Analytik: Zeman je ochránce cti národa. Nepotřebuje souhlas těch, co jen slouží Američanům. A jak teď chtějí USA škodit? Unikly vám některé události...

Dříve než se opravdu odpíská k lovu na malou a velkou, a tím i na prezidenta Zemana, jeho opravdové a domnělé přívržence, především poté, co se veřejnost dověděla o neplacené poradní funkci čínského předsedy představenstva CEFC Jie Ťien-minga a diví se první kupní vlně CEFC v ČR, musela BIS zveřejnit svoji zprávu. Doba hájení pomalu končí. Patřím k těm, kteří nečetli a nečtou takové zprávy, nikde a nikdy. Přesto si dovoluji interpretovat to málo, co jsem dnes zastihl číst v médiích jako výzvu ministru vnitra a financí připravit si peníze na přesčasy.

Až totiž BIS a další české a zahraniční spojenecké bezpečnostní služby aktivní na území ČR budou muset lovit, budou se muset k lovu ještě lépe připravit, než jsou, a při lovu dělat přesčasy. Vše musí být v kapitalismu zaplaceno. Patřím k minoritě občanů, kteří žijí skromně a bez dluhů. Nikdo mi neplatil přesčasy, ani v minulosti, ani v přítomnosti, přesčasy způsobené v posledních letech komunikací se studenty, přáteli a nepřáteli. Proto věřím, že někdo musí dostávat mé peníze. Ten někdo musí být ti opravdu bohatí. Mají vše, co si mohou představit, a přesto chtějí mít ještě více. Proto hledají cesty, které vedou k úsporám. Na jednu z takových cest vede znalost kvalitativního rozdílu mezi tak zvaným washingtonským a pekingským konsensem. Přiznám se, že mi tato znalost nedovolila zbohatnout, nehledě na skutečnost, že jsem prokazatelně pomohl několika bohatým klientům s omezenou znalostí geopolitiky rychle uzavřít díru v peněžence a zabránit velkým ztrátám.

Lov ve formě odstřelu, individuálního nebo skupinového, šoulačky, čekané, slídění nebo vábení probíhá vždy na území, které je označováno jako honitba. Takovým územím je v geopolitice celý svět. ČR nevyjímaje. Metody geopolitických lovců vedoucí k úspěšnému lovu jsou různé a zahrnují mimo jiné: a) celkové vnější přizpůsobení celého těla, nebo jeho částí pro lov, včetně oděvů značky Brioni a podobných, b) zdokonalení smyslů pro lov (zrak, čich, sluch, a moderní dróny) i smyslových orgánů (šelmy mají oči orientovány rovnoběžně, a lovená zvěř má oči naopak – co nejširší úhel), c) využívání momentu překvapení, d) používání kamufláže včetně verbálního mlžení, e) přizpůsobení se lovu v noci i ve skupinách, f) imitací (demokratických) návnad a mnohé jiné, ke kterým patří zástupní lovci (jednotlivé státy a společenství EU) v hybridní válce. Jak teda vypadá pozice geopolitických lovců a současná honitba?

Předběžný výsledek oslav 70. výročí od ukončení druhé světové války v Moskvě, kde jsem byl, a Pekingu, kde jsem nebyl, mi nabízí konstatovat, že došlo k plnohodnotnému zformování dvou proti sobě stojících bloků, aliancí. Na jedné straně je to aliance A pod vedením dvou atomových velmocí, USA a Velké Británie, opět militarizující se Japonsko a neschopná evropská periferie zvaná EU. Na druhé straně je aliance B pod vedením atomových velmocí, a sice Ruské federace a Číny. Ty staví ochranné zdi ve formě EAHU, BRICS, AIIB a dalších institucí. Pravděpodobně se řídí starou pravdou, kterou svého času zformuloval a vyslovil spoluzakladatel EU Jean Monnet: „Bez lidí není možná žádná změna, bez institucí není žádná změna trvalá (na dlouho).“ Protože se jedná o různé kultury a civilizace, odlišují se obě aliance strategií a taktikou lovu.

Strategií aliance A bylo a zůstává nedopustit hospodářskou a infrastrukturní integraci členů aliance B, která by dovolila zvýšit kvalitu životní úrovně jednotlivce a společnosti. Zvolená taktika k dosažení strategického cíle se praktikovala po pět století. Její poslední novodobá forma obsahovala mimo jiné konflikty v Jugoslávii, Iráku, Afghánistánu, Libyi, Sýrii, na Ukrajině. Další a komplexnější konflikty uvnitř a vně EU začaly, aby toho nebylo málo a aby nebyl čas na reflektování. Nové konflikty jsou dávno připraveny. Především ve strategicky důležitých lokalitách aliance B, ve kterých čekají různé kolonie a organizátoři barevných majdanů na povel ze zámoří. Proč? Strategie aliance A nebyla totiž doposud tak úspěšná, jak se doufalo. Setkala se s výzvou, kterou neočekávala. Aliance A nebyla schopna ohodnotit kvalitu času, podlehla mýtům, vytvořeným sebou samotnou, a podcenila civilní, vojenský a finanční mobilizační potenciál především Ruské federace a Číny.

