372 tisíc Kč. Nejen Moravec, i jiní čerpají. Nevědí, jak prožíváte Ukrajinu

06.12.2023 4:39

Malá podpora Ukrajině, kultura strachu. Tak vyhodnotil Filozofický ústav Akademie věd postoj české veřejnosti v loňském roce. Letos chystá další průzkum v rámci vládního projektu SYRI. Spokojeny jsou výzkumné agentury, které si za sběr dat přijdou na statisíce. Oslovený politolog Lukáš Valeš hovoří v souvislosti s jeho výstupy spíše o lobbistické organizaci, která ideologii a osobní přesvědčení vydává za vědu.

372 tisíc Kč. Nejen Moravec, i jiní čerpají. Nevědí, jak prožíváte Ukrajinu
Foto: Repro Twitter
Popisek: Hřbitov na Ukrajině

Společenské resilience Tváří v tvář válce na Ukrajině 2023. Tak se jmenuje nový výzkumný projekt institutu SYRI.

Projekt začal vznikat, když Babišova vláda přišla s Národním plánem obnovy. Jeho součástí mělo být i zajištění výzkumu, který by táhl ekonomiku a společnost dopředu. Společenskovědní obory měly přispět výzkumem, který by se zabýval socioekonomickými dopady zdravotních rizik, což v době covidu vypadalo jako celkem aktuální a důležitá výzva.

Už za Fialovy vlády byl pro realizaci výzkumu vybrán společný projekt Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR a ten si následně rozšířil mandát z covidu i na další „nenadálé události“. Takže začal zkoumat postoje veřejnosti k válce na Ukrajině či Fialově vládě. Získal prostředky z dalších dotačních titulů, takže do roku 2025 má čerpat ze státního rozpočtu prostřednictvím kapitoly Ministerstva školství 563 099 000 korun.

„Analyzovat, jak populismus a polarizace díky oslabení odpovědnosti a legitimity ovlivňují schopnost efektivně vládnout, a navrhnout postupy k posílení společenské koheze a oslabení podpory populismu obyvatel ČR,“ vymezuje svůj cíl.

Pod heslem Pomáháme zlepšovat fungování společnosti si klade ambice přispívat k vytváření „společenských obranných mechanismů“ a rovněž „efektivní reakce ze strany veřejných politik“. Tedy aktivně ovlivňovat společenské procesy.

Jako hlavní nástroj obranných mechanismů společnosti výzkumníci SYRI vnímají boj s dezinformacemi a tomu také věnují nejvíce času.

Již publikované materiály, jako jsou newslettery, články v odborných publikacích i médiích, obsahují množství textů, které se vztahují například k válce na Ukrajině a životu ukrajinských uprchlíků v Česku, nerovnosti mezi muži a ženami, genderovým otázkám, médiím, radikalizaci společnosti, vlivu dezinformací nebo boji proti populismu. 

V materiálech, které má Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik buď přímo na svém webu, anebo na ně odkazuje s tím, že jde o mediální výstupy jeho vědců, se dokonce objevují formulace typu, že vítězství Petra Pavla ve volbách bylo výhrou „jedné z bitev“ proti populismu.

„Populismus rozhodně neleží na lopatkách. Dva a půl milionu voličů hlasovalo pro Andreje Babiše, a to není málo. A spousta lidí k volbám vůbec nepřišla. Vítězství Petra Pavla bylo jednoznačné, ale jde jen o jeden z kroků. Nejsme ve filmu, kde by dobro jednou provždy zvítězilo nad zlem. Normální volby by vypadaly tak, že by tam člověk jako Andrej Babiš vůbec nebyl a voliči by si mohli v klidu vybírat, který z kandidátů je jim nejbližší. Po dvaceti letech Miloše Zemana a Václava Klause jsme ještě od normální politiky daleko,“ uvedl politolog Jan Charvát v rozhovoru pro Deník.cz, na který institut přímo odkazuje na svém webu.

Politolog docent Lukáš Valeš vnímá tuto praxi jako značně svérázné řešení podfinancování některých vědeckých ústavů. „Zní to možná překvapivě vzhledem k tomu, že vládu řídí profesor politologie a školství docent muzikologie. Ale výzkumníci v těch ústavech spíše třou bídu s nouzí. Člověk by čekal, že si toho tito pánové budou vědomi, ale žádné systematické řízení se nerýsuje. Ale vedle toho se vyvinul takový zvláštní ‚výzkum‘ a na ten je peněz dost,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz.

