptal, zda je zvolení Borise Johnsona dobrá zpráva. Dle politologa ano, ale neví, jak celá věc dopadne. Brexit podle něj museli Angličané podstoupit, i když jsou na toto téma rozpolceni. „Pokud se to podaří, ten Brexit, bude to něco stát, suverenita, to odštěpení od Evropské unie, sníží se pravděpodobně trošku vzájemný obchod čili v tomto smyslu se toho lidé strašně obávají, ale pokud se to podaří, tak nakonec zjistí, že to dobré bylo.“
Zaslouží si Věra Jourová pokračovat v Evropské komisi jako zástupkyně České republiky?Anketa
Tomský popřel, že by odchod bez dohody byl tak divoký, jak se předpovídá. „Většina států na světě obchoduje s EU bez dohody,“ konstatoval. V průměru čtyřprocentní clo podle něj není žádný zvláštní problém, ten by spíše mohl nastat při celních kontrolách a varoval před frontami kamionů, protože objem obchodu mezi EU a Velkou Británií je obrovský. Připustil možnost, že by některé firmy kvůli těmto těžkostem mohly zkrachovat, ale ve střednědobém hledisku se Anglie prý postaví na nohy a začne svobodněji obchodovat s celým světem.
Moderátor nastínil další úskalí, které by se mohlo dotknout i ČR, že Velká Británie přestane platit do unijního rozpočtu. A zažertoval, že to znamená méně laviček s nápisem, že byly postaveny z peněz EU. Tomský se vyslovil proti dotacím a zkonstatoval, že pokud bude chtít Unie v dotační politice pokračovat, bude muset navýšit příspěvky. „Británie platí asi 20 miliard liber ročně, což je asi o dvě miliardy méně než Německo, je to velká částka, ale Unie si s tím určitě poradí, jestli bude chtít dál pokračovat,“ informoval komentátor a dodal, že podle něj by se dotace měly pomalu začít likvidovat. 4 miliardy liber se prý do Británie vrací, takže celkové saldo je minus 16 miliard. „Já bych tam nebyl ani vteřinu,“ okomentoval sumu Xaver. Tomský dodal, že vláda často nesouhlasí ani s tím, na jaké projekty se peníze vrací, protože se jedná o neziskovky a propagaci EU. Ale většina jde na zemědělství. Dle Tomského Boris Johnson zemědělce již ujistil, že dotace pro zemědělství jim bude platit britská vláda.
Na přetřes přišly i platy bruselských úředníků. „To je šílený úplně,“ odtušil politolog. „A ještě je tam ten zlatej padák. Třeba ten poslední prezident, ono je tam 5 lidí, kteří si říkají prezident, tak ten Van Rompuy, ten Belgičan, kterej měl asi 2 roky nefunkční vládu v Belgii, tak ten dostal 3 miliony eur jako odstupné po pěti letech práce,“ dodal.
Tomský také poznamenal, že tento systém funguje již dlouho a má podporu politiků, nehledě na to, že to vytvořilo třídu politiků na Brusel napojených. Jako jednoho z nich zmínil Michela Barniera, který byl krátkou dobu ministrem a dlouhou dobu eurokomisařem, nebo právě současnou předsedkyni komise Ursulu von der Leyen, která se údajně už znelíbila v Německu. „Ona byla ministryní obrany. Dávají vždy ženu jako ministryni obrany, aby ti generálové před ní salutovali, zřejmě je to politicky korektnější, než co to bývalo. To máte jako reklamy, v Anglii je například zakázána stereotypní reklama. Já jsem zíral, když jsem byl teď v Londýně. Když máte mimino a chcete ho krmit z flašky, tak to musí dělat chlap, to nesmí být žena, to by byl stereotyp. Takhle se vyvíjíme,“ odbočil znalec britských poměrů.
Fotogalerie: - Senát o brexitu
Nicméně Xaver Veselý se tématu reklamy chytil a dodal, že na ČT už nedávno viděl „normální reklamu na Evropskou unii“. Tomský potvrdil, že tato reklama existuje, že se EU sama propaguje a platí to samozřejmě občané. „Už máte určité učebnice, máte programy pro školy, pro ty nejmenší, ta reklama běží všude pro tu Unii. Unie je něco, čemu se v mém mládí říkalo tábor míru a socialismu. To mně připadá, že je Evropská unie,“ pravil a dodal, že nadpoloviční většina Angličanů se už naštvala a snaží se z Unie dostat, ale je to prý těžké. „Ten střet je prostě děsivej, ta Unie prostě nechce jednat s tím Borisem Johnsonem, a Johnson by chtěl jednat o nějakém kompromisu, ale oni kompromis neznají v Bruselu, oni něco uzákonili,“ doplnil.
