ČT, ParlamentníListy.cz, Echo24, Haló noviny... Jak obnovit důvěru mezi lidmi a médii? Josef Šlerka ukazuje jedinou možnou cestu

26.11.2019 21:41

REPORTÁŽ Absence skutečné investigativnosti. Finanční propad, problém s „lidským faktorem“ mnohdy nedospělým psát „pravdu“. Má být novinář vyšetřovatel, nebo má pouze popsat událost? Zpravodajství se snoubí s komentáři, a to je ke škodě věci. Jsme připraveni na mediální změnu? O tom hovořil na setkání s desítkou plzeňských studentů vysokoškolský pedagog a šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky Josef Šlerka.

ČT, ParlamentníListy.cz, Echo24, Haló noviny... Jak obnovit důvěru mezi lidmi a médii? Josef Šlerka ukazuje jedinou možnou cestu
Foto: facebook
Popisek: Josef Šlerka
reklama

„Na začátku devadesátých let nastala takzvaná vlna dvacet za dvacet, tedy vyhození dvaceti zkušených novinářů a jejich nahrazení dvaceti mladými elévy. Jestli si myslíme, že jsme tady v nějakém blátě, tak na Filipínách jsou na tom mnohem hůře. To jde prostě napříč světem, bere to na sebe lokální podoby v dosti nestabilním světě, ve kterém se dnešní společnost nachází,“ uvedl na začátek svého vystoupení Šlerka. „Rétorika stojí na tom, že je tady lid a elity. A ty elity lidem škodí, protože jsou spiknutí, bohatí a tak dále, placení z Ruska nebo ze Západu, a proti nim stojí lid. Média jsou součástí elit a neochránila před nimi lidi. Je jedno, jestli je to ve Spojených státech nebo u nás, kdy to bude přednášet domácí populista typu Tomia Okamury. Bude se to jen lišit mírou mišuge jednotlivých lidí, kdy jsou představy o spiknutí nesmyslně nepředstavitelné. V tom se tedy nacházíme. Myslím si, že svobodná média jsou v této době zásadní věcí. Je to něco, co v dnešní době je však na ústupu,“ konstatoval host.

Je investigativní, když „napíchnete“ policii?

Anketa

Pozvedne Pekarová-Adamová TOP 09?

5%
95%
hlasovalo: 13519 lidí
„Když se podíváte na českou mediální scénu, zjistíte, že sem naskočila řada novinářů v devadesátých letech, občas bez novinářského vzdělání nebo kteří odešli ze škol a zafixovali své mentální návyky z transformačního procesu. Když porovnáváte práci jejich zahraničních kolegů, zjistíte, že máme co dohánět. Jeden příklad za všechny je, že v Čechách se jako příklad investigativní žurnalistiky uvádějí zprávy od policie, zastupitelství a soudů, z jejich zdrojů, informace od různých orgánů a ta zpráva bude stát na tomto. Jenže tohle není investigativní žurnalistika, toto je soutěž, kdo tu zprávu přinese první s rizikem, že někomu poslouží jako užiteční idioti. Bohužel v Čechách je to chápáno jako základ novinařiny,“ konstatoval Šlerka.

Anglosaská novinařina není podle pedagoga vlastní naší české. „Když si uvědomíte, po kom jsou nazvány české novinářské ceny, zjistíte, že jsou po spisovatelích – třeba Ferdinanda Peroutky, a to nejsou lidé, kteří by byli dominantně novináři jako třeba Jaroslav Kmenta. To jsou komentátoři a analytici. V našem prostředí nám splývají s těmi, kteří denně šlapou ulici a dělají tu ‚obyčejnou‘ denní novinářskou práci. Zpravodajství nebo reportérství.“

Fotogalerie: - Rok po roce očima studentů (1989–2019)

1989-2019, rok po roce očima studentů Gymnázia Kad...
1989-2019, rok po roce očima studentů Gymnázia Kad...
1989-2019, rok po roce očima studentů Gymnázia Kad...
1989-2019, rok po roce očima studentů Gymnázia Kad...
1989-2019, rok po roce očima studentů Gymnázia Kad...
1989-2019, rok po roce očima studentů Gymnázia Kad...

Co je vlastně pravda?

Anketa

Má Tomio Okamura vaši důvěru?

