Prezident Miloš Zeman vyjádřil názor, že existují pochyby o lidskosti rozsudku Nejvyššího soudu, který uložil členům družstva Svatopluk, aby domy, které si po krachu H-Systemu dostavěli svépomocí se souhlasem tehdejšího správce konkurzní podstaty, vyklidili. Lhůta byla přitom stanovena na pouhých třicet dní.
„Víte, to má dvě roviny. Jedna rovina je rovinou dělby moci a zaregistroval jsem, že pan prezident by se chtěl na toto téma sejít s předsedou Nejvyššího soudu. Myslím si, že je to zcela nepřípadné. Žijeme ve státě, kde je dělba moci a předseda Nejvyššího soudu by jen stěží mohl svým soudcům říci: „Příště jinak!“ Druhá rovina je ta, jestli je to rozhodnutí správné, nebo není,“ míní Balík. To ale podle něj po podání odvolání bude řešit Ústavní soud.
Moderátora Tomáše Drahoňovského zajímalo vnímání pojmu „lidskost“ v rámci práva. Má lidskost své místo v činnosti justičních orgánů? „Víte, z praxe vám řeknu, my jsme občas použili pojem, a dokonce je to někde i v nějakém rozhodnutí, právo slitovné. Samozřejmě, že jsou na jedné straně dobré mravy, dobrá víra, legitimní očekávání, spravedlnost, na druhé straně může být až ten nešťastný extrém – přepjatý formalismus, svévole, libovůle; čili já si nemyslím, že by ten pojem lidskost úplně nepatřil do té roviny aplikace práva,“ zhodnotil věc Balík.
Fotogalerie: - Lidé, které chtějí vystěhovat
Divačka Eva položila hostu ve studiu dotaz, zda si všímá vášní, které případ vyvolává. Prý ve veřejnosti posiluje nevíra v právní stát a dochází k primitivním výpadům proti správci konkurzní podstaty Josefu Monsportovi. „Zpackaný případ a slepá spravedlnost,“ píše divačka. „Já sám jsem taky někdy použil pojem ‚zpackaná věc‘. Nemůžeme ale do jednoho pytle hodit celou justici, všechny soudce a říct, že jsou špatní a že justice je nemocná. Nemůžeme řešit věc podle jednoho konkrétního případu. Já bych dokázal z vlastní praxe přinést řadu dalších případů, které jsou obdobně vyhrocené, ti lidé jsou obdobně nešťastní a samozřejmě si musíme říct, jestli jsou tu nějaké mechanismy, jak to zvrátit,“ řekl Balík a poukázal na skutečnost, že věc ještě bude řešit Ústavní soud.
Reportér Drahoňovský připomněl, že hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná Jermanová přislíbila, že nechá připravit návrh, jak lze pomoci lidem z bytového družstva Svatopluk. Rozhodnutí soudu kritizovali také politici z opozičních stran. Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) byl zdrženlivý a odmítl k rozsudku připojit jakékoli hodnotící stanovisko a odkázal na Ústavní soud, který bude věc přezkoumávat.
Fotogalerie: - Zasedání vlády č. 31
Do studia přišel jako host také soudce Kamil Kydalka, který rozhodoval v prapůvodní, trestní větvi kauzy H-System. Ten se k věci vyjádřil velmi obsáhle na Facebooku, jeho zasvěcený komentář by bylo možné shrnout ve smyslu, že se vystěhovávaní lidé nemohou příliš divit. Moderátora Drahoňovského zajímalo proč. „Po lidské stránce je mi jich samozřejmě obrovsky líto. Byli podvedeni ze strany tehdejšího vedení H-Systemu. Bohužel si myslím, že částečně naletěli i družstvu Svatopluk po jeho vzniku, ale to teď nechme být. My jsme tu kauzu soudili od 30. září 2002 a rozsudek jsme vynášeli 19. února 2004. Nebyl jsem to já, byl to Nejvyšší soud, nebo dokonce Ústavní soud, kdo rozhodoval o ústavní stížnosti odsouzeného Smetky a spočítal, že jsme tam byli 175 jednacích dnů a vyslechli jsme přes 750 svědků. Drtivá většina z nich byli poškození klienti H-Systemu,“ vzpomíná Kydalka.