Pozice Borise Johnsona je podle něj velice slabá, protože nebyl zvolen ve volbách, ale svou stranou, což oslabuje jeho mandát, dále má ve sněmovně většinu jednoho hlasu a 60 disidentů chce prý Brexit zmařit, i když by to znamenalo do sporu vtáhnout 93letou královnu. „To je šílenství, konstituční, neboli ústavní krize,“ tvrdil Tomský. Je ovšem dobré podotknout, že Británie ústavu jako takovou nemá. A dalších 40 poslanců jsou dle komentátora tvrdí brexitáři, kteří žádnou dohodu nechtějí. Unie prý trvá na tom, na čem se dohodla s předchozí vládou. „Jak to může platit, když to třikrát odmítl britský parlament? On má volit počtvrté, podle úředníků Bruselu. To je šílenství,“ stěžoval si politolog. Podivil se, že evropským politikům takové jasné popření demokracie nevadí.
Moderátor se pak zeptal Tomského, co říká na to, že do Anglie směřují gastarbeiteři a lidé z celého světa. Na to Tomský namítl, že to se děje především v Londýně a Londýn byl vždy jako centrum impéria multietnický. „Ale bylo to zvladatelné za mě. Já jsem tam byl od roku 1967 do roku 1991. A tenkrát ještě nebylo to přistěhovalectví těch agresivních muslimů, abych to řekl otevřeně. Ti tam skutečně vytvořili menšinu. Když vyšly Satanské verše v roce 1981 nebo 1983, tak měly pozitivní recenze. A pak začaly ty vraždy těch překladatelů, nakladatelů po světě, začal ten divoký boj, ta fatwa, dvacet let ho musela hlídat policie pod zemí. Takže to se skutečně změnilo po tom mém odchodu. Dnes bych tam opravdu dost nerad,“ vysvětlil Tomský. Dále prý v chudinských čtvrtích obrovsky narostla zločinnost. „Dneska tam ta mládež prostě nosí řeznický nůž do školy, protože jsou všichni ohrožení, je to ten zločin dlouhých nožů,“ pokračoval.
Proč si Angličané toto nechají líbit? Dle Alexandra Tomského za to může politická korektnost. „Víra, že svět má být bez hranic, že máme mít internacionální lidstvo v každé zemi, máme být multinacionální etnická společnost a že toto je cesta, jak zlikvidovat ten dávný rasismus, kolonialismus a ty předsudky. A že budeme všichni žít pod pravidly lidských práv, šťastně, dohromady.“ Tomský pak konstatoval, že zcela jasně existují kultury méněcenné, tedy takové, které nezvládají zločinnost. „A to si tam dovezli ti Angličani, zejména v těch posledních třiceti letech,“ uzavřel svůj výklad.
Fotogalerie: - Kam kráčí Česko
Vystoupit z EU je prý první krok k nápravě. Tomský dodal, že za migraci do Spojeného království ze zemí Commonwealthu EU nemůže, ale výstup z EU zamezí výmluvě, kterou politici používali, že za to může Brusel. Nicméně, muslimy podle něj není možné házet do jednoho pytle. Ale existují prý enklávy, které mají pod kontrolou imámové hlásající civilizační válku, naprostou neshodu mezi jejich kulturou a místní kulturou. A pokud někdo zavraždí muslima nebo bude řečen nějaký výrok v televizi, tak právě odtud vyrazí průvody tisíců rozhořčených muslimů, na které bude policie jen bezmocně koukat.
„Tato agrese tady je. A jestli je zvladatelná? To je otázka počtů. V Anglii je ‚takových‘ muslimů asi 3 miliony. Což na 65 milionů není zas tolik. Takových muslimů z Pakistánu a z Bangladéše, kteří opravdu považují tu naši kulturu, a zejména demokracii a politiku za absurdní a neustále se dožadují svých práv. Tzn. svátku Ramadán, svých návyků, nosit hidžáb do práce, do školy, takže tohle tady je. A to je jediná skupina, která tvoří problémy,“ podal Tomský svědectví o anglických poměrech a dodal, že zbylé skupiny migrantů problémy nedělají. Takže otázka podle něj zní, jak diskriminovat, aby problémoví muslimové neprošli. „To se nesmí ani říct v Anglii. Za to by mě zavřeli,“ poznamenal ještě. Xaver Veselý souhlasil, že rozhovor je politicky nekorektní, ale že je za to rád. „Tady můžem, tady se nám nic nestane. Ale v Anglii okamžitě ztratíte práci,“ dodal ještě publicista.
Celý rozhovor ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
