Zcela nečekaně se během diskuse k tématu mimořádné série nehod na železnici v pořadu Události, komentáře České televize objevilo jméno někdejšího prezidenta Československa. Moderátor Jakub Železný se obrátil na vicepremiéra Karla Havlíčka, který ve vládě Andreje Babiše zastává jak funkci ministra průmyslu a obchodu, tak i dopravy, s otázkou, v níž zaznělo: „Nejsou právě tohle ty chvíle, kdy si člověk neumí moc dobře představit, jak pendlujete mezi nábřežím Na Františku a nábřežím, které se bůhvíproč dodnes jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi...“ Moderátorovo podotknutí bylo překvapivé v tom, že s projednávaným tématem nemělo vůbec nic společného.
Ludvík Svoboda bojoval v první světové válce v Rusku jako příslušník československých legií. Jeho činnost během druhé světové války byla spojena s organizací československého vojska v Sovětském svazu a s významnými bitvami proti vojskům nacistického Německa. V dubnu 1945 ho prezident Edvard Beneš jmenoval jako nestraníka ministrem národní obrany v tzv. Košické vládě. Během druhé světové války byl jeho jediný syn Miroslav ve svých necelých 18 letech zavražděn v koncentračním táboře Mauthausen. Popraveni byli i další čtyři členové z obou rodin manželů Svobodových. Jeho manželka Irena s dospívající dcerou Zoe unikly zatčení a od listopadu 1941 do května 1945 se skrývaly na Moravě.
Omluva rodině, nebo musí exces řešit Rada České televize
Ludvík Svoboda byl ministrem národní obrany od svého jmenování členem Košické vlády až do svého odvolání 25. dubna 1950. Členem komunistické strany se stal rok a půl předtím, v listopadu 1948. Koncem roku 1952 byl zatčen a měsíc vězněn. Do řádného důchodu byl dán začátkem roku 1953. V roce 1954 byl rehabilitován, ale do politiky se nevrátil, byť mu to bylo nabízeno.
Psali jsme:
Během pražského jara byl po abdikaci Antonína Novotného na návrh Alexandra Dubčeka zvolen tajnou volbou prezidentem republiky. Před invazí vojsk Varšavské smlouvy varoval Sovětský svaz, že by zásah na dlouhá léta narušil dobré vztahy mezi oběma zeměmi. V noci na 21. srpna podepsal spolu s nejvyššími volenými představiteli prohlášení odsuzující vojenskou intervenci. Prezidentem byl zvolen v roce 1973, ale toto období bylo předčasně ukončeno ze zdravotních důvodů.
Který z okolních šéfů vlád je nejlepší?Anketa
Zpochybnění a zlehčení zásluh Ludvíka Svobody o Československo a také oprávněnosti pojmenování nábřeží jako připomenutí jeho památky nenechala v klidu nejen diváky veřejnoprávního média, ale na Facebooku na ně zareagoval i první místopředseda Poslanecké sněmovny a předseda KSČM Vojtěch Filip: „Už pět dnů dostávám rozhořčené reakce na vystoupení J. Železného ve veřejnoprávní České televizi, že ‚bůhví proč se stále nábřeží jmenuje po komunistickém prezidentu Ludvíku Svobodovi‘. Při jeho vzdělání se buď omluví paní prof. Zoe Klusákové a rodině, nebo tento exces bude muset řešit Rada ČT.“ Nyní čtyřiadevadesátiletá Zoe Klusáková-Svobodová se v minulosti mimo jiné podílela na vydání pamětí svého otce Ludvíka Svobody.
Nebetyčně hloupý komentář, ale porušení zákona to není
Podněty kvůli zmíněnému výroku během Událostí, komentářů míří jak na Radu České televize, tak na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, ale stěžovatelé mají šanci jen v případě první jmenované, protože dle Zákona č. 468/1991 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání, jímž se řídí RRTV, k žádnému porušení nejspíš nedošlo.. „Ludvík Svoboda je jedním z československých vojáků, který celý život věnoval službě vlasti. Že to pro Jakuba Železného nic neznamená, že je pro něj vlast prázdný pojem, je asi fakt, ale porušení zákona to není. Jeho komentář je jen nebetyčně hloupý,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Vadim Petrov. „Asi by byl moderátor raději, kdyby ono nábřeží neslo jméno po některých z těch, proti kterým generál Svoboda za druhé světové války bojoval,“ reaguje pro ParlamentníListy.cz Ladislav Jakl, člen RRTV. „V dané záležitosti došlo na RRTV několik stížností. Rada se věcí bude zabývat na svém zasedání dne 5. srpna,“ doplňuje pro ParlamentníListy.cz další radní Daniel Novák.
