Na téma zelených financí už upozornila ekonomická novinářka Lenka Zlámalová ve svém videu o tomto tématu. „Vrcholní představitelé Evropské unie v posledních dnech a týdnech neustále přicházejí s prohlášeními, jak je potřeba udělat z Evropy první uhlíkově neutrální kontinent na světě. To s sebou ponese obrovské náklady, které samozřejmě musí někdo zaplatit. Politici si už teď dávají velmi pozor, aby to neuvrhli na lidi. Protože, když jako jeden z prvních chtěl uhlíkovou daň zavést Emmanuel Macron, tak to skončilo žlutými vestami. Proto se hledá velmi sofistikovaný způsob, jak to skrýt před zraky lidí,“ informovala Zlámalová.
Dodal, že je možné opatření dělit na ta, která budou banky a finanční sektor obecně činit ze své vlastní vůle. „Říkají tomu rozšířená verze corporate social responsibility, tedy sociální odpovědnosti firem,“ vysvětlil Hampl. A pak jsou opatření, která budou nedobrovolná, tedy banky, pojišťovny a investiční fondy je budou nuceny dělat. Dle Hampla je pravděpodobné, že k nim dojde a nejvíce k nim podle jeho názoru má nakročeno Evropská unie. Dodal, že o tématu se v Čechách příliš nediskutuje, což je podle něj škoda.
Někteří centrální bankéři prý nechtějí, aby se udržitelnosti dosahovalo přes regulaci finančního sektoru. Ale podle jiných má finanční sektor peníze, a tak by se měl na udržitelnosti podílet. „Názor – ‚pojďme použít finanční sektor pro dosažení zelených politických cílů‘ – má poměrně silnou podporu některých panevropských institucí, Evropského parlamentu nebo Evropské komise. To jsem sám zažil. Ale lidé, kteří mají na starosti stabilitu finančního sektoru, často tvrdí opak: Touto cestou nepostupujme, nechť jsou voleny jiné cesty typu karbonových daní,“ říká Hampl s tím, že právě o tom se teď povede debata. Financovat zelené projekty dle něho chtějí hlavně politici.
Regulaci by musela schválit Evropská unie, tedy Evropská rada, Komise i Evropský parlament. „Nová Komise i nový Evropský parlament se jasně vyjádřily, že tohle má být jedna z prioritních oblastí. Oproti tomu, co jsem si myslel v roce 2017 nebo 2018, bych si nyní vsadil na větší rychlost,“ dodal Hampl.
Fotogalerie: - Ministr financí na VŠE
Podle bývalého viceguvernéra ČNB je třeba se vyvarovat toho, aby se z finančních institucí stalo něco jako podniky veřejné služby. „Něco jako neziskovky, které mají jako primární cíl dosahování nějakého politického záměru. Měly by zůstat obchodními společnostmi založenými na principu dosahování zisku a maximalizace své hodnoty pro akcionáře. A při minimalizaci rizika, což jim stanovuje existující regulace,“ doporučuje Hampl.
A přidal i konkrétnější příklad, jak by celá věc mohla dopadnout. „Například nemáme jasnou definici toho, jestli jaderná energetika spadá, nebo nespadá do kategorie udržitelná. Tím pádem můžeme očekávat, že verdikt, jestli jádro bude zařazeno do kategorie podporovat, anebo naopak zničit, nakonec bude většinovým politickým rozhodnutím. Myslím, že minimálně tato otázka a její závažnost by v českém kontextu mohly někoho trknout.
Kdyby jádro bylo označeno za neudržitelnou technologii, mohlo by to v konečném důsledku vést až k situaci, že by žádná banka nesměla ČEZ poskytnout úvěr, koupit akcie ČEZ, nesměla koupit dluhopis ČEZ. A že by možná nakonec žádná banka nesměla koupit dluhopis české vlády, protože vláda majoritně vlastní výrobce jaderné energie. To jenom abychom si to zkusili představit na něčem, co je hmatatelné.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