86%
14%
hlasovalo: 31406 lidí
„Říká se, že první věcí, o kterou se má novinář starat, je pravda. Vypadá to jako pravdoláskařské heslo, ale tak to není. Role novinařiny pro společnost spočívá v tom, že úlohou žurnalisty je přinést lidem ověřenou informaci, aby se lidé sami mohli rozhodnout, jak dál. Potřebujeme svobodu slova a právo na informace. Musíte vědět, co stát dělá, abychom si to mohli ověřit. V  redakcích prostě na ověřování není čas, protože byznys model je být první. Řeší se to třeba masivním nástupem agenturního zpravodajství, třeba až 70 procent. To už se nemusí ověřovat. Problém je, že novinařina ověřování umírá v osmdesátých letech. Když nastoupila CNN nebo Fox News, kanály, které potřebují neustálé generování dalších materiálů,“ pokračoval Josef Šlerka. „Pak pomalu ustupuje ověřování toho, co člověk říká, na úkor zprostředkování názorů. Řeší se to tím, že do studia pozveme dva různé názory a moderátor bude od toho, aby si názory zprostředkoval. My si tedy myjeme ruce nad tím, co je pravda, protože my jsme tady od toho, abychom zprostředkovali nějakou informaci.“

To není podle Šlerky nástupem internetu, ale nástupem zpravodajství 24 hodin denně. A ČT24 funguje zcela obdobným způsobem. Tedy zprostředkováním informací. „Je tu problém rozhovorů, které jsou populární. Když budu cynik, tak novináři se nepřipravují, nejdou do problému, nekladou ožehavé otázky, nenastavují problematická témata. Nechají lidi se vypovídat, a pak se ohradí, že ‚to my ne, to říkal respondent‘. Chápu, že tento žánr je levný, že se nechytá za slovo. A někdo může říci, že za to může doba nebo byznys model. Prostě, novinařina se posunula,“ konstatoval smutně Šlerka.

Parta HIC – objektivita nic?

„Vynecháme veřejnoprávní média, kterým je přisuzována role být objektivní, což je taková zvláštní mantra. Jejich role je ale jinde než zprostředkovávat názory, což ovšem není povinnost soukromých subjektů. Jak by vypadala média, která patří Křetínskému nebo Babišovi, Pentě, kdyby jejich novináři přestali psát o oblasti, ze které mají jejich vlastníci příjmy. To je ochranný princip, který chrání tyto novináře, aby nebyli podezřelí z toho, že píší na příkaz svého vlastníka. To je tedy ochrana svobody slova. My máme tendenci říkat, jací jsme unikátní, ale není to tak. Šéf Amazonu vlastní Washington Post. To je světový trend a my nejsme výjimka. Problém je mnohem hlubší. Řada těchto vlastníků má nejen rozsáhlé podnikání, ale má svůj byznys postavený přímo na koordinaci se státem. Jenom Agrofert má podle veřejných zakázek za tři roky asi 119 miliard korun. Ten je tedy zatraceně navázán. I další jsou takto navázáni. Znamená to, že by média neměla patřit těmto byznysmenům? Vyhýbám se slovu oligarchům. Až tady budou oligarchové východního typu, tak nám to slovo bude chybět. Zatím ještě tak trochu pohoda…,“ zavěštil temně Šlerka.

„Média musejí vystupovat jako nezávislý mechanismus, který kontroluje moc. Ne politiku. V Čechách existuje zvláštní představa, že média jsou tady od toho, aby kontrolovala politiky. Ne. Média jsou tu od toho, aby přinášela relevantní informace a lidé se mohli rozhodnout. A mají monitorovat moc, protože to je velmi široký termín. Nadnárodní korporace mají mnohem větší moc měnit podmínky, ve kterých lidé žijí. Příliš se soustřeďují na politiky, na přestřelky mezi nimi, než aby se soustředila na kontrolu moci. Soustředit se na to, co se ve státě děje. Mne zajímá například to, že když se podívám do Karlovarského kraje, zjistím, že je tu totálně zdevastované vzdělávání,“ konstatoval šéf Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. „Kdyby se novináři vrátili zpátky, než se věnovali půtkám a přestřelkám mezi politiky, měli by monitorovat moc… noviny by měli být diskusním fórem, kde se hledají návrhy, východiska, a ne místem, kde se huláká, kdo je větší a silnější. Jestliže jsme médium s nějakým nákladem nebo čteností, tak jste zodpovědní za nastolování témat. A jste odpovědni lidem,“ uvedl dále Šlerka.