Jestliže bylo doposud hlavní strategií aliance A nedopustit hospodářskou a infrastrukturní integraci členů aliance B, která by dovolila zvýšit kvalitu životní úrovně jednotlivce a společností aliance B, tak ke dnešku lze tvrdit, že strategie aliance A byla rozšířena o nedopuštění ztráty dominance amerického dolaru a o Spojenými státy vedenou neoliberální formu globalizace všeho, a to včetně demokracie. Tím se objektivně rozšiřuje i taktické dění aliance A, do kterého patří první migrační vlna v EU, začátek nepokojů v Tádžikistánu, nedávné techno-katastrofy v Rusku, Číně a další. Analogie platí i pro alianci B. Protože rozšíření strategie a taktického dění dokazuje neochotu aliance A k dialogu, měla aliance B jenom dvě možnosti: zvednout hozenou rukavici, nebo zvednout ruce a vzdát se bez boje.

Lídři aliance B, ke štěstí obyčejných lidí, již léta shromažďují potenciál podle ruských národních moudrostí a čínských stratagemů. Proto se mohli rozhodnout zvednout rukavici. To dokazuje několik informačních zpráv, z nichž jenom část mohu prověřit. K těm neprověřeným patří údajná účast ruských vojáků v bojích v Syrii; k prověřeným: skutečná návštěva čínských vojenských lodí v teritoriálních vodách USA a v neposlední řadě vyvedení Ukrajiny, Turecka a Azerbajdžánu z plynové hry. Před několika dny byla podepsána zcela nová smlouva se společnostmi klíčových členů EU o zásobování EU po severní trase. Krátce řečeno – mimo území ze hry vyvedených zemí. Co hlavního se skrývá za těmito řádky a v nich samotných?

Za prvé: USA, lídr aliance A, nejsou toho času odhodlány jít do přímého boje s aliancí B. Členové aliance A nejsou ještě natolik oslabeni, aby realizace tak osudového rozhodnutí USA nebylo některým z členů aliance narušeno. Kromě jiného, quasi plnohodnotné hospodářské podřízení EU nebylo formálně zakotveno podpisem TTIP a dalších novinek. Na druhé straně, členové aliance A plní a budou delší dobu plnit jim delegovanou a důležitou roli v boji o národní zájmy USA. Tím chrání USA před přímou konfrontací s lídry aliance B, současně se EU stává hraniční zónou mezi USA a Ruskou federací, kterou oslabují. Otázka: Komu slouží oslabení a především uzavření Ruské federace, kterého se tak vehementně domáhala EU do rozpadu SSSR a během perestrojky?

Za druhé: Aliance A má povoleno riskovat použití vojenské síly pouze na periferii aliance B proti mnohem slabším. Proti lídrům aliance B používá aliance A formu hybridní války; doposud s nízkou intenzitou. Intenzita se ale v poslední době zvyšuje, o čemž svědčí výbuchy skladů v Číně, ničení infrastruktury v podmoskevské oblasti, a v neposlední řadě zesilující se diverzní činnost nejenom na území Ruské federace. Otázka: Hrozí podobné nebezpečí od aliance B alianci A, a tím i české kotlině?

Za třetí: Ruská federace a Čínská lidová republika nebudou nikdy prosit o dialog nebo o pomoc nebo o zrušení sankcí, ani EU, ani USA. Nebudou také pomáhat ani EU, ani Spojeným státům ani s migranty, ani s IS a podobnými produkty Západu vytvořenými podle not psaných v USA. Prostě nepotřebují ani jedno, ani druhé poté, co byly vyzvány k boji. Pro ČR jako rýsující se vstupní bránu pro Čínu do Evropy to znamená mnoho, a to krátkodobě i dlouhodobě, ale především osudově.

Na toto téma obchodníci a politici neradi diskutují. Zpráva BIS pouze naznačuje, jaký tlak na ni, a tím i na nás bude působit jak z vnitropolitického, tak i zahraničněpolitického pohledu na honitbu a stav geopolitických lovců. Obchodníci a jiní, kdo hledají spolupráci s Čínou, by se měli proto opravdu snažit uzavřít znalostní díry; nejenom, co se týče geopolitiky, ale i každodenního konfucianismu, disciplíny a orientace na zisk a výhodu, tedy ohledně trojice základních prvků jednoho z nejstarších asiatských archetypů.