doc. Ing. Karel Havlíček, Ph.D., MBA
Jiná je situace z hlediska Zákona č. 483/1991 Sb. o České televizi, podle něhož postupuje Rada ČT. Ta mimo jiné zkoumá porušení Kodexu České televize. V jeho článku 5 se mimo jiné praví: „Redaktoři České televize si musí při vystupování ve zpravodajských a aktuálně publicistických pořadech počínat tak, aby divák nemohl rozpoznat, jaký mají na věc, o níž informují, názor“. A v článku 6 o diskusních pořadech a pluralitě je v bodě 5 uvedeno: „Moderátoři diskusních pořadů České televize jsou povinni zachovávat nestrannost. Divák by neměl z jejich vystupování v pořadu poznat, jaký k diskutovanému problému nebo diskutujícím zaujímají postoj. Moderátoři vždy iniciují otevřenou výměnu názorů mezi pozvanými diskutujícími, současně však dbají na dodržování pravidel čestně vedené diskuse“. To je klíčové znění pro případnou stížnost k Radě ČT.
Diváka nezajímá, co si moderátor myslí o pojmenování nábřeží
Pro nedávno zvoleného místopředsedu Rady ČT a vysokoškolského pedagoga Daniela Váňu není zmíněný moderátorův komentář ničím překvapivým. „Je to pro mě jen další drobná ukázka toho ‚novinářského aktivismu‘, který nyní zaplavuje i českou zpravodajskou žurnalistiku, a to pohříchu i ve veřejnoprávní České televizi. Právě ta by přitom podle mého přesvědčení mimo jiné měla být etalonem řemeslné profesionality, takže podobné rádoby intelektuální exhibice moderátorů v rámci zpravodajství by prostě neměla akceptovat,“ zdůrazňuje pro ParlamentníListy.cz Daniel Váňa.
_profil_top.jpg)
To podle něj platí i pro Události, komentáře, které jsou nejen svým názvem, ale i formátem pořadem komentovaného zpravodajství. „Nejen mě jako diváka opravdu nezajímá, co si moderátor osobně myslí o pojmenování pražských nábřeží ani o konkrétních historických postavách. Zmíněný narůstající ‚novinářský aktivismus‘ v rámci zpravodajství ČT je jedním z nešvarů, na které jako radní opakovaně upozorňuji. Přitom to by mělo být prací editorů jednotlivých vydání zpravodajských pořadů, upozorňovat na podobné přešlapy profesionálních standardů novinářského řemesla,“ dodává místopředseda Rady ČT.
Za to, že sem vtrhly okupační armády, prezident nemohl
„Historická osobnost, generál Svoboda, prezident Svoboda, se hodně přičinil o osvobození Československa od nacismu. To, že jsou teď v kurzu pokusy strhávat sochy, přejmenovávat ulice, je naprostá hloupost. Vždy jsem si o Jakubu Železném myslel, že to je chytrý člověk, tentokrát mu to tedy ujelo. V té chvíli se ukázal jako někdo, kdo asi podléhá těm náladám, co panují v České televizi, která už dlouho není objektivní a vybírá si jen určitá témata, jež nahrávají jen jedné straně. Jakékoli nové pojmenování nábřeží místo Ludvíka Svobody by byl projev neúcty k naší historii, protože pan generál Svoboda toho pro naši vlast vykonal hodně,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz mediální odborník Jiří Mikeš.
Dlouholetý ředitel Asociace komunikačních agentur a hostující profesor na Vysoké škole ekonomické v Praze také připomíná, že do funkce hlavy státu vyneslo Ludvíka Svobodu tzv. pražské jaro. „A to, že to pak v roce 1968 nevyšlo, nebyla jeho vina. To byla vina okupantů a rozhodnutí sovětského vedení, které bylo v čele s Brežněvem už trochu mimo. To mu máme dávat za vinu, že sem vtrhly okupační armády? On je přece nepozval. Proboha, kam až jsme to došli?“ diví se Jiří Mikeš. Ale ani on nespatřuje důvod pro podávání stížnosti k jedné či druhé mediální radě. „V tomhle naprosto souhlasím s Vadimem Petrovem, že to byl hloupý výrok, ale porušení zákona v tom nevidím,“ dodává Jiří Mikeš.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