„Když jsme zjistili, v průběhu těch hlavních líčení, že se některé ty domy podařilo dostavět, ale byly převedeny na stavební bytové družstvo Svatopluk, přitom pozemky pod nimi stále zůstávaly v konkurzní podstatě. Ptal jsem se lidí, o kterých jsem věděl, že tam bydlí, zda jsou nějakým způsobem domluveni s tím správcem konkurzní podstaty na užívání těch nemovitostí, případně zda platí nějaké nájemné za užívání těch pozemků. Všichni v podstatě unisono odpověděli, že ne, že jim to zařídí družstvo. Mluvíme o letech 2002 až 2004. Dvakrát jsme dokonce vyslýchali i doktora Monsporta jako správce konkurzní podstaty. Z jeho výpovědí jsme zjistili, že s ním družstvo prakticky nespolupracuje. Jestliže ti lidé z výslechu u soudu věděli, že se tam děje něco nepravého, my jsme se jich dokonce ptali, jestli si uvědomují, že se může stát, že to budou muset zaplatit potřetí a bylo to i napsáno v rozsudku a všichni ti poškození v té kauze to rozhodnutí dostali. Je obsáhlé, ano, má něco přes 600 stran, ale vezměme si, že ta kauza je obsáhlá,“ odhalil pozadí Kydalka.
Podle Kydalky už někdy v roce 2002 soud rozhodl, že stavební družstvo Svatopluk nemá na nemovitostech provádět žádné zásahy a má se zdržet úprav majetku. „I přes to soudní rozhodnutí to oni nerespektovali,“ dodává Kydalka. Domky prý navíc v té době byly v katastru zapsány na stavební bytové družstvo Svatopluk. „Ti lidé tehdy, jestli tam bydleli, tak platili nájemné družstvu Svatopluk,“ dodal Kydalka.
Jak si tedy lze vysvětlit rozsudky soudů nižších instancí, které se vždy přiklonily na stranu obyvatel domů? „Já ta civilní rozhodnutí obsahově neznám. Předchozí dva soudy rozhodly ve prospěch těch klientů. Neznám je obsahově, Nejvyšší soud rozhodl zcela jinak, je k tomu oprávněn.
Spor mezi družstvem Svatopluk a správcem konkurzní podstaty Josefem Monsportem je vyhrocený. Doktor Monsport v dřívějším televizním vysílání na ČT24 uvedl, že má pochybnosti o fungování družstva Svatopluk. Odkazoval přitom na údajně podezřelé majetkové převody.
„Shodou okolností jsem to viděl, protože mě to zajímalo, když jsem se dozvěděl, že tam bude vystupovat doktor Monsport, respektive i někdo z družstva Svatopluk. Nezbývá mi nic jiného než s Monsportem souhlasit. Můžu vám říct, že jsme měli s družstvem Svatopluk docela dost problémů. Ve chvíli, kdy jsem ty družstevníky začal vyslýchat a zjistil jsem, že ty nemovitosti jsou už zapsané na Svatopluk, že snad mají platit nějaké nájemné, tak jsem se na to těch lidí ptal. Najednou se začaly svolávat schůzky, na kterých vystupoval pan Král a pan Středa, kdy těm lidem vyprávěli, dokonce jim poslali i dopis, na co se ten soud bude ptát a co mají říkat. A to byl důvod, proč na konci roku 2003 byli na několik týdnů ve vazbě,“ vysvětluje Kydalka.
Vydělala Česká republika na členství v Evropské unii?Anketa
Po svých zkušenostech věří doktoru Monsportovi. Kydalka po vedení Svatopluku dříve žádal, aby mu předložilo nějaké doklady o tom, za kolik peněz byla provedena dostavba domů. Jeden z vedení údajně nadhodil částku 80 milionů korun a druhý 150 milionů korun. Po vyzvání k předložení dokladů ale nikdy žádné nedodali. Stanislav Balík poté dodal, že pro Ústavní soud bude rozhodování o kauze velmi těžké, a to zejména z důvodu snahy o pochopení příběhu poškozených lidí z družstva Svatopluk.
Konkurzní správce H-Systemu Josef Monsport již před rokem 2000 vyzýval obyvatele dostavěných domů, aby nemovitosti vyklidili, umožnili jejich prodej a nedostavovali je. Členové družstva se s ním od té doby soudili. Česká televize připomněla, že Monsport byl před rokem 1989 prokurátorem a podílel se například na uvalení vazby na sedm členů Jazzové sekce.
Monsport vyzval jednotlivé členy družstva Svatopluk, aby se na něj obrátili a obešli samotné družstvo Svatopluk, které jim prý zatajuje některé informace. Zatím se mu prý nikdo ze členů družstva neozval. „Podle mého přesvědčení vytvořilo vedení družstva blok mezi mnou a těmi lidmi, se kterými by se mi dohadovalo daleko lépe,“ podotkl po telefonickém mostu Monsport.
„Má nabídka je v podstatě ta, která vychází z ocenění majetku, o který jde. Chtěl bych připomenout, že v tomto konkurzu nejsem car samojediný a dohody ve finální fázi sice mohu připravit, ale finální fázi neschvaluji, to znamená musí to být taková dohoda, která se bude pohybovat v mantinelech konkurzního zákona, ale která hlavně projde souhlasem věřitelského výboru a odsouhlasí ji konkurzní soud,“ vysvětlil Monsport.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