Po uzavření uvedené díry pak bude možné lépe pochopit, proč jsem nedávno s nadsázkou psal o tom, že český vysokoškolák bude míchat maltu na stavbách čínských investorů, ale jenom tehdy, až si konečně uvědomí, že není všechno zlato, co se třpytí.

Po uzavření uvedené díry bude také možné lépe pochopit absolutní nutnost pro alternativní, podle vlastních národních zájmů strukturované řešení migrační a azylové politiky ČR bez ohledu na tlak EU, na mýty o spojenectví, svobodě, solidárnosti a spravedlnosti. Také proto, že vše, jak jsem již několikrát psal, co se tvoří na základě strachu, není životaschopné na delší dobu. To platí i o EU samé – založené na strachu před znovuzrozením Německa, opakováním hrůzy první a druhé světové války a rovněž na národním zájmu USA v poválečné Evropě. Geopolitickou pravdu podobně jako zásadní lidské hodnoty, k nimž patří i profesionální loajalita a čest, doba a politika nemění. Mění se pouze forma prostředí a života, v nichž se lidské hodnoty nacházejí. Otázka: Jak hodnotit tu část Číny, která vstupuje do Evropy českou branou?

Odpovědi na otázky vyplynou samy od sebe, uvědomíme-li si následující: a) v jakém skutečném stavu jsou geopolitičtí lovci a honitba; b) jakou roli hrajeme v geopolitickém lovu; c) jaké možnosti máme pro přežití, nedojde-li k situaci, kdy lovci začnou střílet sami po sobě, a ne po zbytečné zvěři.

ad a) V jakém skutečném stavu jsou geopolitičtí lovci a honitba? Stav lovců je všeobecně znám, proto ho nebudu popisovat. Stav honitby je věc druhá a komplexní. Zjednodušeně z časových a prostorových důvodů to znamená, že periferní EU bude bojovat sama se sebou a současně plnit delegované úkoly na Východě a Blízkém východě, možná i Africe. USA, lídr aliance A, budou dále připravovat půdu a oheň na mnoha místech států sousedících s Čínou. Budou se snažit popudit proti Číně všechny malé a velké sousedy, od Myanmaru počínaje, Indií a Pakistánem konče. Očekávám pokusy o nová asijská barevná jara, léta nebo podzimy, možná i zimy. Tím se mimo jiné ohraničuje praktické obchodní pole pro české podnikatele, formuluje obsah jejich možných aktivit a hodnotí riziko obchodního úspěchu se státní garancí, nebo bez státní garance. Stručně sděleno: Šancí pro převážnou část českých podnikatelů bude na této části honitby jako šafránu. Těch málo velkých se mezitím bude učit říci čínsky alespoň prosím a děkuji.

ad b) Jakou roli hrajeme v geopolitickém lovu? Hodnotím-li verbální výroky oficiálních představitelů ČR, tak docházím k přesvědčení, že, až na výjimky, byli všichni odkojeni v USA, jsou opojeni asymetrickým spojenectvím a s ním spojenými mýty. Připomíná mi to původ českého slova maloměšťák. Člověk z vesničky přijel do velkého města, a hned druhý den se cítí a vydává se za měšťana. Jenže rozený měšťan ho neakceptuje, a proto ho nazývá maloměšťan.

Hodnotím-li inovační a kreativní potenciál Číny a ČR mám upřímné pochyby, že český potenciál může konkurovat s čínským. Krátký pohled na statistiku stačí, aby bylo možné předpokládat, že český inovační potenciál může být pouze koupen nebo podporován čínskými investicemi a pak případně dělen. To znamená, že kromě licenčních poplatků, budou-li správně ošetřeny, nebude nic doma. Výrobu inovačních produktů nebudou Číňané v ČR podporovat. Nemají k tomu důvod. A vláda ČR na podporu inovačních projektů prostě nemá.

World Intellectual Property Indicators sbírá data o patentech a intelektuálních právech ze všech zemí světa. Údaje za rok 2013 sdělují, že: a) patentový úřad Ruské federace zaznamenal v roce 2012 nejvyšší nárůst patentů ze 20 průmyslově vyspělých zemí světa, celkem o 29,5 %; b) občané Číny usazení doma podali ve světě celkem 650 000 průmyslových patentů (rok 2012), Německo pouhých 76 369, Jižní Korea 68 737 a USA pouhých 45 245. Dále, občané Číny podali 99 % svých patentů u domácího úřadu, zatímco Američané si nechali většinu svých patentů registrovat v cizině (58,4 %). Kde je ČR? Slov netřeba.

Při posouzení toho mála, co se mi dostalo k očím ze zprávy BIS jednoho z komentátorů českých medií, kterému nehodlám dělat reklamu, a za předpokladu, že se jedná opravdu o citáty ze zprávy BIS, se ČR postavila jednoznačně na stranu lídra aliance A, tím k odmítnutí dialogu s aliancí B. Co píše (podle komentátora) o Rusku a Číně tajná služba BIS?

