„Procesy, na jejichž základě se rozhodovalo, jestli někdo bude a jak bude zařazen, skončily zhruba v květnu 1988. Pak jsem byl na základě kádrového rozkazu přidělen na generální štáb s tím, že jsem dostal krycí jméno. Šel jsem do Vojenské akademie Antonína Zápotockého (VAAZ) v Brně na jazykový kurz, ale byla to příprava zpravodajských důstojníků pro práci v zahraničí,“ začíná svou zpověď pro ParlamentníListy.cz inženýr P. B., který dnes žije na severu Čech. Kurz na VAAZ byl ve skutečnosti – jak napsal historik Petr Blažek – organizovaný 26. oddělením Zpravodajské správy Generálního štábu (ZS GŠ) Československé lidové armády (ČSLA), což byl Zpravodajský institut. Ve „francouzské buňce“ se tam P. B. setkal s Petrem Pavlem.

Spor o studenou válku

„On, nevím z jakého důvodu, se stal okamžitě předsedou základní organizace Komunistické strany Československa (KSČ) celé skupiny. Na francouzštině nás bylo nejvýš osm. Ještě existovaly ‚anglická‘ a ‚německá buňka‘, takže dohromady kolem třiceti, a on byl předsedou všech,“ doplňuje P. B., jenž s Pavlem, který měl tehdy krycí jméno Petr Pávek, strávil tři semestry. Denně se učili šest až osm hodin francouzsky a měli prý dokonalou přípravu, při níž se muselo naučit francouzsky i „poleno na jazyky“. Končilo to obecnými zkouškami.

Svědek ParlamentníchListů.cz, jak sdělil v rozhovoru z očí do očí, chtěl znát v roce 1988 i názory z druhé strany „železné opony“, takže jezdil poslouchat autem na patřičná místa Radio Free Europe (RFE), tedy Svobodnou Evropu. Ta zahájila provoz v češtině v Mnichově v roce 1951, prvním ředitelem jejího českého oddělení byl Ferdinand Peroutka. V oblasti jejího působení došlo k několika desítkám atentátů, únosů a jiných pokusů o zastrašení zaměstnanců a externistů ze strany východoevropských zpravodajských služeb. Pro tehdejší členy Varšavské smlouvy to byla hlásná trouba lživých kapitalistických imperialistů.