Připomíná, že rozpočet projektu SYRI je více než pět set milionů korun, které se navíc „schovaly“ do kapitoly postcovidové obnovy. „Tento výzkum má ale bohužel tendenci spíše sloužit vládě,“ dodává.

Podle docenta Valeše je smutnou skutečností, že v těchto institucích hrají dominantní roli lidé blízcí vládě, zejména premiéru Fialovi. Někteří z nich přímo pocházejí z jeho dřívějších badatelských a neziskových projektů.

„Je tam pár lidí, kterých si skutečně vážím, a pro ně je to skutečně zdroj alespoň trochu lepšího živobytí. Ale bohužel to skutečně dělá spíše dojem lobbistické organizace,“ říká docent Valeš.

 

 

Paní Zdeňka, bývalá členka dezinformační scény...

Širší veřejnost se s činností institutu seznámila poprvé v červnu, když společně s Českým rozhlasem prezentoval projekt Společnost nedůvěry. V sérii článků mělo být rozkryto, jak funguje dezinformační scéna a jak jsou Češi ovlivněni konspiracemi.

Základem byly novinářsky problematické příběhy osob, kterým dezinformace zasáhly do života. Třeba příběh paní Zdeňky, představené jako „bývalá členka dezinformační scény“. Paní Zdeňka měla uvěřit konspiracím o covidu-19 a na jejich základě přesvědčit oba své rodiče, aby se neočkovali. Když jí oba rodiče na covid zemřeli, měla prozřít.

Zpracování tématu bylo mnohými považováno za značně novinářsky pochybné.

Průzkum vyvolal rozruch, když tvrdil, že 63 procent občanů si přeje, aby vláda více bojovala s dezinformacemi a konspiracemi. Vzhledem k tomu, že nebylo jasné, jak výzkum k číslům dospěl, začali se někteří zajímat o původní data, ze kterých by se výsledky daly ověřit.

Nakonec se zjistilo, že průzkum si SYRI objednal u agentury MEDIAN.

To okamžitě vyvolalo další otázky novinářů, směřující k tomu, jak je nakládáno s veřejnými prostředky při objednávání těchto průzkumů.

Je to zcela standardní postup

V této praxi výzkumníci SYRI pokračují i nadále.

ParlamentníListy.cz před nedávnem upozornily na podobnou praxi u projektu CEDMO, který realizuje skupina univerzit a dalších institucí pod vedením Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a řídí jej její pedagog Václav Moravec. Pro tento projekt mají provádět výzkumy po dobu dvou let agentury MEDIAN a IPSOS a cena za tyto výzkumy může být až 19 milionů korun.

Instituce spolupracující na projektu SYRI obvykle objednávají průzkumy pouze jednorázově, jejich ceny jsou tedy pochopitelně nižší.

Na konci listopadu Masarykova univerzita uzavřela smlouvu s agenturou FOCUS za 138 tisíc korun bez DPH.

„Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity nedisponuje infrastrukturou potřebnou pro sběr dat, proto samotný sběr dat v rámci výzkumu realizuje externí subjekt – jedná se o tzv. rekrutaci a dotazování dle pokynů zadavatele. Je to zcela standardní postup,“ vysvětlil pro ParlamentníListy.cz Radim Sajbot, tiskový mluvčí Masarykovy univerzity.

Agentura FOCUS podle něj byla vybrána v souladu se zákonem a podle nejnižší ceny.

Samotný výzkum pak budou výzkumníci z univerzity realizovat sami.

Na konci října si zase pro svou část výzkumu zjednal Psychologický ústav Akademie věd agenturu MEDIAN. Zde cena činila bez DPH 78 512 korun.

Pro srovnání: objednávka jednoho dotazníkového šetření u společnosti MEDIAN pro projekt CEDMO byla v ceně 372 tisíc, s DPH přes 450 tisíc.

Filozofický ústav Akademie věd si na konci října sjednal výzkum u agentury STEM/MARK. Cena služby byla bez započtení DPH 335 896 korun.

Filozofický ústav ve vyjádření pro ParlamentníListy.cz uvedl: „Pro šetření tohoto typu je třeba reprezentativní panel respondentů a analytiky v oblasti kvantitativního šetření. FLÚ AV ČR nedisponuje infrastrukturou potřebnou pro sběr dat, jejich samotný sběr v rámci výzkumu proto musí realizovat externí subjekt“.
 
 
Společnost STEM/MARK byla podle vedoucí sekretariátu ředitele Ústavu Karolíny Chundelové vybrána na základě výběrového řízení, ve kterém ostatní nabídky byly buď nižší, nebo firmy neměly dostatečnou časovou kapacitu.

Data z výzkumu mají být využity k práci na vědeckých publikacích.

