Děláme to neradi, ale... ČT uzavřela smlouvu s exekutorem na vymáhání poplatků

V září bylo dohodnuto a koalicí představeno zvýšení koncesionářských poplatků za Českou televizi a Český rozhlas.

Z dosavadních 135 korun měsíčně se televizní koncese má od ledna 2025 zvýšit na 160 korun, za rozhlas se nově bude platit 55 korun.

„Česká televize vykonává svou činnost v souladu se zásadami dobrého hospodáře. Provádí tak pravidelnou analýzu televizních poplatků po splatnosti a zasílá upomínky na dlužné předpisy,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz zástupce tiskové mluvčí ČT Radek Konečný.

Platit by to mělo až od roku 2025, ovšem již nyní je to ožehavé téma.

Po oznámení plánu ministra Baxy se z něj okamžitě stala politika, zejména vzhledem k postoji opozice.

„Před rokem ministr kultury Baxa z ODS prohlásil v OVM, že nebude zvyšovat koncesionářské poplatky. Stejně jako premiér a koalice SPOLU slibovala, že nebude zvyšovat daně, nebude zvyšovat daň z nemovitosti nebo věk odchodu do důchodu. Takže toto je další lež,“ říká pro ParlamentníListy.cz poslankyně SPD Karla Maříková, která se ve Sněmovně věnuje právě věřejnoprávním médiím.

Nově se poplatky nejen zvýší, ale rovněž se rozšíří okruh plátců o mobily, tablety a další zařízení umožňující příjem signálu. Touto změnou se očekává nárůst počtu koncesionářů asi o čtvrt milionu.

Analytik Štěpán Kotrba pro ParlamentníListy.cz v září vysvětloval, že návrh novely je v podstatě změnou z poplatku na „přímo dedikovanou nepřímou daň z hlavy“. I když v zákoně stále zůstává fikce poplatku za přijímač, reálně se platba za televizi stává platbou za možnost přijímání. Týká se tedy téměř kohokoliv, kdo může televizi sledovat (s možností prokázání opaku), a od daně ji odlišuje hlavně to, že není odváděna do státního rozpočtu, ale konkrétnímu veřejnoprávnímu vysílateli.

„Kdo to chce poslouchat a sledovat, ať si za to platí, kdo to nechce poslouchat a sledovat, ať za to neplatí,“ nesouhlasí poslankyně Maříková a nabízí jednoduché řešení. Byť si klade otázku, jestli by se ČT a ČRo v takovém režimu vůbec dokázaly uživit.

Andrej Babiš již v době Baxova návrhu avizoval, že do příštích voleb půjde hnutí ANO s programem úplného zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Veřejnoprávní média by podle něj měla být placena ze státního rozpočtu.

„Proč byste měli platit koncesionářské poplatky provládním médiím? Ať jsou placená ze státního rozpočtu, ne z vašich kapes. Tohle navrhnu do dalších voleb,“ uvedl na sociální síti.

Proti nápadu se rázně postavili mnozí politici koalice, třeba senátor STAN David Smoljak: „Vyhrožovat v této situaci faktickou likvidací médiím, která tu už přes třicet let poskytují velmi kvalitní veřejnou službu a mají nejvyšší míru důvěry veřejnosti, už není jen politický žvást. Je to otevřená hrozba útoku na základní instituce našeho demokratického systému,“ varoval zástupce Prahy 9 v horní parlamentní komoře.

Senátor Smoljak se také v říjnu vypravil do Vídně, kde jej zaujal postoj tamního ústavního soudu, že na veřejnoprávní vysílání mají přispívat úplně všichni, nikoliv pouze vlastníci televizních přijímačů, a od začátku roku 2024 tedy platí každá domácnost s přístupem k internetu. Senátor Smoljak k tomu doplnil komentář: „A stejně jako u nás tu teď tohle rozhodnutí nejvíc kritizují strany, které mají blízko k dezinfoscéně i k Rusku!“

Nově se poplatky nejen zvýší, ale rovněž se rozšíří okruh plátců o mobily, tablety a další zařízení umožňující příjem signálu.

