Prezident Miloš Zeman vyjádřil názor, že existují pochyby o lidskosti rozsudku Nejvyššího soudu, který uložil členům družstva Svatopluk, aby domy, které si po krachu H-Systemu dostavěli svépomocí se souhlasem tehdejšího správce konkurzní podstaty, vyklidili. Lhůta byla přitom stanovena na pouhých třicet dní.

„Víte, to má dvě roviny. Jedna rovina je rovinou dělby moci a zaregistroval jsem, že pan prezident by se chtěl na toto téma sejít s předsedou Nejvyššího soudu. Myslím si, že je to zcela nepřípadné. Žijeme ve státě, kde je dělba moci a předseda Nejvyššího soudu by jen stěží mohl svým soudcům říci: „Příště jinak!“ Druhá rovina je ta, jestli je to rozhodnutí správné, nebo není,“ míní Balík. To ale podle něj po podání odvolání bude řešit Ústavní soud.

Moderátora Tomáše Drahoňovského zajímalo vnímání pojmu „lidskost“ v rámci práva. Má lidskost své místo v činnosti justičních orgánů? „Víte, z praxe vám řeknu, my jsme občas použili pojem, a dokonce je to někde i v nějakém rozhodnutí, právo slitovné. Samozřejmě, že jsou na jedné straně dobré mravy, dobrá víra, legitimní očekávání, spravedlnost, na druhé straně může být až ten nešťastný extrém – přepjatý formalismus, svévole, libovůle; čili já si nemyslím, že by ten pojem lidskost úplně nepatřil do té roviny aplikace práva,“ zhodnotil věc Balík.