 

Tématem výzkumu jsou „společenské resilience tváří tvář válce na Ukrajině“.

Nezvyklé slovo resilience nás může dovést ke staršímu průzkumu „Facets of Resilience“, který v roce 2022 koordinovala univerzita v Tel Avivu. Ta zkoumala prožívání války na Ukrajině v různých částech světa.

Výzkum resilience, česky odolnosti, zkoumal pozitivní i negativní indikátory zvládání stresu, ale třeba také míru podpory vládám.

Českou část průzkumu koordinoval právě Filozofický ústav AV. Data sbírala rovněž společnost STEM/MARK na vzorku více než tisíce respondentů.

Průzkumníci zjistili, že Češi vyjadřují výrazně nejnižší podporu ukrajinským uprchlíkům ze všech měřených zemí.

„Pouze pětina lidí je ochotna osobně pomáhat přicházejícím uprchlíkům. S uprchlíky a s jejich utrpením se ztotožňuje 36 % lidí,“ zjistili průzkumníci.

Vědkyně Alice Koubová z toho dovodila, že česká společnost nevnímá válku na Ukrajině jako „svoji“.

„Češi a Češky nemají komunitní zdroje resilience a vyjadřují spolu s respondenty Gruzie nejnižší podporu své vládě,“ uzavřeli výzkumníci z Filozofického ústavu a nabídli vysvětlení, že v Česku je příliš rozvinutá „kultura strachu“ a pocitu všudypřítomného nebezpečí.

„Česká a slovenská věda přestává být objektivní, respektive přestává se o objektivitu vůbec snažit. Jsou tu lidé, kteří prostě podporují vládu a tuto ideologii vydávají za vědecký výzkum. Vedle nich je tu mainstream, který spíše mlčí, a několik jednotlivců, kteří se staví proti,“ popisuje docent Valeš.

Podobné to podle něj bylo i za covidu, kdy doktoři se stejnými školami mnohdy končili na opačných pólech společenské debaty. A čím dál více se vzdalovali. „Hlavní problém asi je, že se tu osobní postoje vydávají za vědecky ověřené informace,“ shrnuje politolog pro ParlamentníListy.cz.

Pokud jde o postoj Čechů k Ukrajině, který má být vybádán, Valeš podotýká, že názorová škála je velmi pestrá a v čase se mění. „Na začátku té války, po ruském útoku, skoro všichni Ukrajině fandili,“ připomíná. Pak se to postupně měnilo, jak přicházely různé události a problémy. Nelze opomíjet, že současně zažívá Česko opravdu nepříjemné časy. „Otázka, komu v této situaci pomáhat prioritně, je naprosto legitimní,“ podotýká politolog.

I nyní je podle něj rozpětí postojů velmi široké. „Někdo v tom skutečně upřímně vidí boj za Evropu, jiný si nemusí připouštět žádné starosti. A pak jsou ti, kteří mají hluboko do kapsy a budou tu otázku z podstaty pokládat jinak,“ vysvětluje. A o tom, že zde lidé v ekonomické nouzi jsou, podle něj celkem jasně hovoří i čísla.

Výzkumníkům proto vzkazuje, že on by byl velmi opatrný s paušalizacemi.

 

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Jakub Vosáhlo

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
MUDr. Kamal Farhan byl položen dotaz

Co vyřeší zákaz THC?

Podle mě nic. Buď se přesune látka na nelegální trh nebo vznikne nová. Navíc není to tak, že trh s legálními látkami lze aspoň regulovat, což se o těch nelegálních říci nedá? A v čem je třeba THC horší než alkohol? A proč je na tabák zakázána reklama a na alkohol ne?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Právě, že Češi,, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré DiskuseD , 06.12.2023 8:13:38
alespoň ti starší, žádnému strachu z války na Ukrajině nepodléhají a je jim ukradená. To tady pořád straší Černochová a spol., že se Rusáci vrhnou dál do Evropy a minimálně budou na hranicích se Slovenskem. Rusáci nejsou ani na střední a západní Ukrajině, takže tam mohou Ukrajinci v pohodě být a nemusí tady vysávat sociální dávky a zdravotnictví.

|  17 |  0

Další články z rubriky

„Nejsem detektiv.“ Papír Saši Vondry na Jandejska tvrdě rozsouzen. Toto má zaznít

19:15 „Nejsem detektiv.“ Papír Saši Vondry na Jandejska tvrdě rozsouzen. Toto má zaznít

Měl to být důkaz o kolaboraci jednoho z organizátorů protestů zemědělců, podnikatele Jandejska, s Ru…