Nezdá se pravděpodobné, že by ke zrušení poplatků po příštích volbách skutečně došlo. Sama Česká televize s touto alternativou zjevně nepočítá.

Před koncem roku totiž uzavřela dohodu s exekutorským úřadem, který pro ni má nezaplacené televizní poplatky vymáhat. Smlouva je uzavřena na pět let.

Exekutor Petr Polanský, sídlící v Liberci, v minulých letech příležitostně vystupoval na obrazovce ČT jako zástupce stavovských organizací českých exekutorů. V roce 2016 dokonce vystupoval s tehdejším ministrem Pelikánem v Otázkách Václava Moravce.

Nyní s Českou televizí uzavřel rámcovou smlouvu o provádění exekuce. Ta je uzavřena k vymožení pohledávek za poplatníky ve smyslu zákona o televizních poplatcích, kteří řádně a včas neuhradili splatné televizní poplatky.

Vymáhá se samozřejmě i příslušenství a náklady řízení.

„Exekutor se zavazuje, že bude v rámci vedení exekuce vyvíjet činnost směřující k úplnému vymožení všech pohledávek z televizních poplatků,“ stojí ve smlouvě.

Ze smlouvy vyplývá, že jde o standardní exekuční činnost, tedy že vymáhá až na základě exekučního titulu.

Do té doby by měla dluh na poplatcích vymáhat sama ČT. Za minulých ředitelů to prováděla prostřednictvím vlastního právního oddělení. „Děláme to neradi, ale věříme, že se domluvíme,“ uvádí ČT na svém webu.

Kromě toho jsou na webu uvedeny advokátní kanceláře, se kterými má koncesionář – dlužník řešit platební rozkaz, pokud vymáhání pohledávky postoupilo do fáze soudního rozhodnutí. Podle webu má jít o kanceláře Kalcso, Havel & Partners, advokáta jménem Michal Jendrulek nebo AK Vesecká.

Pokud není dluh na poplatku zhojen ani tímto způsobem, nastupuje exekutor.

Vždy jsou podle mluvčího zaslány minimálně dvě upomínky, až poté se přistupuje k dalším krokům.

„Pohledávky se snaží Česká televize řešit vždy smírčí cestou, pokud ale poplatník nereaguje na dvě zaslané upomínky, je pohledávka postoupena k soudnímu vymáhání,“ vysvětluje pro ParlamentníListy.cz zástupce tiskové mluvčí ČT Radek Konečný.

Průměrné vymožení dluhu na základě zaslané upomínky podle mluvčího v roce 2022 bylo 48 %. Pohledávky, které nebyly uhrazeny ve fázi upomínání, jsou předávány k soudnímu vymáhání. Podle mluvčího Radka Konečného v roce 2022 předala Česká televize k soudnímu vymáhání celkem 18 tisíc případů v celkovém objemu vymáhané jistiny 39 milionů korun.

Výše televizního poplatku je aktuálně 135 korun měsíčně za domácnost. Provozovatelé komerčních prostor mají pravidla trochu jiná a právě o nich se po zářijovém návrhu ministra Baxy diskutovalo nejintenzivněji.

„Pro ČT jako oprávněného vymáháme exekučně pohledávky již delší dobu,“ objasnil exekutor pro ParlamentníListy.cz, že prosincová smlouva je pouhým pokračováním delší spolupráce.

Rozhodnutí o výběru exekutora je podle dosavadní právní úpravy plně v rukou oprávněného.

Jejím obsahem jsou podle něj běžné činnosti exekutora v rámci zákonných oprávnění – vymáhání peněžitých nároků podle vykonatelných exekučních titulů. „Žádné jiné aktivity pro ČT neprovádíme. Zákon koneckonců ani výkon jiných aktivit než v zákoně uvedených exekutorovi neumožňuje,“ dodává Petr Polanský.

Ze smlouvy vyplývá, že exekutor bude za svou činnost čerpat výhradně odměnu podle exekutorského tarifu, kterou mu platí povinný jako součást příslušenství svého dluhu. Ze strany České televize žádnou smluvní odměnu nečerpá.