Které náboženství je vám nejbližší?Anketa
Mason považuje Rusko za největší hrozbu pro současný svět. Připomíná více než čtyřicet vojenských událostí mezi Ruskem a západními spojenci, které se udály v průběhu loňského roku. Vladimir Putin se prý snaží vypadat jako Brežněv. "Skutečnou hrozbu představuje snaha Putina využívat diplomacii, propagandu a ekonomický tlak, aby narušil autoritu Evropské unie a bezpečnostní záruky NATO. Vedle Ruska však Mason poukazuje na hrozby džihádismu a kyberútoků. "Hackeři ze Severní Koreje dosáhli úspěchu, za který by je jistě pochválil i sovětský generál Michail Tuchačevskij. Ten prosazoval eliminaci nepřítele skrze jeho vlastní tvorbu," píše Mason.
Mason upozorňuje na nedostatečné kroky Velké Británie v oblasti zajištění bezpečnosti. Výdaje na obranu se dle jeho informací snížily o 8 % při zachování stávajících závazků. "Mění se navíc způsoby ohrožení bezpečností, kterým musíme čelit. Islámský stát se objevil zdánlivě odnikud. Jeho úspěch je však důsledkem špatné strategie Spojených států. Údajný pořádek vytvořený Američany v Iráku se zhroutil za několik málo dní. Irácká armáda se rozpadla pod tlakem ISIS," kritizuje Mason a poukazuje na to, že podobný kolaps se týká i Krymu a východní Ukrajiny. "V tomto případě však šlo o kolaps soudržnosti. Americká diplomacie si vychutnávala pád proruské vlády na Ukrajině. Nenašla však žádnou odpověď na anexi Krymu a válku v Donbasu," píše Mason.
Celý text v angličtině máte k dispozici ZDE.
Masonově kritice neušla ani "přílišná“ loajalita Britů ke Spojeným státům. "Velká Británie vždy tvořila jakýsi loajální přívěsek Spojených států. Jak v průběhu studené války, tak neoliberální éry. Jediné, co jsme mohli dělat, bylo cvičit vojáky a objednávat uniformy," tvrdí Mason. Nyní se však Spojené státy snaží tlačit na to, aby se Evropa o svoji bezpečnost starala sama. "Jenže Evropa se nyní ekonomicky i politicky rozpadá. A to i bez nátlaku Kremlu. Ve skutečnosti představuje ze strategického pohledu větší ohrožení pro Evropu Le Penová v Elysejském paláci a rozpad eurozóny," je přesvědčen Mason.
Podle Masona je třeba v rámci diskuze o zajištění bezpečnosti země oddělit domnělé hrozby od těch skutečných a dále je roztřídit podle naléhavosti a důležitosti. Za klíčovou považuje i otázku sociální sounáležitosti a míru souhlasu voličů s rozhodnutím politiků. "Kolik expedičních válek můžeme vést, pokud se proti nim staví značná část obyvatelstva skepticky nebo přímo nepřátelsky? Nejde tady přitom o náboženské menšiny, ale Brity, kteří nevěří tvrzení zpravodajců, že naše armáda obsadí území v cizině bez jediného výstřelu," konstatuje Mason ironicky.
"Vzhledem ke skotskému referendu, ve kterém 45 % Skotů hlasovalo pro odtržení od Velké Británie, rozhodně není od věci se ptát, jak bude takové zajištění bezpečnosti naší země vlastně vypadat? Kde by měly být umístěny např. jaderné rakety? A konečně, jaký vůbec mají smysl konvenční ozbrojené síly, když hrozby často přicházejí zevnitř našeho území či z kybernetických sítí? A jestliže tyto síly budou fungovat jen za podmínky úzké spolupráce mezi Spojenými státy a Evropou, co dělat ve chvíli, kdy tito spojenci vykazují známky jasné strategické nedůslednosti? Politici považují za obtížné si tyto otázky vůbec klást, natož na ně hledat odpovědi. Přesto je nejvyšší čas se jich na ně zeptat," uzavírá Mason.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: pro
