Kolář nejdříve informoval o analýze advokátní kanceláře, kterou si radnice neobjednala. „Byla vypracována čistě z vůle advokátní kanceláře, kterou jsem jmenoval, a jejího šéfa, pana Radka Janečka, mimo jiné také občana Prahy 6,“ řekl Kolář. Advokátní kanceláři se prý nelíbilo, že je radnice osočována z porušování mezinárodního práva. Socha maršála Koněva opravdu není chráněna mezinárodním právem, není to ani válečný hrob či pomník, vysvětloval Kolář a dodal, že se radnice Prahy 6 vždy o sochu starala s náležitou péčí stejně jako o všechny ostatní památky druhé světové války, i když je většina z nich věnována buď západnímu nebo domácímu odboji.

Koláře údajně mrzí, že si Česko neumí vážit svých hrdinů a zkoušel přítomné ze znalosti počtu pomníků na Praze 6. Odsoudil výrazivo, které se v éteru objevilo. „Já sám jsem byl označen za nacistu, potomka gestapáka a tak dále. Moje rodina si s nacistickým režimem nijak nezadala, nikdo z nás, nikdo neměl stranickou knížku NSDAP ani nespolupracoval s ničím podobným. Tento hnus, který se vylinul z Hradu, si myslím, že nemůžeme tolerovat. Naskočili na něj i ostatní, někteří poslanci, někteří jiní zákonodárci, spousta dalších politiků a stali jsme se svědky toho, že člověk, který má jiný názor, je nálepkován jako ve dvacátých nebo třicátých letech. Div, že mi nikdo nenašil na klopu růžovou hvězdu.“ Právě proto navrhl, aby hlasování bylo tajné.