„S ohledem na mezinárodní a vnitropolitickou situaci a míru rizik pro zájmy ČR a jejích občanů byly v roce 2014 hlavními cíli zájmu BIS aktivity ruské, čínské a ukrajinské moci na našem území.“ A dodává, že „služba loni nenarazila na aktivity ukrajinských zpravodajských služeb namířené proti Česku. V případě čínské moci a jejích zpravodajských služeb se nesl rok 2014 ve znamení důrazu na vlivovou infiltraci do českých politických a státních struktur a ve znamení sběru politického zpravodajství. To vše za aktivní pomoci některých českých občanů včetně politiků a státních úředníků.“ Z toho pro mne vyplývá, že Čína je oficiálním nepřítelem ČR. Nabízí se mnoho otázek. Jedna z nich se týká vedení dialogu s nepřítelem, druhá se týká přání, aby nepřítel v ČR investoval a tratil zde peníze. O dalších otázkách se raději nebudu zmiňovat.

Při posouzení z úrovně státu a v kontextu EU jako hraničního území mezi USA a Ruskou federací nesplňuje ČR ani jednu ze tří základních podmínek pro mírové soužití s východními sousedy a přežití ve známé formě. Těmi základními podmínkami jsou: a) Rozvoj vlastního silného hospodářství, b) Minimální zahraničně-politické ambice, a c) Přátelské a vyrovnané vztahy se sousedy. Je -li moje hodnocení blízko k pravdě, a jak rád bych se mýlil, tak ČR přisouzená role v alianci A jí dává malou šanci na přežití ve stávající formě a se ctí.

ad C) Jaké možnosti máme, tj. EU a konkrétně ČR, pro přežití, nedojde-li k situaci, kdy lovci začnou střílet sami po sobě, a ne po zbytečné zvěři? Před odpovědí nabízím zkušenost z lovu. Při lovu poměrně často umírají sami lovci. Chtěně, nebo nechtěně, lovec zastřelí svého kolegu místo zvěře. Ke zmenšení rizika smrti lovce a nutné zvěře existuje myslivecký řád. Zájemci o podrobnosti takového řádu se mohou seznámit například s prací Doc. MUDr. Jaromíra Kovaříka, CSc. Jeho příručky Tradice v myslivosti, Myslivecké ceremoniály, Myslivecká mluva a další jsou nedocenitelné právě pro zachování tradice lovu.

Analogie platí, nebo by měla platit i pro geopolitický boj, i když se již i tento vymknul vojenským tradicím. Kdyby bylo dovoleno vést hybridní válku se zvěří, bylo by na jejím konci asi více živé zvěře než živých myslivců. Proto se mi jeví snad jedinou možností přežití ČR v geopolitickém boji (nehledě na to, kdo zvítězí) být v pozici neutrálního pozorovatele, diváka. Třeba fotbalového nebo diváka jiného masového sportu. Málo hráčů masových sportů vydělává opravdu hodně. K tomu jim napomáhá mnoho diváků, kteří mají málo, nebo prostě nic, ale za to mají upřímnou radost z případného vítězství jejich týmu. A jistotu, že se během boje nezraní nebo v boji neumřou. Mám obavy, že je pro ČR již pozdě se stát divákem. Svědčí o tom vnitřní politika EU, reakce na migranty, finanční pomoc tomu nebo druhému, opojení mýty – nehledě na důkazy o jejich iluzornosti – a samozřejmě i zpráva BIS.

Z ní pro mnou nejmenovaného, ale známého komentátora českých medií vyplývá, že „Rusko, Putinův režim, pro nás představuje obrovské riziko. A čínské tajné služby jsou zrovna tak nepřátelské jako ty ruské. Zeman je jejich trojský kůň.“

K tomu si jako občan SRN s pobytem v ČR dovoluji na závěr tohoto zamyšlení nad vznikajícím vztahem mezi Čínou a ČR v současné geopolitické situaci připomenout již na začátku příspěvku zmíněnou nadčasovost hodnot zvaných čest a profesionalita. Proto si dovoluji ke srovnání nabídnout konání prezidenta Zemana jako ochránce své profesionální, a v úloze nejvyššího reprezentanta ČR i národní cti. Jeho jízda na bílém koni na zamlžené a krvavé honitbě je jednou z mála možností, jak přimět pošetilé a poloslepé lovce a jejich sluhy k pauze ve střelbě a poohlédnutí se kolem sebe. K takové jízdě prezidenta a její podpoře souhlasu netřeba. To je také titul knihy autora příspěvku, která se objeví v prodeji koncem října, či začátkem listopadu t.r.