Když se partaje obejdou bez médií

„Volební výsledky AfD ukázaly, že strana nepotřebuje sdělovací prostředky. To samé u hnutí Tomia Okamury. Znamená to však, že se na to mají novináři  vykašlat? Média mají být také proporční. To souvisí s tím, že svoboda slova slouží k tomu, abychom našli pravdu. U nás jsme redukovali svobodu slova na to, že si mohu říkat, co chci. Mohu, ale zároveň nemohu. Ona se přece velmi často může dostat do konfliktu s jinými svobodami. My jsme z ní udělali něco, že si můžeme říkat, co chceme. Proporčnost je proto, že média nemají zapomenout dát hlas menšině. Když jste banka, tak si ten prostor vybojujete, jako člověk v exekuci jen velmi těžko,“ srovnal Šlerka.

„Máme tu ještě stranické noviny – to jsou Haló noviny. Pak jsou tu subjekty, které jsou relativně nové a reagují na aktuální situaci. Jako politický bulvár býval Špígl, předchůdce ParlamentníchListů.cz. Bulvár je důležitá součást médií. Názorový deník bychom před deseti nebo patnácti lety nazývali jako negativní médium. Dnes se názorovost stala jedním ze žánrů, a to nejen u nás. Názorovost nemusí být špatná, ale může s sebou přinášet určitou selekci zpráv. To je velký fenomén, ať jde o Echo24, Fórum24, Referendum. To jsou média, která se často sama označují jako názorová.“

Dalším fenoménem jsou podle Josefa Šlerky takzvané antisystémové weby. „Nebudu řešit dezinformace. Ale vznik širokého spektra médií jako Protiproud, AC24, je velmi zvláštní. Jsou de facto poháněny impulzem být odnoží občanské žurnalistiky. Ať si to tu je. Zajímavé je, že to ukazuje, kde je extrémní hranice mezi novinařinou. V těchto médiích jsou často věci jen předkládány z jiných zdrojů. Tam vesměs není žádný kmenový novinář. Novináři se tomu systematicky nevěnují a často ani nejsou podepisovány autorem. V AC24 máte třeba místo podpisu jen ac24. Kromě toho vznikl další segment. Stars24, InStory. To jsou média, která fungují na českém trhu a dělají čistý mediální byznys. Oni si zaplatí kus ČTK a pak překlápějí do nich další materiály. Těchto webů je fakt hodně! Jsou docela mrzuté, když o nich napíšete, mnohdy se chtějí soudit, ale prostě existují,“ vysvětloval dále přítomným Šlerka.

Bude něco, nebo nic?

„Trh je zatížen čekáním na to, co bude. Třicet let pomalu, ale jistě odumírá mediální podnikání. Když tu byl Axel Springer nebo pasovští, tak to byli mediální podnikatelé. Dnes podnikatelé nejrůznějšího zaměření skupují média. Česká média rezignovala na své stavovské instituce. Když neexistují, nejsou ani normy.“

Jak z toho všeho ven? „Že si média budeme platit. Ono to vypadá jako nějaká hraběcí rada, ale je to jednoduché. Když budete platit, budete vyhledávat informace, které pro vás mají hodnotu. A máte možnost podílet se na rozhodování. Musí se obnovit důvěra mezi lidmi a médii. Placením se posílí vztah mezi čtenáři a médiem. Nejde o to, kolik lidí na článek na netu klikne, že si jej přečte, ale že si na jeho konci odklepne ‚koupit‘. Protože tím chtějí pochopit kontext. Dojde k tomu, že článků bude méně, budou delší a komplexnější. Média jsou dnes tak velká a drahá, že si je už zpět žádný mediální podnikatel nekoupí,“ uvedl na závěr svého vystoupení Josef Šlerka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Václav Fiala
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kouříte, pijete, cpete se! Vy navalte peníze. Covid přinese brutální zásah

8:14 Kouříte, pijete, cpete se! Vy navalte peníze. Covid přinese brutální zásah

Inovace a kreativita. Tyto dvě vlastnosti jsou klíčové podle podnikatele a také učitele Karla Červen…